Víkend ve Florencii

28. 10. 2019 15:00:49
Toskánská perla Florencie, jedno z nejhezčích italských měst. Město, kudy šla historie, plné památek historických, architektonických, uměleckých. Město, kde žilo a tvořilo mnoho géniů své doby. A pozor - také město malých penisů.

K napsání tohoto blogu jsem se nemohl dlouho odhodlat, mám totiž připraveného tolik materiálu, že by to dalo na několik blogů, a jen obtížně se mně vybírá, co ještě je obecně zajímavé a co už lze vynechat. Nakonec jsem rezignoval a po pár užitečných (podle mého názoru) informacích přejdu do formy obyčejného fotoblogu se stručnými komentáři. Takže pokud čekáte obvyklé rady na prohlídkové trasy a zpracované itineráře, tak se bohužel nedočkáte. Ono totiž historické jádro Florencie je tak kompaktní a přehledné, že trasy nejsou potřeba, stačí prostý seznam míst, která stojí za návštěvu.

A koho zajímají jenom ty penisy, tak může skočit rovnou na odstavec Piazza della Signoria.

Cesta a místní doprava: do Florencie se většinou nelétá přímo, protože zdejší letiště není uzpůsobeno mezinárodnímu provozu. Mně se osvědčilo letět nízkonákladovými aerolinkami do sousední Pisy (kolem 2.000 Kč bez odbaveného zavazadla), letištním vláčkem (Pisa Mover, €2) se přesunout na hlavní nádraží a vlakem za necelou hodinku dojet na hlavní turistické nádraží Florencie Firenze S. Maria Novella (zkráceně někdy SMN), něco přes €8. Ve Florencii je vše blízko, takže pokud nešetříte na ubytování a nevybrali jste si levnější hotel kilometry od centra, tak se MHD nemusíte vůbec zabývat, vše se dá zvládnout pěšky. Jízdenky na vlak se dají koupit většinou v automatech, platit je možné kartou (pozor, PIN se zadává i u nižších částek). Ovládání je i v EN, zvládnout by to měli i začátečníci.

Téměř všechny obrázky (kromě obrazů z Uffizi) je možné rozkliknout do větší velikosti.

Pisa Mover - jak je vidět na fotce, jezdí bez strojvedoucíhoPisa Mover - jak je vidět na fotce, jezdí bez strojvedoucího (Libor O. Novotný)

Ubytování: my většinou dáváme přednost pohodlnějšímu ubytování, ale tady jsme zvolili jen jednohvězdičkový hotel přímo v centru, v několik set let starém šlechtickém paláci rodu Aldobrandini přímo u Kaple Medičejských. Obyčejný pokoj s postelí a skříní, nepříliš velký, ale s WC a sprchou, klimatizace, denní úklid a čisté ručníky, koupelnové potřeby, dokonce snídaně v ceně (to už v době rezervačních systémů na internetu rozhodně není obvyklé). Co více od hotelu čekat? A když se připočte to genius loci - třeba jsme spali v pokoji, kdy přespávali při návštěvách rodiny titáni své doby... Je pravda, že pokoj stál asi stejně jako *** hotely 6 km od centra. Ale stejně doporučuji ubytovat se přímo v centru, byť v jednodušších podmínkách, protože procházet se florentskými uličkami do noci, sednout si na těstoviny a sklenici vína nebo Spritzu a být do pár minut na pokoji, to určitě stojí zato.

Palác AldobrandiniPalác Aldobrandini (Libor O. Novotný)

Stravování: dva ze tří domů mají v přízemí restauraci nebo bistro, takže hlady ani žízní neumřete. Hlavní jídlo stojí podle očekávání €15 - €25, ale pizza nebo těstoviny (ty nám připadaly ještě lepší) se dají pořídit už kolem €10. Stejně stojí i různá turistická meníčka, tam se ale musí počítat se spíše miniaturními porcemi. Aperol Spritz nebo Hugo Spritz €5. My jsme si oblíbili kousek od našeho paláce pivní restauraci (ač nepivaři), kde vařili opravdu skvostné těstoviny. Ve městě se dá kdekoliv koupit pannini kolem €4 - €6 (ty dražší se sušenou šunkou nebo s gorgonzolou), obvykle taková porce, že úplně nahradí velké hlavní jídlo. Specialitou Florencie jsou těstoviny s ragú z divokých prasat nebo se zaječím masem, rozhodně doporučuji

Pasta s kančím ragúPasta s kančím ragú (Libor O. Novotný)Pasta se zaječím ragúPasta se zaječím ragú (Libor O. Novotný)PaniniPanini (Libor O. Novotný)

Doplnění Michala Hrušky z diskuze, které jsem nemohl nechat být

Florencie má několik naprosto zásadních pokrmů, které tu můžete a dokonce i musíte ochutnat. Jednak je to určitě Bistecca Fiorentina, což je neuvěřitelný kus hovězího, skvěle připravený, velmi jednoduchým a tradičním způsobem, většinou v peci na pizzu. Cena je sice trochu dražší - okolo 40 EUR, ale stojí to za to a z jedné porce se najedí i dva lidé. Oni vám totiž ukrojí minimálně 600-800 gramový flák masa a běžně se to dá objednat pro dva lidi. Další místo, které se, z hlediska jídla, musí ve Florencii vidět, je Mercato Centrale, které je kousek od Basilica di San Lorenzo. Tady je jednak spousta obchodů s jídlem, ale taky spoustu stánků, kdy některé jsou tak vyhlášené, že tam jezdí lidé z celého světa jenom proto, aby ochutnali místní speciality. Ty hlavní jsou dvě. Lanpredotto, což jsou hovězí dršťky, vařené v silném zeleninovém vývaru, které pak dostanete do čerstvé housky. A druhé je Trippa alla Fiorentina, což je v podstatě něco mezi dršťkovou polévkou a dršťkovým gulášem. I lidé, kteří by u nás dršťkovou polévku nejedli o tomhle jídle prohlásili, že je to bomba

Pití: myslím nutnou pravidelnou hydrataci přes den - Itálie se obecně k problematice životního prostředí staví aktivně v tom smyslu, že příliš nepodporuje prodej balené vody v PETkách. Samozřejmě tu první si koupit musíte, ale pak si láhev můžete plnit ze všudypřítomných fontánek s pitnou vodou. To platí ve většině turistických měst včetně Florencie. Jen pozor, fontánky jsou často nenápadné a snadno se přehlédnou. Ovšem ta na Piazza della Signoria se pozná podle fronty zájemců o vodu. Z kohoutků v boční zdi Palazzo Vecchio (od Neptunovy fontány) tu teče krásně chlazená čistá voda (pravý kohoutek) a stejně chladná perlivá voda (levý kohoutek). Vše zdarma a zcela bezpečné.

Galleria dell'Accademia, David (Michelangelo)Galleria dell'Accademia, David (Michelangelo) (Libor O. Novotný)Galerie Uffizi, Zrození Venuše (Botticelli)Galerie Uffizi, Zrození Venuše (Botticelli) (Libor O. Novotný)

Muzea a galerie: určitě nestihnete navštívit ani desetinu florentských muzeí. Některá představím dále ve fotočásti, zde musím uvést aspoň ta dvě nejdůležitější. Galerie Uffizi, matka všech galerií s takovou koncentrací legendárních obrazů, že směle konkuruje největším světovým galeriím a překonává je. Botticelli, Tizian, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Caravaggio, Rafael, Rembrandt, Tintoretto, Verrocchio, Dürer. To jen tak namátkou. Navíc je z galerie nejhezčí výhled na Ponte Vecchio - kdyby byla jedna věc, kterou nelze ve Florencii vynechat, pak je to Uffizi. A samozřejmě Galleria dell' Accademia - zde stačí jen jedno slovo: David. Vyplatí se asi koupit si lístky předem přes internet, i když je to o €4 dražší než u pokladny. Ale budete stát jen 15-20 minut na výměnu voucheru za vstupenku, kdežto ostatní si postojí hodiny. A když už jsme u toho on-line objednávání, pak se vyplatí koupit si předem vstup do tzv. Duomo, tedy do Bruneleschiho kopule katedrály Santa Maria del Fiore. My jsme to neudělali a do tohoto architektonického zázraku jsme se nepodívali, protože lístky na 5 dnů dopředu byly vyprodány, neuvěřitelné...

SienaSiena (Libor O. Novotný)PisaPisa (Libor O. Novotný)

Výlety: naše levné letenky počítaly se 4 nocemi, tedy se skoro 5 dny. Jeden den jsme obětovali na výlet vlakem do Sieny a Pisy, viz předchozí blogy. Vřele doporučuji, možná bych dokonce Sieně věnoval více než půlden (na Pisu to stačí). Není třeba žádné agentury, vše se dá pohodlně zvládnout individuálně. Viděli jsme i nabídky na celodenní výlet do Cinque Terre, to už nám ale přišlo složitější, takže spíše přes tu agenturu, ale my bychom to stejně nestihli.

Toalety: není jich moc, aspoň těch veřejných. Vyplatí se mít v mobilu nějakou aplikaci na jejich vyhledávání, jinak se špatně hledají, když jsou nejvíce potřeba. Jedny dobře značené najdete v podchodu před nádražím, další (zde dokonce zadarmo) jsou v přízemí Palazzo Vecchio ještě před placenou částí paláce. Zdarma jsou v muzeích, v restauracích pro hosty také není problém (aspoň budete mít důvod dát si pravé italské espresso). A my jsme se jednou vnutili do lobby 5* hotelu na jejich mramorový zázrak (slušně jsme poprosili livrejovaného vrátného a ten nás nasměroval).

Jazyk: kupodivu se bez problémů domluvíte anglicky (na rozdíl třeba od Říma, kde to zdaleka není tak samozřejmé).

Poštovní schránky: známky se dají koupit občas ve stáncích s pohledy a samozřejmě vždy na poště. Schránek je všude plno, jen je nebudete na první pohled vidět. Leží totiž často na zemi třeba u stánku s fast-foodem nebo suvenýry. Klasické žluté schránky tak vypadají jako nefunkční, ale opak je pravdou, pohledy vložené do takto ledabyle pohozené schránky spolehlivě došly.

Pojďme konečně na fotky, budou řazeny bez nějakého plánu nebo návazností geografických, historických či kulturních. Pokud máte zájem o poněkud podrobnější informace, pusťte si úplně na konci přiložené video (nebo z odkazu zde), kde jsou jednotlivá místa popsána podrobněji (a jsou tam i místa, která jsem zde z prostorových důvodů neuváděl), samozřejmě včetně nejrůznějších zajímavosti a kuriozit.

Galleria degli Uffizi

Nejstarší galerie a muzeum na světě, slouží svému účelu od roku 1581. Exponátem je i samotná budova, jejímž hlavním architektem byl Giorgio Vassari (autor chodby mezi paláci Pitti a Vecchio, autor Sálu 500 v paláci Vecchio). Původně měla budova sloužit úředníkům, v tehdejší italštině Uffizi - je vidět podoba slova se současnými Office.

Galerie Uffizi
Urbinská Venuše (Tizian)
Zrození Venuše (Botticelli)
Primavera (Botticelli)
Dvojportrét urbinského vévody a vévodkyně (Piero della Francesca)
Portrét mladého muže (Rembrandt)
Medusa (Caravaggio)

Ponte Vecchio z okna galerie Uffizi, za ním most Trinity podle Michelangelova projektu se sochami 4 ročních období u vstupů na mostPonte Vecchio z okna galerie Uffizi, za ním most Trinity podle Michelangelova projektu se sochami 4 ročních období u vstupů na most (Libor O. Novotný)

Galleria dell'Accademia

Aniž bych chtěl snižovat ostatní vystavená díla (včetně nedokončených Michelangelových soch), hlavním důvodem návštěvy galerie je Michelangelův David. Dlouho stál venku u vchodu do paláce Vecchio na místě, kde dnes stojí jeho zdařilá kopie, ale aby byl ochráněn před vlivy počasí a vandalstvím, byl složitě přemístěn do galerie, což si vyžádalo velké bourání a stavební úpravy budovy.

David byl vysochán v letech 1501-1504 do své výšky 4,1 metru a váhy 6 tun z mramorového kvádru, který ostatní sochaři odmítli zpracovat kvůli chybám a prasklinám. Je považován za nejlepší sochařské ztvárnění mužského těla vůbec. Šestadvacetiletý Michelangelo prý za něj dostal 900 zlatých dukátů, což je více, než vydělal jeho současník Leonardo da Vinci za celý život.

Galleria dell'Accademia - David (Michelangelo)Galleria dell'Accademia - David (Michelangelo) (Libor O. Novotný)

Piazza della Signoria - jedno ze dvou nevýznamnějších náměstí. Kromě dlouhé historie se vyznačuje vysokým počtem umělckých děl, převážně fontán a soch (včteně kopie Davida). Dan Brown jej dokonce v Infernu (jehož první třetina se odehrává ve Florencii) trochu neuctivě označuje za "náměstí penisů", protože mužské sochy převažují (samozřejmě nahé). Když se přičte Loggia dei Lanzi na jižní straně náměstí, tak těch penisů bude několik desítek (už jen na samotném náměstí bez logie je jich prý 12). Většina z nich bude podobná tomu Davidovu, na dnešní dobu až parodicky malá. Ovšem ve středověku byly ideály poněkud jiné, navazovalo se na staré Řeky, pro které byl menší penis symbolem sebeovládání a vyšší společenské vrstvy jeho nositele. Naopak velký penis (často s erekcí) symbolizoval divokost, necivilizovanost, podléhání pudům, nižší původ. Proto býval vyhražen Satirům, divokým Kentaurům a vůbec nebezpečným tvorům.

Piazza della SignoriaPiazza della Signoria (Libor O.Novotný)

Neptunova fontána

Byla postavena roku 1565 na počest svatby Františka I. Medicejského a Johanky Rakouské. Hlavním autorem je Bartolomeo Ammannati. Neptun je zde obklopen mýtickými postavami Scylly a Charibdy. V 16. století prý jistý čas sloužila jako veřejná prádelna.

Neptunova fontána na náměstí Piazza della SignoriaNeptunova fontána na náměstí Piazza della Signoria (Libor O. Novotný)

Loggia dei Lanzi (má menší sestřičku v Mnichově). Judita s hlavou Holoferna od Donatella, Herkules a Kakus od Bandinelliho, Únos Sabinek od Giambologny, Perseus s hlavou Medúzy od Celliniho a další.

Loggia dei LanziLoggia dei Lanzi (Libor O. Novotný)

Palazzo Vecchio (česky Starý palác)

Původní název byl Palazzo della Signoria (Palác městské rady), proto se tak jmenuje náměstí, na kterém palác stojí. Budova s netradiční věží, která dominuje náměstí, pochází ze 14. století a do současnosti slouží jako radnice Florencie.

Palazzo VecchioPalazzo Vecchio (Libor O. Novotný)Palazzo Vecchio a přilehlá galerie Uffizi z Giottovy zvonicePalazzo Vecchio a přilehlá galerie Uffizi z Giottovy zvonice (Libor O. Novotný)Atrium Palazzo VecchioAtrium Palazzo Vecchio (Libor O. Novotný)

Salone dei Cinquecento v Palazzo Vecchio

Svého času největší sál na světě. Původně jej zdobily Leonardovy fresky, ale netrpělivý umělec je maloval na uschlou omítku, takže jejich životnost se počítala spíše na jednotky než na desítky roků. Proto byly hned v 15. století překryty manýristickými Vassariho bojovými výjevy na obřích plátnech. Vassari také zvýšil strop a do sálu pustil denní světlo vybouráním oken. Obdivuhodný je i strop s obrazy ve zlacených rámech.

 Salone dei Cinquecento s Vassariho obrazy, které překryly původní Leonardovy fresky Salone dei Cinquecento s Vassariho obrazy, které překryly původní Leonardovy fresky (Libor O. Novotný)

Florentský rodák Dante Alighieri (1265-1321) je považovaný za jednoho z největších básníků všech dob. Současně byl ale velmi politicky aktivní, jako člen městské rady a florentský prior měl neshody s papežem, což vyústilo k jeho vyhoštění z Florencie, do které se už nikdy nesměl vrátit - nesl to osobně velice těžce. Aspoň jeho posmrtná maska zde zůstává vystavena ve druhém poschodí paláce Vecchio.

Posmrtná maska Dante Allighieriho v Palazzo VecchioPosmrtná maska Dante Allighieriho v Palazzo Vecchio (Libor O. Novotný)

Piazza del Duomo - druhé z nejvýznamnějších náměstí. Proč? Stačí se podívat na fotky.

Baptisterium San Giovanni, Cattedrale di Santa Maria del Fiore a Campanile di Giotto na náměstí Piazza del DuomoBaptisterium San Giovanni, Cattedrale di Santa Maria del Fiore a Campanile di Giotto na náměstí Piazza del Duomo (Libor O. Novotný)

Baptisterium San Giovanni, Cattedrale di Santa Maria del Fiore a Campanile di Giotto na náměstí Piazza del DuomoBaptisterium San Giovanni, Cattedrale di Santa Maria del Fiore a Campanile di Giotto na náměstí Piazza del Duomo (Libor O. Novotný)

Cattedrale di Santa Maria del Fiore

Čtvrtá největší katedrála na světě (dlouhá 153 metrů, 38 metrů široká a 90 metrů vysoká, pojme až 25 tisíc věřících). Postavena byla ve 13. století v gotickém stylu, ale plně dokončena byla až ve století devatenáctém.

Dvouplášťová osmiboká kupole je považována za zázrak stavební techniky. Byla postavena zvenčí dovnitř, z cihel kladených ve vzoru rybí kosti. Její rozpětí činí úctyhodných 41,97 metrů. Na stavbu kopule vyhlásila městská rada konkurs v době, kdy už stavba katedrály byla v tak pokročilém stavu, že nebylo možné efektivně postavit lešení. Tuto výzvu nejlépe zvládl "obyčejný" zlatník Bruneleschi, který do té doby neměl s architekturou žádné zkušenosti. Konkurz na kopuli vyhrál a úspěšně realizoval. O století později jeho postupy okopíroval samotný Michelangelo při návrhu vatikánského chrámu sv. Petra.

Kdyby se vám zdála fronta do katedrály příliš dlouhá (bývá i na více než hodinu), klidně ji obětujte, její interiér není nijak výjimečný (já vím, že se to lehce radí, když už tu člověk je, tak chce stihnout vše). Samozřejmě mimo kopuli, která má individuální vstup a pravděpodobně bude vyprodaná, takže si raději vstupenku pořiďte předem přes internet.

Cattedrale di Santa Maria del Fiore, za ní Campanile di Giotto a v pozadí Brunelleschiho kopuleCattedrale di Santa Maria del Fiore, za ní Campanile di Giotto a v pozadí Brunelleschiho kopule (Libor O. Novotný)

Baptisterium San Giovanni

Nejstarší budova města, stavba začala už v 6. století, byť dokončit se ji povedlo až roku 1128. Exteriér je obložen barevným mramorem, což je typickým znakem toskánských staveb románského stylu.

Baptisterium San GiovanniBaptisterium San Giovanni (Libor O. Novotný)Strop baptisteriaStrop baptisteria (Libor O. Novotný)

Porta del Paradiso

Rajská brána Lorenza Ghibertiho. Deset desek s plastickými výjevy zobrazuje výjevy ze Starého zákona.

Porta del Paradiso do Baptisteria San GiovanniPorta del Paradiso do Baptisteria San Giovanni (Libor O. Novotný)

Campanile di Giotto

Zvonice byla postavena v letech 1334–1359 na čtvercové základně o straně 14,5 metrů, výška 87 metrů. Tvůrcem architektonického návrhu byl Giottovi di Bondone, po němž dostala kampanila své jméno.

Campanile di GiottoCampanile di Giotto (Libor O. Novotný)

Fontana Del Porcellino na tržišti Mercato del Porcellino

Fontana Del PorcellinoFontana Del Porcellino (Libor O. Novotný)

Piazzalle Miachelangelo s nejhezčími výhledy na město a řeku Arno. Vyhlídková plošina se rozkládá na kopci na druhé straně řeky a je to asi nejvzdálenější místo od centra, kam se běžný turista vydá, ideálně navečer. Trochu toho šlapání do kopce vynahradí úžasné západy slunce.

Výhled z Piazzalle Miachelangelo na staré centrum s katedrálou a palácem VecchioVýhled z Piazzalle Miachelangelo na staré centrum s katedrálou a palácem Vecchio (Libor O. Novotný)

Ponte Vecchio, někdy také Most zlatníků, s Vassariho chodbou, která spojuje palác Pitti s palácem Vecchio. Nejhezčí pohled na něj je z galerie Uffizi, fotka je právě v části věnované Uffizi.

Je jedním ze symbolů města. Byl postaven roku 1345 a ihned po dokončení se na něm začaly objevovat obchůdky a dílničky zejména koželuhů a řezníků. Tím ovšem střed města a řeka získaly nezaměnitelný odér, pročež byli všichni z mostu vyhnáni a na dílny bylo vypsáno tak vysoké nájemné, že si jej mohli dovolit pouze zlatníci, proto Most zlatníků.

Ponte VecchioPonte Vecchio (Libor O. Novotný)Ponte VecchioPonte Vecchio (Libor O. Novotný)

Palazzo Pitti - palác plný muzeí nazvaný podle prvního majitele, bankéře Pittiho (1457). Později zde žily rodiny Medičejských, Lotrinských a dokonce i královská rodina. Dnes je zde několik muzeií, na které nám už ovšem nezbyl čas, takže se nemůžu podělit o vlastní zkušenost. Jen zprostředkovaně tedy vím, že jsou prý poněkud chaoticky uspořádané (hlavně obrazárny).

Palazzo Pitti na stejnojmenném náměstíPalazzo Pitti na stejnojmenném náměstí (Libor O. Novotný)

Basilica di Santa Croce di Firenze - jsou zde pohřbeny nejvýznamnější osobnosti Florentské i italské historie, je takovým florentským Pantheonem. Náhrobků je podél stěn katedrály 276, mezi nimi například nejvýznamnější členové rodin Medičejských a Pazziů, Galileo, Michelangelo, Rossini, Machivelli a samozřejmě Dante, z modernější doby třeba Marconi (Svěrák v roli Cimrmana: "Zkuste to bez drátů, Marconi!").

Basilica di Santa Croce di FirenzeBasilica di Santa Croce di FirenzeHrobka Galilea v Basilica di Santa Croce di FirenzeHrobka Galilea v Basilica di Santa Croce di Firenze (Libor O. Novotný)

Piazza della Santissima Annunziata - nepříliš známé, ale nádherné náměstí s ještě hezčím kostelem Santissima Annunziata

Piazza della Santissima Annunziata, vpravo bývalý sirotčinec s historickým babyboxem (otočné okénko, kam bylo možné legálně odložit novorozence)Piazza della Santissima Annunziata, vpravo bývalý sirotčinec s historickým babyboxem (otočné okénko, kam bylo možné legálně odložit novorozence) (Libor O. Novotný)

Kostel Santissima AnnunziataKostel Santissima Annunziata (Libor O. Novotný)

Basilica di San Lorenzo

Jedna z nejvýznamnějších staveb města. Je postavena na základech kostele ze 4. století a na stavbě se podíleli mj. Michelangelo (Nová zákristie a knihovna Laurentanii) nebo Bruneleschi.

Fasáda kostela není dokončena, protože papež chtěl na obložení kostela použít mramor z nejbližšího lomu. Stavitel Michelangelo ovšem chtěl nechat vydělat svému příteli, majiteli lomu nacházejícímu se o několik kilometrů dál (kterou dobu mi to jen připomíná?). Když nakonec došlo k dohodě i postavení silnice, po které se měl mramor přivážet, vzbouřili se dělníci kamenolomu...

Pohled na areál Basilica di San Lorenzo, kopule patří Cappella Medici (kapli Medičejských)Pohled na areál Basilica di San Lorenzo, kopule patří Cappella Medici (kapli Medičejských) (Libor O. Novotný)

Cappella Medici

Bohužel bez rybího okna nevyfotitelý interiér, ale v každém případě stojí za návštěvu, jedno z nejhezčích míst Florencie

Kopule Kaple MedičejskýchKopule Kaple Medičejských (Libor O. Novotný)

Basilica di Santa Maria Novella

Dala jméno přilehlému nádraží. Hlavní dominikánský kostel Florencie, v němž se sváří gotika s renesancí. Bohatě zdobený interiér.

Basilica di Santa Maria NovellaBasilica di Santa Maria Novella (Libor O. Novotný)

Nejstarší nepřetržitě otevřená lékárna na světě (lze si tu nakoupit různé přírodní produkty, ale i posedět a dát si kávu, dortík a likérek), za rohem od Basilica di Santa Maria Novella

article_photo (Libor O. Novotný)

Dále doporučuji k návštěvě:

  • Brunelleschiho kopule (zajímavý příběh, kterak se obyčejný zlatník stal nejuznávanějším architektem své doby)
  • Ponte Santa Trinita (podle Michelangelova architektonického návrhu)
  • Cappella Brancacci (nádherné fresky)
  • zahrady Boboli (zelené srdce města)
  • Chiesa Di SS.Salvatore in Ognissanti (se skromnou Botticelliho hrobkou)
  • Santa Maria del Carmine
  • Piazza della Repubblica (se starým kolotočem)
  • Casa di Dante (rodný Danteho dům - prý)
  • Klášter San Marco (vyzdobený freskami zdejšího bratra Fra Angelica, u nás ne tak známého, jako je ve světě)

To byl jen velmi stručný výběr fotek. Další jsou k vidění v tomto albu.

Video, cca půl hodiny dlouhé (po rozkliknutí do YouTube v HD kvalitě)

Další blogy na téma "Víkend v ..." jsou k přečtení a prohlédnutí ve stejnojmenné rubrice.

Autor: Libor O. Novotný | pondělí 28.10.2019 15:00 | karma článku: 19.55 | přečteno: 493x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Víkend v Helsinkách

Finské Helsinky nepatří úplně k hitům eurovíkendových pobytů. Ale mají jednu výhodu, která je dokáže hodně zatraktivnit. Za určitých podmínek je totiž možné mít letenku de facto zadarmo a hradit si jen pobyt.

11.11.2019 v 15:00 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 371 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Sieně

Asi málokdo věnuje toskánské Sieně celý víkend, i když by si to zasloužila. Ovšem konkurence sousedních turistických taháků Pisy a Florencie je tak velká, že se většina návštěvníků spokojí s jedním dnem.

12.8.2019 v 15:00 | Karma článku: 16.14 | Přečteno: 446 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Pise

Návštěva italské Pisy asi není na celý víkend, možná na ni dokonce stačí jen půlden. Ale dva důvody pro její návštěvu jsou jednoznačné: náměstí Zázraků je nádherné a letiště v Pise slouží jako hlavní i pro nedalekou Florencii.

5.8.2019 v 15:01 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 490 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Vientiane

Poslední zastávka v Laosu je jeho hlavní město. Z více stran jsem slyšela, že to je město naprosto odporné, ale letím z něj do Bangkoku, tak se tu chci alespoň trochu porozhlédnout.

20.11.2019 v 14:00 | Karma článku: 14.06 | Přečteno: 216 | Diskuse

Magdalena Skardova

Na obláčku aka glorified waitress

Dnes jsou to právě dva roky, co jsem se oficiálně stala letuškou pro Norwegian a proto jsem se rozhodla , že je čas si založit blog. Níže stručněji popisuji můj šestidenní pracovní trip, tak snad to někoho bude aspoň trošku bavit.

20.11.2019 v 8:52 | Karma článku: 40.31 | Přečteno: 5287 | Diskuse

Aleš Gill

Změna času každý druhý den?

Pamatujete na pekaře Pecku, který se čtvrt století rval za zrušení letního času? Je to už deset let co zemřel a my jsme si jeli do Jižní Ameriky vyzkoušet mnohem horší prostředí. Změna dvakrát do roka? Pro amatéry! Co třeba obden?

19.11.2019 v 7:02 | Karma článku: 20.78 | Přečteno: 794 | Diskuse

Radmila Švaříčková Slabáková

Město tisíce tváří - důvěrná reportáž z čínského Ťi-nanu (Jinanu)

Ve dnech připomínání si výročí svobody a demokracie neškodí podívat se do Číny. Člověka tam čeká tisíce různých tváří, doslova i symbolicky. A na jejich strom přání aspoň v duchu přivazuji stužku - vy víte s jakými slovy.

17.11.2019 v 19:45 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 273 | Diskuse

Jiří Strádal

Jak jsme za totáče jeli na západ.

Jsme 30 let po revoluci a mnozí opět chtějí stavět ploty. Už jsme je tu jednou měli. Dovolím si popsat osobní zážitky z té jediné cesty na západ, kterou jsem za komunistů absolvoval. Byla to síla. Cestou tam i cestou zpátky.

15.11.2019 v 6:03 | Karma článku: 28.37 | Přečteno: 1141 | Diskuse
Počet článků 323 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3318

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

www.libornovotny.cz

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

Dobré prase všechno spase

Najdete na iDNES.cz