Víkend v Rusku (Carskoje Selo a Jantarová komnata)

24. 07. 2017 15:00:29
Kdyby se hypoteticky našla ztracená Jantarová komnata, co se s ní bude dít dál? Bude vrácena na původní místo, když tam ji už dávno nahradila naprosto přesná kopie (zhotovená podle fotografií), tedy vlastně druhý originál?

Asi bych si spíše tipnul, že by byla sestavena na nové lokaci, pravděpodobně v petrohradské Ermitáži. Protože proč něco nahrazovat něčím úplně stejným? Takže nezoufejme nad neúspěchy hledačů pokladů a pojďme se podívat aspoň na zdařilou kopii, estetický dojem bude úplně stejný.

Rusku a pár dnům stráveným v Moskvě a Petrohradu jsem se už věnoval v dřívějších příspěvcích, stejně jako místnímu jídlu. Především moskevské povídání obsahuje podrobnější informace o tom, jak si takovou cestu zařídit a co je před cestou i v jejím průběhu zapotřebí vědět. Na Petrohrad doporučuji rezervovat si trochu delší dobu nejen kvůli většímu množství památek a zajímavostí ve městě, ale hlavně proto, že pro cestovatele jsou takřka povinné dva polo- až celodenní výjezdy do okolí – výlet do Carského Sela (mj. na Jantarovou komnatu) a do Peterhofu (dříve Petrodvorce) na jednu z nejúžasnějších kaskádových fontán na světě. Fontány si necháme na příště a dnes se svezeme vlakem do Carského Sela.

Všechny obrázky je možné rozkliknout do lepšího rozlišení

Závdavek na příště - Peterhof, jedna z celosvětově nejhezčích kaskádových fontán (určitě si rozklikněte, malý formát nedává uspokojivou představu)Závdavek na příště - Peterhof, jedna z celosvětově nejhezčích kaskádových fontán (určitě si rozklikněte, malý formát nedává uspokojivou představu) (Libor O. Novotný)

Cesta

Červenou linkou metra se dostaneme na stanici Puškinskaja, která stojí hned vedle Vitebského nádraží. Nádraží má dvě části, jednu pro cesty po městě a blízkém okolí, druhou pro tzv. příměstské trati – a tato část nás zajímá. U pokladny koupíme bilet do stanice Carskoje Selo, papírová jízdenka obsahuje čárový kód, který nás po přiložení ke snímači pustí přes turniket na nástupiště. Pozor, jízdenku nevyhazovat, jednak ji kontroluje průvodčí ve vlaku, jednak ji budeme potřebovat na východ turniketem v cílové stanici (aby si někdo nekoupil lístek na dvě stanice a nejel jich deset). Systém je dostatečně chytrý, aby si poradil i se zmatkujícími turisty: Google mně napsal čtyři stanice, ale to platí jen pro zrychlený vlak, takže jsme omylem vystoupili v polovině cesty. Turniket nás pustil ven, ale po zjištění omylu bez problémů i zpět do stanice. Tam jsme si půl hodinky počkali na další spoj a dojeli další čtyři zastávky do cílové stanice (celkem tedy 8 zastávek). Vlaky jezdí přes den každých 30 minut, cesta trvá půl hodiny a stojí kolem 100 RBL, tedy 40 Kč.

Stanice metra Puškinskaja, přestup na příměstský vlak do Cerského Sela.Stanice metra Puškinskaja, přestup na příměstský vlak do Cerského Sela. (Libor O. Novotný)

Vlaky jsou trochu horší než u nás, ale není to žádný horor. Sedí se na lavicích, na každé straně uličky tři místa. Lidé jsou přátelští, klidně se zmáčknou, aby si jich sedlo i více. Zajímavý je vlakový prodej, kdy vlakem procházejí podomní prodejci s různým zbožím, na krku mikrofon s reproduktorem na baterky, a vychvalují a nabízejí své zboží: punčochy, ponožky, domácí potřeby do kuchyně, elektrický pilník na paty, slevové kupóny apod. Kupodivu občas někdo koupí. Prodejci mají koupený lístek a průvodčí je sice zkontrolují, ale jinak je nechají v klidu dělat jejich práci.

Carské Selo se nachází asi 30 km jižně od PetrohraduCarské Selo se nachází asi 30 km jižně od Petrohradu (Google maps)

V Carském Sele je dobré najít si autobus MHD ke Kateřinskému paláci (Jekatěrinskij dvorec), cesta pěšky trvá skoro půl hodiny a je lepší pozorně sledovat směr, některé chodníky mají zavádějící odbočky (držet se spíše směrem rovně doprava). Směrníky a ukazatele v Rusku opravdu nečekejte. Až se budete blížit, tak už uvidíte zlaté kopule, určitě si palác s ničím nespletete.

Kateřinský palác určitě nepřehlédneteKateřinský palác určitě nepřehlédnete (Libor O. Novotný)

Kateřinský palác

V Rusku, zejména v Petrohradu a Moskvě, je hodně překrásných paláců, ale před Kateřinským palácem v Carském Selu musí všechny ostatní blednout závistí, vedle něj totiž každý jiný palác bude vypadat jako pastouška. A i v celosvětovém měřítku se jen těžko hledá trochu důstojnější konkurence, a to jak u exteriéru, tak i u části interiérové. Rusové mají vše v naprostém pořádku, krásně renovované, fasáda jak nová (svěží barvy, ani čtverečný centimetr odloupnuté omítky), zlacené prvky naleštěné a jiskřící odrazy slunce.

300 metrů dlouhé průčelí paláce300 metrů dlouhé průčelí paláce (Libor O. Novotný)Na fasádě nenajdete jedinou skvrnku, zlaté ornamenty, reliéfy a věžičky se lesknou, jakoby je denně leštiliNa fasádě nenajdete jedinou skvrnku, zlaté ornamenty, reliéfy a věžičky se lesknou, jakoby je denně leštili (Libor O. Novotný)

Palác navzdory jménu nenechala postavit Kateřina Veliká, ale jeho investorskou byla dcera Petra a Kateřiny Alžběta I., která výstavbou paláce věnovaného své matce pověřila dvorního architekta Rastrelliho (s jeho díly se v Rusku setkáte téměř všude). Ten vybudoval uprostřed velkolepého parku barokní palác s třistametrovým průčelím (!) v bílé a modré barvě, doplněné sloupy, reliéfy, balustrádami a sochami, bohatě zdobené ornamenty jsou pokryty pravým plátkovým zlatem a vyleštěny do zrcadlového lesku. Nad palácovým chrámem se zvedá pět typicky ruských cibulovitých věžiček, jak jinak než zlatých. To vše obklopeno francouzským parkem se vzorně upraveným trávníkem a záhony kytic a jehličnanů, mezi kterými vedou antukově červené chodníčky.

První vstupné se platí už při vstupu do zahrad, jinudy se k paláci dostat nedá. Stejně tak si nemůžete objednat jen vstup do Jantarové komnaty – její prohlídka je součástí celkové vstupenky do paláce v ceně asi 500 rublů (200 Kč). Ale výjimečně to není ke škodě věci, protože neprohlédnout si palác by byla nenapravitelná škoda. Pro mne osobně dokonce Jantarová komnata ani není vrcholem prohlídkové trasy, protože ještě mnohem více na mne zapůsobil Velký sál, jeden z největších v Evropě a na světě.

Tradičně se poněkud více nachodíte už před prohlídkou, protože pokladny, šatny (batohy a tašky se musí odložit) a samotný vstup do expozice jsou důmyslně rozhozeny po přízemí tak, aby návštěvníci absolvovali trochu delší rozcvičení a neměli příliš ztuhlé svaly, prostě jako všude jinde v Rusku. Můžete si půjčit elektronické průvodce, přidat se k nějaké skupině s průvodcem nebo si chodit sami. Tento systém je v Rusku obvyklý a myslím, že tady se máme hodně co učit. Každý si prostě vybere, co mu nejvíce vyhovuje, je to geniálně jednoduché.

Už první místnost nad schodištěm ohromí až kýčovitou zdobnostíUž první místnost nad schodištěm ohromí až kýčovitou zdobností (Libor O. Novotný)

Už vstup do první místnosti ohromí. Všude zlato, zrcadla, látkové tapety – prostě tradiční barokní kudrlinkový luxus. Sice plno lidí, průvodcované výpravy překážejí, ale ohromující podívaná. A hned jako druhá místnost v pořadí už zmíněný Velký sál, ta nejkýčovitější barokní nádhera, jakou si umíte (či spíše neumíte) představit. Většina návštěvníků zůstane stát ohromeně ve dveřích a speciálně vycvičené děžůrné je musejí postrkávat dovnitř, aby neblokovali provoz.

Velký sálVelký sál (Libor O. Novotný)Velký sál, detailVelký sál, detail (Libor O. Novotný)

Celým palácem se pak prochází jedna nádherná místnost za druhou, můžete se kdekoliv zastavit a poslechnout si výklad, všude se bez problémů může fotit a natáčet. Jen zhruba uprostřed před vstupem do slavné Jantarové komnaty uvaděčky slušně upozorní, že to je jediná místnost, kde se fotit nesmí.

Jedna z typicky naaranžovaných místnostíJedna z typicky naaranžovaných místností (Libor O. Novotný)Další z palácových komnatDalší z palácových komnat (Libor O. Novotný)A do třetice, zase jiný stylA do třetice, zase jiný styl (Libor O. Novotný)

Jantarová komnata

Legendární jantarová komnata je místnost s plochou stěn asi 100 metrů čtverečných, vyzdobená jantarem, zlatem a zrcadly (definitivní podobu jí dal? Kdo jiný než Rastrelli). Originál pocházel vlastně už z doby Petra Velikého, zakladatele Petrohradu, byť v poněkud menším provedení. Petr jej vyměnil s původním vlastníkem, pruským králem, za oddíl gardistů. Rastrelli pak komnatu instaloval do Kateřinského paláce a rozšířil zhruba do dnešní podoby. Ovšem originál Němci za druhé světové války odvezli do Královce, kde se koncem války ztratil. Proto byla podle fotodokumentace vyrobena co nejpřesnější kopie, kterou od roku 2003 (tedy od třístých narozenin Petrohradu) můžeme vidět na původním místě dodnes.

Jantarová komnata má trochu smůlu, že je umístěna v konkurenci Velkého sálu a dalších zámeckých komnat, v jejichž zlatém lesku skoro zaniká. Je to samozřejmě obdivuhodné dílo, ale pro mne byla po velkém očekávání trochu zklamáním. Jak píši výše, nesmí se uvnitř komnaty fotit, nikdo ale nic nenamítal proti fotkám z vedlejších pokojů, takže aspoň pro hrubou představu dvě fotky zpoza dveří můžu přiložit.

Jantarová komnata z vedlejší místnostiJantarová komnata z vedlejší místnosti (Libor O. Novotný)Janatarová komnata, z opačné stranyJanatarová komnata, z opačné strany (Libor O. Novotný)

Park

Obdivuhodný je ovšem i celý okolní park, počínaje Cameronovou lodžií, vyhlídkovým altánem manýristicky napodobujícím antické chrámy (je odsud nejhezčí výhled na samotný palác), přes různé další altány, turecké lázně a jezírka až po místní Ermitáž, zde ovšem ve formě barokního pavilonu.

Park, ve věžičce vlevo je infocentrum a restaurace s toaletamiPark, ve věžičce vlevo je infocentrum a restaurace s toaletami (Libor O. Novotný)Turecké lázněTurecké lázně (Libor O. Novotný)Pavilon GrottaPavilon Grotta (Libor O. Novotný)Cameronova galerieCameronova galerie (Libor O. Novotný)Carskoselská Ermitáž - v jídelně je stůl se zvedacím mechanismem, v kuchyni připravili tabuli a celou ji najednou zvedli do patra do jídelny za varovného cinkotu mnoha zvonečků pověšených na zvedacím mechanismu - to vše je vidět jen při nahlédnutí přes skloCarskoselská Ermitáž - v jídelně je stůl se zvedacím mechanismem, v kuchyni připravili tabuli a celou ji najednou zvedli do patra do jídelny za varovného cinkotu mnoha zvonečků pověšených na zvedacím mechanismu - to vše je vidět jen při nahlédnutí přes sklo (Libor O. Novotný)Poslední ohlédnutí za Kateřinským palácem (kopulky kaple)Poslední ohlédnutí za Kateřinským palácem (kopulky kaple) (Libor O. Novotný)

My jsme návštěvě Carského Sela věnovali asi 5-6 hodin čistého času (tedy bez cesty) a park jsme prošli tak z jedné čtvrtiny. Ale stačili jsme i poobědvat výborný boršč (manželka), rybí polévku uchu (já) a šašliky (oba).

Boršč v restauraci u infocentraBoršč v restauraci u infocentra (Libor O. Novotný)Rybí polévka ucha (velké růžové kusy ryby jsou z lososa)Rybí polévka ucha (velké růžové kusy ryby jsou z lososa) (Libor O. Novotný)ŠašlikyŠašliky (Libor O. Novotný)

Cestou zpět na nádraží jsme ještě zaskočili omrknout pravoslavný kostelík na náměstí městečka, který byl pro nás zajímavý hlavně tím, že to je živý kostel, kam nesměřují turisté, takže je zde vidět běžná výzdoba ruského pravoslavného kostela.

Neturistický pravoslavný kostelík ve městěNeturistický pravoslavný kostelík ve městě (Libor O. Novotný)

Tak trochu jiný fastfood: blíny s krasnoj ikroj (palačinka s červeným kaviárem) na Vitebském nádraží v Petrohradu, konečné stanici příměstkého vlaku z Carského Sela, cena asi 120 RBL, tedy kolem padesáti korun - no nekupte to...Tak trochu jiný fastfood: blíny s krasnoj ikroj (palačinka s červeným kaviárem) na Vitebském nádraží v Petrohradu, konečné stanici příměstkého vlaku z Carského Sela, cena asi 120 RBL, tedy kolem padesáti korun - no nekupte to... (Libor O. Novotný)

Video z celého prodlouženého víkendu, Carské Selo začíná zhruba v čase 11:45.

Další blogy na téma "Víkend v ..." jsou k přečtení a prohlédnutí ve stejnojmenné rubrice.

Autor: Libor O. Novotný | pondělí 24.7.2017 15:00 | karma článku: 26.55 | přečteno: 2014x


Další články blogera

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XLI

Pátou desítku seriálu načneme v středoamerické Guatemale. Ochutnáme garifunskou polévku z mořských plodů, několik snídaní ve stylu Huevos rancheros, Quesadillu, banánový chléb, Churrasco a vše zapijeme pivním koktejlem Micheladou.

15.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 560 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XL

XL v nadpisu neznamená, že nějaké dobré prase je extra velké, ale značí římským číslem dokončení čtvrté desítky blogů o neobvyklých a exotických pokrmech. A kam nás zavede tento díl? Do Hondurasu a Salvadoru ve Střední Americe.

1.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 18.18 | Přečteno: 783 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXIX

Bývalá miss Belize Miriam má bistro hned za belizským parlamentem, takže tam prý občas skočí na rychlovku (samozřejmě rychlý oběd) i místní poslanci. My jsme se tam také stavili a já si dal specialitu dne - polévku z kravské nohy.

17.9.2018 v 15:00 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 1940 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Berlíně

Pěkný a plnohodnotný prodloužený víkend se dá strávit i ve městě, které ani s přivřením obou očí nelze označit za hezké. Stačí, když je dostatečně zajímavé. Jako třeba Berlín.

21.5.2018 v 15:01 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 911 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lucie Plicová

Podzimní Vysoké Tatry

Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy.

17.10.2018 v 21:05 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 211 | Diskuse

Michal Tříska

Hrad Buchlov

Na Východní Moravě najdeme jeden z nejmohutnějších královských hradů, který je plný vzácných sbírek a pyšní se tím, že nebyl nikdy dobyt.

17.10.2018 v 17:05 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 293 | Diskuse

Tomáš Flaška

České dráhy - hrdý národní dopravce

Vyrazili jsme s koly do Bratislavy. A zvolili jsme České dráhy. Ajaj. To jsem neměl dělat. Dnes je to k smíchu, ale v tom momentě?

17.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 37.69 | Přečteno: 2679 | Diskuse

Klára Tůmová

Do reality civilizace

Lesy, pole, louky, s minimem zásahů lidstva, lidí jako takových a vlastně veškerých živých tvorů se zase na nějakou dobu stávají minulostí. Doma už někdo netrpělivě čeká.

16.10.2018 v 14:46 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 217 | Diskuse

Vojtěch Wertich

Aviou Amerikou 2017 - Blížíme se do cíle

Spolu s Jackem a Avokádem navštívíme zvláštní hřbitov v Tulcanu, přejdeme hranice do Kolumbie, vyřešíme několik zásadních poruch a zakotvíme s Amálkou v jejím kolumbjském útočišti.

16.10.2018 v 14:00 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 211 | Diskuse
Počet článků 316 Celková karma 17.49 Průměrná čtenost 3234

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase





Najdete na iDNES.cz