Dobré prase všechno spase XXXVII

4. 09. 2017 15:00:05
Dnešní díl seriálu o netradičních a exotických jídlech bude skutečně o pokrmu u nás poněkud neobvyklém. V Ghaně ale tradičně patří řekomyš africká do běžného jídelníčku a je považována za pochoutku.

Nicméně se obávám, že vám by nechutnala – my jsme ji také dojídali jen se sebezapřením.

Pojďme na to od píky, tedy od kovového šrotu a odpadu. Ten je v západoafrických zemích velmi ceněný, protože slouží jako surovina k přímému dalšímu zpracování. Podél cest jsou vidět kovářské dílny, kde se přemění jakýkoliv kousek kovu do nového zemědělského nástroje – a/nebo třeba do pastí (želez) na zvířata, souhrnně zde z kulinářského pohledu označovaná jako „bushmeat“, savanové menší antilopy, luskouny, varany a právě řekomyši.

Kovářská dílnaKovářská dílna (Libor O. Novotný)

Taková pastička se položí kdekoliv v buši na zem (ideálně někam, kde se dá předpokládat pohyb zvěře), a pak už zbývá jen čekat, co se chytí. Chycené zvíře se buď zkonzumuje doma, častěji se však nabídne k prodeji ve stáncích podél cesty. Tam je odkoupí majitel vývařovny a připraví z něj pálivou omáčku, která spolu s těsty banku nebo fufu tvoří základ jídelníčku Ghaňanů. Maso samotné je považováno za luxus a dá si jej k běžnému obědu málokdo, většinou se maso jí jen párkrát do měsíce.

Ulovené řekomyšiUlovené řekomyši (Libor O. Novotný)

Takové těsto s omáčkou se dá v běžné vývařovně pořídit tak asi 5 GHc (ghanských sedí), tedy cca 27 Kč, kdežto porce masa stojí kolem 20 GHc, 110 Kč, což je nad běžné možnosti strávníků. Z jedné řekomyši se dá udělat poměrně hodně porcí, protože se zpracuje každý kus masa metodou nasekání na stejně velké kusy bez ohledu na stavbu těla. Někdo tak dostane relativně slušnou porci, jiný zase kosti a šlachy, bez nároku na reklamaci. Lovci řekomyší si řeknou o 70 GHc za kus, takže na tom slušně vydělají jak oni, tak vývařovna.

Prodej řekomyší ve stánku u cestyProdej řekomyší ve stánku u cesty (Libor O. Novotný)Kromě antilop, luskounů, varanů a řekomyší patří mezi bushmeat i veverka...Kromě antilop, luskounů, varanů a řekomyší patří mezi bushmeat i veverka... (Libor O. Novotný)... a také krysy... a také krysy (Libor O. Novotný)Větší řekomyš se dá prodat u silnice i za 350 Kč.Větší řekomyš se dá prodat u silnice i za 350 Kč. (Libor O. Novotný)

Těstům bude věnován později samostatný blog, dnes tedy jen stručně: banku je fermentované těsto z kukuřice a manioku, podává se ve formě koule zabalené do igelitu a chutná silně po zkyslém těstu. Fufu je mírně nakynuté těsto z manioku a zeleninových banánů platains. Připomíná vzhledem i chutí běžné kynuté těsto, lepí se na prsty i v puse a chutná prostě jako neslazené nakynuté těsto. Obě těsta se jí rukama, kousek se odtrhne, uhněte v prstech do tvaru mističky a nabere se pálivá omáčka (ve dvou variantách – buď vývar z kozy, ryby či řekomyši, nebo verze z chili a podzemnice olejné – buráků). Maso se také jí rukama, příbory ve vývařovnách neznají, pro nás bílé cizince občas sehnali lžičky. Já jsem ovšem v rámci přizpůsobení místu k takové degradaci tradic neklesl.

Kuchyně vývařovnyKuchyně vývařovny (Libor O. Novotný)Kynuté těsto fufuKynuté těsto fufu (Libor O. Novotný)Fermentované (zkysnuté) těsto bankuFermentované (zkysnuté) těsto banku (Libor O. Novotný)

Při naší cestě Ghanou jsme se zpočátku snažili jíst ve vývařovnách právě tato tradiční jídla, ale naše trávicí trakty to nezvládaly. Prakticky všichni bez výjimky (včetně domorodého řidiče a průvodce z Toga) jsme trpěli průjmy, někteří i zvraceli. Jídlo nám většinou nechutnalo a jedli jsme jej víceméně s odporem – tady se však pár výjimek našlo, někteří kolegové u vývařoven zůstali déle, zatímco větší část naší desetičlenné výpravy hledala lepší bufety, kde se daly dostat ryby, pečené nebo vařené jamy, špagety s burákovou omáčkou, jollof rice (rýže ochucená pikantní omáčkou a kousky zeleniny) a podobná jídla, našemu žaludku poněkud bližší.

Jak tedy chutná to nejtradičnější ghanské jídlo? O obou těstech už jsem psal (regionálně se vyskytuje ještě třetí druh těsta kenke), koza ve vývaru chutná úplně jako (stará) koza v pálivém vývaru, buráková omáčka není arašídy příliš cítit, protože je přebíjí chili. A řekomyš? Smrdí myšinou a chutná přesně tak, jak by se dalo očekávat. Sníst nevelkou porci znamenalo projevit velkou dávku sebezapření a ještě dnes, když nás doma popadne mlsná, tak zavzpomínáme na řekomyš a chuť na jakékoliv jídlo nás docela spolehlivě přejde. Takže pokud někdo vyjíždí do exotiky za kulinářskými zážitky, tak Ghanu asi nedoporučím.

Fufu a řekomyš s omáčkou z podzemnice olejné, ještě na mne vyšel docela slušný kousek masaFufu a řekomyš s omáčkou z podzemnice olejné, ještě na mne vyšel docela slušný kousek masa (Libor O. Novotný)Správně by se mělo jíst rukamaSprávně by se mělo jíst rukama (Libor O. Novotný)

Řekomyš podle Wikipedie (výtah):

Řekomyš (Thryonomys) je rod hlodavců z čeledi řekomyšovitých (Thryonomyidae). Jde o velká zvířata žijící v africkém kontinentu od subsaharské Afriky na severu až po Jihoafrickou republiku na jihu. Řekomyši jsou velcí noční hlodavci s podsaditým tělem, které je 350-610 mm dlouhé. Váží 4–7 kg. Svrchní strana těla je hnědavá, spodní bělavá, někdy došeda. Přes svou zavalitost to jsou hbitá a rychlá zvířata. Řekomyši jsou býložravá zvířata: živí se především travou, rákosem a různými plody. Působí škody na plantážích. Jejich maso je vysoce ceněno a proto jsou loveny domorodci a někdy také chovány na farmách.

Správná reklama je důležitáSprávná reklama je důležitá (Libor O. Novotný)Vařený maniok s uzenou rybou, mnohem jedlejší oběd, než řekomyš s fufuVařený maniok s uzenou rybou, mnohem jedlejší oběd, než řekomyš s fufu (Libor O. Novotný)Řekomyš africkáŘekomyš africká (foto: Jiří Novotný)

Dobrou chuť (v rámci možností, vzhledem k dnešnímu tématu)!

Rubrika Dobré prase všechno spase

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Libor O. Novotný | pondělí 4.9.2017 15:00 | karma článku: 15.80 | přečteno: 715x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XLI

Pátou desítku seriálu načneme v středoamerické Guatemale. Ochutnáme garifunskou polévku z mořských plodů, několik snídaní ve stylu Huevos rancheros, Quesadillu, banánový chléb, Churrasco a vše zapijeme pivním koktejlem Micheladou.

15.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 650 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XL

XL v nadpisu neznamená, že nějaké dobré prase je extra velké, ale značí římským číslem dokončení čtvrté desítky blogů o neobvyklých a exotických pokrmech. A kam nás zavede tento díl? Do Hondurasu a Salvadoru ve Střední Americe.

1.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 18.65 | Přečteno: 849 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXIX

Bývalá miss Belize Miriam má bistro hned za belizským parlamentem, takže tam prý občas skočí na rychlovku (samozřejmě rychlý oběd) i místní poslanci. My jsme se tam také stavili a já si dal specialitu dne - polévku z kravské nohy.

17.9.2018 v 15:00 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 1976 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Berlíně

Pěkný a plnohodnotný prodloužený víkend se dá strávit i ve městě, které ani s přivřením obou očí nelze označit za hezké. Stačí, když je dostatečně zajímavé. Jako třeba Berlín.

21.5.2018 v 15:01 | Karma článku: 17.99 | Přečteno: 1683 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jiří Opálka

Cestou necestou po Evropě

Tři roky za volantem Fiatu s frigem za zády. Stovky tisíc kilometrů dálnic, okresek, úzkých uliček center měst, krávy či osli na cestách (zejména Rumunsko a D1). Asi 1500€ na pokutách.

21.4.2019 v 22:44 | Karma článku: 8.71 | Přečteno: 158 | Diskuse

Jan Tomášek

Po stopách jabloneckých tramvají

Tramvaje na úzkém rozchodu začaly v Jablonci jezdit na přelomu 19. a 20. stol a provoz zanikl 1965. Jablonecké tramvaje zajížděly i do okolních obcí a městeček - konečné byly v Janově a Rychnově nad Nisou.

21.4.2019 v 16:30 | Karma článku: 6.11 | Přečteno: 247 | Diskuse

Jiří Opálka

Setkání s migrantem na Irunu /2015/

Budou to pomalu čtyři roky, co jsem v květnu 15 byl donucen svým tehdejším šéfem strávit několik dní ve španělském Irunu. Ne že by mi to až tak vadilo. Irun je hraniční přechod mezi Francií a Španělskem, víceméně na pobřeží.

20.4.2019 v 13:12 | Karma článku: 30.95 | Přečteno: 1212 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Dublin: přímořské město světoznámého piva, deště a legendárních spisovatelů

Černé pivo Guiness, srdeční barmani a čtvrť Temple. James Joyce, Samuel Beckett a Oscar Wilde. To vše je možné nalézt v Dublinu, v hlavním městě Irska, které se nachází na západním břehu irského ostrova.

19.4.2019 v 23:01 | Karma článku: 13.82 | Přečteno: 220 | Diskuse

Aneta Toboříková

Potosí ... 'Taky bych chtěla, aby už mi bylo 29.'

O těžkých podmínkách horníků, o tom, jak je Potosí krásné a na chvíli jsem si v něm našla kamaráda, a o tom, jak si občas nevážíme času, který máme a chceme jej urychlit, abychom už byli někde jinde.

19.4.2019 v 10:02 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 316 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3297

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase

Najdete na iDNES.cz