Karlův most, nám Čechům nejdražší (a to doslova).

Špičková vědecká pracoviště rozjela výzkumné programy – byla v Karlově mostu vejce, nebo ne? Památkáři bojují se svou inspekcí – skutečně o centimetr nižší kámen definitivně zničil jeho estetickou úroveň?

Autor: Wikipedia

Několik století starou maltu z Karlova mostu zkoumali odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické a experti z univerzity v Českých Budějovicích. Po složitých odborných testech dokázali přítomnost bílkovin v maltě, tedy usoudili, že do malty byla přidávána vejce. V TV nám jedna z autorek prozradila i detaily výzkumu: „Zkoušeli jsme do malty přidávat různé bílkoviny, třeba mléko, tvaroh, volskou krev i jiné, ale vzorek s vejcem přesně odpovídal nálezu z Karlova mostu.“ Jistě jen z ostychu nezkoumali kočičí trus a lidská lejna (nebo kočičí lejna a lidský trus?).

Jiní odborníci z týchž univerzit i jiných vědeckých pracovišť neváhali výsledky okamžitě zpochybnit. Vzorek prý rozhodně nebyl reprezentativní a zedníkovi mohl do malty odpadnout drobek ze svačiny. Vejce by uznali jen tehdy, kdyby je napadlo udělat tento výzkum dříve než kolegy, pak by se situace obrátila.

Člověk žasne, čím se zabývají naše špičková vědecká zařízení. To opravdu v oboru chemicko-technologickém není důležitějších témat? Byl tento výzkum financován z provozních nákladů pracovišť, nebo dokonce byl vypsán grant? To už jsem ve zprávě nezachytil. Jisté je, že požadavek na zvýšené příspěvky k financování vysokých škol se po této vědecké události podzimu, která zaujala skoro všech 10 milionů našich obyvatel, bude jistě obhajovat lépe.

Ještě si ani nejsme jisti, jak to tedy s těmi vejci bylo, a už další aféra. Při obnově Karlova mostu byla zásadně dotčena jeho nenahraditelná estetická a výtvarná hodnota. Uvádí se to v protokolu z kontroly památkové inspekce ministerstva kultury. Památkáři, kteří na stavbu dohlíží, ale nařčení samozřejmě odmítají.

Inspekce uvádí několik důvodů, zaujalo zejména snížení zábradlí skoro o centimetr (!), nahrazování „původních“ kamenů novými a jejich dosekání do hladka až na místě usazení. Není ani nutné být odborníkem, aby člověk věděl, že původní kameny ze 14. století jsou jen v nejhlubších místech stavby, většinou v základech oblouků. Kameny zábradlí pocházejí často z poslední rekonstrukce v 70. letech minulého století, zbytek je z konce 19. a počátku 20. století. Hlavně, aby při další rekonstrukci za nějakých 30 let neudělali dělníci zábradlí o centimetr vyšší. To už by k nám ti turisti přestali jezdit úplně. A těch několik nadšenců, co by tu hrůzu chtělo vidět na vlastní oči, by nám naši národní památku jistě pozvracelo, zhnuseno její estetickou a výtvarnou (ne)hodnotou.

Památkáři jsou zvláštní sorta lidí, zkomplikovali už život mnoha lidem. Přesto je jasné, že jejich dohled nad sebou občas nutně potřebujeme. Musíme si ale z našich daní přispívat na dvě znepřátelené frakce památkářů, které bojují nejen proti nám, ale i proti sobě navzájem?

Perlička na závěr: Minulý měsíc jsem byl na školení s několika kolegy z jiných zemí. Nad mapou Prahy radila slovinská „odbornice“ španělskému kolegovi: „Charles Bridge is beautiful. You must see it. Look for it – in Czech it is Karlovy Vary! “

Opraveno století po upozornění Pedr64, za které děkuji!