Libor O. Novotný
www.libornovotny.cz
www.libornovotny.cz/Vikend
Na blogu iDnes od roku 2007.
Koncem roku 2011 jsem zjistil, že jsem v pořadí podle výše karmy na druhém místě mezi p. Paroubkem a p. Okamurou, což mne vedlo k rozhodnutí věnovat se nadále jen rubrice Cestování.
Můj kanál
Around the world with Libor Novotný
na YouTube má cca 15.000 odběratelů.
- Počet článků 359
- Celková karma 14,60
- Průměrná čtenost 3233x
Libor O. Novotný
Amazonie IV – Jak chytit živého lenochoda
Nejsou tady tisícileté památky, nelze počítat se stády divokých zvířat jako v afrických národních parcích, nešplhá se tu do prudkých svahů s očekáváním neskutečných výhledů. Přesto je Amazonie i pro zhýčkané cestovatele neuvěřitelně zajímavá. Jen málokde je pocit sounáležitosti s přírodou tak intenzivní. My jsme si to ověřili na podzim 2006.
Libor O. Novotný
Amazomie III – Ztraceni v pralese
Nejsou tady tisícileté památky, nelze počítat se stády divokých zvířat jako v afrických národních parcích, nešplhá se tu do prudkých svahů s očekáváním neskutečných výhledů. Přesto je Amazonie i pro zhýčkané cestovatele neuvěřitelně zajímavá. Jen málokde je pocit sounáležitosti s přírodou tak intenzivní. My jsme si to ověřili na podzim 2006.
Libor O. Novotný
Amazonie II – Na lovu piraní a kajmanů
Nejsou tady tisícileté památky, nelze počítat se stády divokých zvířat jako v afrických národních parcích, nešplhá se tu do prudkých svahů s očekáváním neskutečných výhledů. Přesto je Amazonie i pro zhýčkané cestovatele neuvěřitelně zajímavá. Jen málokde je pocit sounáležitosti s přírodou tak intenzivní. My jsme si to ověřili na podzim 2006.
Libor O. Novotný
Amazonie I – Cesta dvoubarevnou řekou
Amazonie – s polárními oblastmi asi poslední místo na zemi uchráněné vymožeností civilizace. Skrz pouště vedou dálnice, z Mount Everestu bývalý pražský primátor volá mobilem svým PR manažerům (nic proti jeho výkonu - klobouk dolů), rákosové domy na plovoucích ostrovech pletených z totory uprostřed jezera Titicaca jsou osvětlovány solárními panely, aby si indiáni Uros mohli večer uvařit, když přes den se musí věnovat turistům. Zbývají póly, pak snad ještě Gobi, částečně Sibiř s Kamčatkou. A Amazonie, nekonečný prales v povodí Královny řek, zelené plíce planety. Ale i tady už proniká civilizace, naštěstí jen do úzkého pásu pobřeží řeky a jejich nesčetných přítoků, slepých ramen a zátopových bažin.
Libor O. Novotný
Amazonie - část 8, dokončení
Do oběda zbývá dost času, zamíříme tedy ještě k dalším domorodým obyvatelům, potomkům indiánů. Přirážíme ke břehu, první dům mineme, Sami nás vede k vedlejšímu přístřešku, kde stojí lis na maniok a Sami nám vysvětluje jeho funkci a technologii výroby maniokové moučky. Stezkou mezi křovinami přicházíme k dalšímu domu, od řeky krytému stromy. Tady nás Sami zve dovnitř, bez rozmyšlení nás přivádí rovnou do kuchyně mezi překvapené ženské osazenstvo strouhající maniok.
Libor O. Novotný
Amazonie - část 7
První den pobytu v Amazonii jsme se Samim prohlíželi knížku o zdejší flóře a fauně, Sami nám ukazoval lenochoda („slow monkey") a ptal se, jestli bychom ho chtěli vidět a pochovat si ho. Samozřejmě se ani nemusel ptát. Od té doby jsme Samiho dvakrát denně otravovali, kdy už půjdeme hledat lenochoda a on to pořád podivně odkládal. Ale dnes nastal ten správný čas.
Libor O. Novotný
Amazonie - část 6
Odpoledne nám Sami říká, že stačí lehčí oblečení a boty, nečeká nás nic náročného. Usazujeme se do lodí (ze kterých se vždy musí nejdříve vybrat voda skořápkou kalebaši) a vyrážíme na řeku, proplujeme pod naším srubem a plujeme zpět stejnou trasou, jakou jsme včera připluli. Proplouváme soutokem, kde jsme včera pozorovali delfíny a kousek před ním přirážíme ke břehu, teprve po přiražení vidíme nenápadnou stezku, kterou jsme dříve nevnímali. Břeh zde není tak strmý, jako jinde, to ale znamená, že terén je vlhčí, místy jsou v pralese tůňky nevábně páchnoucí vody, kolem kterých bzučí komáři. Rychle vytahujeme repelenty, bez kterých nedáme ani ránu, ale ani repelenty nechrání před dotěrnými komáry stoprocentně. Skoro litujeme, že jsme jen v lehkých tílkách, stejně i boty bychom unesli plné, v sandálech se nejde nejlépe.
Libor O. Novotný
Amazonie - část 5
Ráno vstáváme brzy, chceme být na šestou na vyhlídkové věži a vítat zde slunce, dokonce to stihneme o 10 minut dříve, ale přece pozdě. Slunce už je nad obzorem, nevadí, stejně je to krásný pohled. Honza nás předběhl a východ stihl. Po snídani nás čeká polodenní trek pralesem, děsí nás už ranní horko, jak bude kolem oběda raději nepřemýšlíme.
Libor O. Novotný
Amazonie - část 4
V této části cestopisu je mimo jiné popsáno poměrně drastické ubití kajmana mačetou ze sobeckých důvodů. Nicméně stalo se a podobně jako Viewegh ani já se nevyhýbám pravdivému vylíčení skutečnosti, přestože pro mne nevyznívá příliš lichotivě. Ekologové, ochránci zvířat, skauti a moralisté: raději (prosím) tuto část přeskočte!
Libor O. Novotný
Amazonie - část 3
Náš srub stojí nad prudkým srázem tvořícím zde břeh řeky, nad úrovní hladiny v období dešťů - ta je vidět na usazených nánosech na větvích nižších stromů podél břehů. Do řeky vybíhá čtvercové molo, od něj strmá stezka s naznačenými schody a dřevěným zábradlím, z jedné strany les, z druhé pěstované ananasy (na rozdíl od asijských tyto mají plody na stopce vyrostlé až nad růžici listů). Na stromech podél chodníčku parazitují orchideje (žádná ale nekvete) a bromélie - ty kvetou pěkně.
Libor O. Novotný
Amazonie - část 2
Na Rio Negro konečně vyplouváme až odpoledne. Loď má výkonný motor, když jej kapitán vytúruje do obrátek a kolem nás začíná konečně proudit vzduch, všichni si oddychneme. A občasných pár kapek rozrážené vody stříkající kolem nás (a i trochu na nás) jen přivítáme. Netrvá dlouho a spatříme před sebou kalný pruh řeky Solimoes. Jsme na fascinujícím soutoku žlutohnědé Solimoes a černé Rio Negro. Rio Negro má 22 stupňů, Solimoes je o 6 stupňů teplejší, rozdíl teplot si zkoušíme a opravdu jsou místa, kde ponoření rukou na obou stranách loďky znamená různé teploty. Vody obou řek jsou odděleny ostrou klikatou hranicí, která zvolna mizí až po desítkách kilometrů níže po proudu Amazonky.
Libor O. Novotný
Amazonie - část 1
Amazonie - s polárními oblastmi asi poslední místo na zemi uchráněné vymožeností civilizace. Skrz pouště vedou dálnice, z Mount Everestu pražský primátor volá mobilem svým PR manažerům (nic proti jeho výkonu - klobouk dolů), rákosové domy na plovoucích ostrovech pletených z totory uprostřed jezera Titicaca jsou osvětlovány solárními panely, aby si indiáni Uros mohli večer uvařit, když přes den se musí věnovat turistům. Zbývají póly, pak snad ještě Gobi, částečně Sibiř s Kamčatkou. A Amazonie, nekonečný prales v povodí Královny řek, zelené plíce planety. Ale i tady už proniká civilizace, naštěstí jen do úzkého pásu pobřeží řeky a jejich nesčetných přítoků, slepých ramen a zátopových bažin.
