Údolí a most Aizhai

Číňané jsou jednak mistry v tom, jak přilákat turisty i na místa, která by jinde nikoho ani nenapadlo považovat za turisticky atraktivní, jednak jsou vyznavači umírněného adrenalínu. Most Aizhai obě tyto charakteristiky potvrzuje.

Na cestě provincií Chu-nan, mezi starobylým městečkem Furong (Ibiškové město) a městem Fenghuang (město Fénixů), vybudovali Číňané velice hezký a zajímavý areál oživující tuto jinak zapadlou oblast a lákající projiždějící turisty ke strávení minimálně půl dne svého času a utracení nějakých těch peněz. Mohou tu navštívit tradiční vesnici minoritní národnosti Miao, udělat si vycházku scénickou krajinou s rýžovými políčky, vylézt na kopeček s vrcholkem seříznutým do vyhlídkové plošiny na okolní nedotčenou krajinu, zažít adrenalin na visutém a částečně i skleněném chodníku vysoko nad zemí ve skalním útesu, prohlédnout si neuvěřitelné technické dílo - zavěšený dálniční most - z prosklenného výtahu, venkovních eskalátorů a vyhlídkových plošin v různých výškových úrovních a konečně se po kovové konstrukci mostu i projít přímo pod vozovkou a cítit tam vibrace konstrukce při průjezdech kamionů.

Přestože na mne osobně udělal půlden zde strávený ohromný dojem, toto nádherné místo se dosud moc nedostalo do povědomí nejen zahraničních turistů, ale ani samotných Číňanů. Kromě mostu samotného jsme jinde téměř nepotkali človíčka a byli jsme zde v podstatě sami. Toho využívají místní zemědělci, kteří naddimenzované parkoviště autobusů u vstupu do areálu využívají k sušení rýže.

Všechny následující fotky jsou rozklikávací 

Celá tato oblast leží uprostřed zachované přírody. Pro turisty jsou připraveny stezky a chodníky, na kterých by se asi daly podnikat treky různých délek.To by samozřejmě vyžadovalo ubytování někde v okolí, viděli jsme inzeráty na nějaké hotely. Ale my nemáme tolik času, takže jsme jen vyběhli na blízký kopec sloužící jako vyhlídka. Vrcholek má zřejmě uměle upravený vršek na plošinu s výhledem na okolní kopce, vesměs vyšší než právě ten vyhlídkový - což je trochu paradox, většina vyhlídek naopak nad okolí vyčnívá.

Přestože výhled je omezený okolními kopci, nejde přehlédnout vesnici národnostní menšiny Miao v povzdálí uprostřed mezi rýžovými poli. I když to není skanzen, předpokládá se automaticky, že si ji návštěvníci skočí prohlédnout. 

Pojďme dále. Po návratu ke vstupu do areálu se pokračuje na druhou stranu k prudké, téměž svislé stěně. Jak už jsem psal dříve, jsou Asiaté obecně doslova posedlí budováním zavěšených chodníků v co nejvyšších partiích svislých srázů - a zde se mohli opravdu vyřádit.

A pak zajdeme za roh, skleněný chodník končí, po necelých dvou kilometrech cesty ve výšce se před námi zničeho nic vynoří panorámu mostu Aizhai. Most je uváděn jako nejdelší a nejvyšší most světa spojující dva tunely. S délkou 1.176 metrů (podle jiných pramenů 1.146 metrů) je devatenáctým nejdelším lanovým mostem vůbec a s výškou nad terénem 336 metrů třináctým nejvyšším.

Soustavou skleněných výtahů a otevřených eskalátorů se dá od vršku věže sjet až na úroveň mostní konstrukce.

A nebyli by to Číňané, kdyby nás nepustili až na samotnou konstrukci mostu a kus podlahy neprosklili. Procházka mostem, kterým otřásají projíždějící tiráky, je úžasným zážitkem, dokonalým vyvrcholením půldenní zastávky při přesunu mezi dvěma mnohem známějšími a navštěvovanějšími městy. Mimochodem, po návratu shuttle busem projížíme naším mikrobusem dálničním tunelem, který nás zavede právě na most Aizhai, ten přejedeme a znovu se zanoříme do dalšího tunelu. Takže si most prohlédneme i z pozice běžného projíždějícího cestujícího.

Budu se opakovat: nádherně a plodně strávený půlden. Těch asi 800 Kč vstupného do celé oblasti jsou určitě hodně rozumně investované peníze.

Asi 3/4 hodinové video z provincií Kansu (jen fotky, protože kameru jsem utopil ve Žluté řece Chuang Che) a Chu-nan (točené po ztrátě kamery přes mobil a foťák). Oblasti kolem mostu Aizhai je věnováno asi 5 minut (od 26:25 do 31:05), ale pro milovníky přírody a starobylých městeček může být zajímavý i zbytek videa.