Víkend v Rusku (Moskva)

26. 06. 2017 15:00:21
Poznávací víkendy v Rusku nepatří zrovna k nejlevnějším. Pokud se ale rozhodnete do nich investovat, můžete si být jisti, že odměnou budou nezapomenutelné vzpomínky.

Takový letecký víkend do Moskvy prodraží už to, že na letenky má de facto monopol Aeroflot s ČSA, přičemž ČSA za ceny běžné letecké společnosti nabízejí ještě méně služeb, než běžné low-costové společnosti. Za základní (poměrně vysokou) cenu nedostanete vůbec nic navíc. Ani kapku vody na palubě, žádné jídlo, žádné zavazadlo do zavazadlového prostoru. Tašku do kabiny vám nejen změří na povolené rozměry, ale dokonce i zváží, jestli nepřekročila 8 kg. My jsme dostali přidělaná sedadla v poslední řadě, bez možnosti sklopení (na krátkou cestu nevadí), ale hlavně jen s asi 15 cm rozestupu od předposlední řady, takže jsme seděli rozkročeni, abychom se vešli s koleny. V rámci internetového odbavení nejde místa zdarma měnit (!). Prostě zlaté low-costy, kde aspoň člověk ví, co od nich může čekat odměnou za nižší cenu. Variantou je letět s přestupem přes pobaltské země, ale to se cesta protáhne na více než dvojnásobek času.

Další prodražení způsobí nutnost víza a k němu zvací dopis. Zvací dopis lze z lepších hotelů získat při rezervaci (se zálohou), ale ještě je potřeba pojištění od Ruskem certifikované společnosti, a to na celou dobu platnosti víza, tedy nejčastěji 1 měsíc. Pak se musí vyplnit internetový formulář, odeslat jej a současně vytisknout, přiložit fotka a vydat se na konzulát s dostatečným předstihem s formulářem, za 14 dní pak pro výsledek. Za vízum se pochopitelně také platí. A pokud chcete využít třeba vlak od Ruských drah (např. na přejezd do Petrohradu), tak na jejich portál se přihlásíte pouze na doklad vydaný Ruskou federací, ani znalost azbuky tu nestačí, cizinec má smůlu.

Takže když jsem to vše zvážil, tak jsem pokorně využil nabídky agentury, která vše zařídila za mne. Na letenky dostala lepší cenu, ve spolupráci s ruským partnerem zařídila pozvání, měsíční pojištění (ne zcela reálně použitelné, takže jsem se pojistil i sám jen na skutečné dny), vízum, mnou vybraný hotel s polopenzí za nezvýšenou cenu a hlavně jízdenku s místenkou na rychlovlak SAPSAN do Petrohradu. Takže tu zhruba tisícovku, co si přihodila na zařízení víza, jsem velice ochotně zaplatil. Myslím, že jsem na tom určitě neprodělal. Takže děkuji serveru DoRuska.cz (velmi ochotně komunikují třeba i o víkendu, když to spěchá).

Všechny následující obrázky jsou rozklikávací.

Kremelská Spasská věžKremelská Spasská věž (Libor O. Novotný)

Sumárně nás tedy vyšla cesta s letenkou Praha-Moskva, rychlovlak Moskva-Petrohrad s místenkou, letenka Petrohrad-Praha, pobyt 4 noci v lepším (superior) pokoji *** hotelu se snídaněmi (v centru Petrohradu), pozvání, vízum a potřebné pojištění na cca 15.000 Kč na osobu (takový Milán nebo Řím by v podobné konfiguraci vyšly na 5.000 Kč).

  • Rubly se dají vyměnit už i u nás, kurz je hodně zhruba 1 Kč = 2,5 rublu, tedy nejlépe se přepočítává poměr naše stovka za 250 rublů.
  • Platební karty se uplatní skoro všude, nicméně jsou výjimky (chrám Vasila Blaženého apod.), bankomaty jsou v bankách, ale občas jen s azbukou. Směnárny, jak je známe odjinud, prakticky neexistují (prý se dá měnit v bankách).
  • Elektrika bezproblémová, 220V, naše zástrčky pasují (dvojkolíkové).
  • Cenová úroveň podobná jako u nás (kaviár je tam ale levnější).
  • Doprava v každém městě jinak organizovaná, viz dále.
  • Jídlo nejlepší a nejlevnější v obyč jídelnách (Stolovaja, Pelmenaja, Pirožnaja apod.), věnoval jsem mu samostatný blog.
  • Voda se sežene všude ve stáncích (lepší je kvas nebo mors).
  • Zmrzlina je ve stáncích také, ale u některých je na váhu, pak vyjde dost draze, i přes 250 rublů (jinak do stovky)!
  • Záchody na každém rohu – ale často tak trochu schované, nejsou na první pohled vidět, cena mezi 20-35 rubly podle atraktivity místa, platí se v hotovosti děžúrné, která si s vámi i ráda popovídá, přestože si vůbec nerozumíte. A pozor – jsou vždy čisté, nikdy nechybí papír atd. Nejsou omezené na turistická místa, najdete je třeba na sídlišti, otevřeny dostatečně dlouho (my jsme tak byli za dvacku rublů i kdesi na periférii mimo turistických tras dlouho po deváté večer a nevypadalo to, že by se hajzlbabka chystala zavírat).
  • Směrovky k atrakcím a památkám zásadně nejsou, je třeba využít mapy, plány, navigace a ptát se, ptát se, ptát se.
  • Lístky se většinou prodávají někde kus od vchodu, někdy jsem měl pocit, že čím dále tím lépe. Opět samozřejmě bez cedule, kam ten lístek jít koupit. A když už člověk najde pokladnu, tak je jen pro skupiny a musí se hledat dál. A když už má turista pocit, že zvítězil a podařilo se mu lístek koupit, tak zjistí, že i ten vchod je jen pro skupiny a jednotlivci vcházejí jinudy. Ach jo.
  • Vstupy od 350 do 1000 rublů.
  • V tlačenici člověk musí být opatrný, zloději jsou v Rusku šikovní (jak jsem se sám přesvědčil).
  • Lidé na ulici jsou ochotní a rádi pomohou a poradí, jen je třeba ovládat základy ruštiny. Naopak v recepcích a prodejnách vstupenek dávají přednost angličtině („já vám nerozumím, já přece umím anglicky, tak mluvte anglicky“).
  • Velká část obchodů (možná většina) má otevřeno 24 hodin denně, my jsme tak kupovali třeba lak na vlasy v malé drogerii ve 2 hodiny ráno.
  • Pokud sháníte lak na vlasy, tak lak na vlasy se rusky řekne: „Lak na vlasy“.
  • Podobně u fastfoodů se dá často najíst a napít non-stop (hlavně různé arabské kebaby).
  • Pokud jde něco udělat a zorganizovat opravdu jednoduše, tak to bude organizované spíše opravdu složitě. Třeba automatické úschovny zavazadel.
  • V automatické úschovně zavazadel musíte najít stoleček s obsluhou (většinou v kanceláři daleko od skříněk). Tam vystojíte frontu, pak řeknete, na jak dlouho chcete schovat zavazadla. Ukážete pas, zaplatíte a dostanete papírovou kartičku s magnetickým proužkem. S tou najdete příslušnou přidělenou schránku (obvykle jsou ve více místnostech), kartičkou otevřete, vložíte zavazadlo a kartičkou zavřete. Pokud vyzvedáváte zavazadlo včas, stačí už pak jen kartičkou otevřít skříňku. Počítejte minimálně s 20 minutami na uložení, vyzvednutí je rychlé.

Teď bych se ale chtěl věnovat první části výletu, tedy Moskvě. Samozřejmě i zde se dá strávit poznáváním tolik času, kolik si člověk naplánuje a rezervuje, nicméně oproti Petrohradu stačí neporovnatelně méně času. My jsme si se ženou dokonce minimalisticky na Moskvu nechali jen jedno odpoledne. Trochu jsme to podcenili, nepočítali jsme s tak časově náročnými přesuny po městě. Takže bych nakonec ostatním doporučoval aspoň jednu noc si rezervovat i v Moskvě.

Už na internetu se dají předem koupit lístky na Aeroexpress, který jezdí co půl hodiny ze všech tří moskevských letišť do centra. Stránky nejsou úplně uživatelsky přátelské, ale ušetří se pár rublů a hlavně se nemusí ztrácet čas u pokladny. Cesta je sice poměrně drahá (nějaký autobus by asi vyšel levněji), ale je zaručeně nejrychlejší. Odjíždí se přímo z letištní haly, konečná je (z Šeremětěva) na stanici metra Běloruské nádraží. Ve vlaku se dá koupit od procházející stewardky nějaký sendvič a pití, já všem doporučuji dát si stylově ruský kvas (0,5 litru v PETce za 100 rublů, tedy asi 40 Kč). Rubly jsem měnil už doma, takže jsem tady aspoň zaplatil 5.000 bankovkou a získal potřebné drobásky.

Ruský Kvas v Aeroexpressu ze Šeremetěva k metru na Běloruském nádražíRuský Kvas v Aeroexpressu ze Šeremetěva k metru na Běloruském nádraží (Libor O. Novotný)

Moskva má skvěle navržené trasy metra. Deset hlavních tras tvoří téměř pravidelnou hvězdici, protínají se ve středu obvykle v trojstanicích. Na tom by nebylo nic tak geniálního, nebýt okružní trasy kolem centra, protínající ostatní trasy zhruba v jejich polovině. Takto se dá dostat kamkoli poměrně rychle, prakticky stačí dva přestupy bez nutnosti jezdit do centra hvězdice. Do prostoru stanice se vchází přes turnikety, které otevře papírová karta s čipem, na kterém je nahraný počet jízd (koupí se v každém vestibulu, lze platit i kartou, cena za jízdu je 40 rublů).

Stanice jsou nádherné, hotová umělecká díla. Prý se nesmí fotit, ale v éře mobilů je to každému jedno, já jsem fotil bez skrývání a nikomu to nevadilo, ani ostraze v uniformách. Vozy už tak výstavné nejsou, ale není to nic hrozného. Vzdálenosti mezi stanicemi možná trochu delší než u nás.

Moskevské metroMoskevské metro (Libor O. Novotný)Moskevské metroMoskevské metro (Libor O. Novotný)

Ze severní části, kde stojí většina vlakových nádraží užívaných turisty, se do centra obvykle jezdí na stanici Ochotnyj rjad. Tak se jmenuje velký obchodní dům, ale my si všimneme spíše Velkého divadla (Bolšoj těatr).

Bolšoj těatr, Velké divadloBolšoj těatr, Velké divadlo (Libor O. Novotný)

Poměrně komplikovaně se musí přejít přes rušný bulvár, abychom se dostali k Muzeu vlastenecké války 1812 (proti Napoleonovi), za kterým je vlastně už severní strana Rudého náměstí. Na to se nejčastěji vchází Voskreseňskou branou mezi zmíněným muzeem a Historickým muzeem. Probíhá zde namátková kontrola zavazadel, ale ne tak hloupě, jako u nás na hradě. Je opravdu namátková, takže se netvoří fronty jako ideální cíl pro nějakého blázna.

Muzeum Vlastenecké války 1812 a Historické muzeumMuzeum Vlastenecké války 1812 a Historické muzeum (Libor O. Novotný)Voskreseňská brána na Rudé náměstíVoskreseňská brána na Rudé náměstí (Libor O. Novotný)

Před námi se otevírá známý pohled na jedno z nejznámějších světových náměstí, po levé ruce máme pravoslavný Kazaňský chrám a obchodní dům GUM, po pravé Kremelskou zeď s mauzoleem a Spasskou věží, v dálce náměstí uzavírá Chrám Vasila Blaženého. Asi je zbytečné více psát, všichni Rudé náměstí známe z fotek a televize.

Kazaňský chrámKazaňský chrám (Libor O. Novotný)Zeď Kremlu se Spasskou věžíZeď Kremlu se Spasskou věží (Libor O. Novotný)

Zmíním tedy jen pár drobností. Například mauzoleum V.I.Lenina (v pátek zavřeno), před kterým je pořád několik květin a věnců, zejména starší lidé se zastavují a překvapivě často utírají slzy.

Mauzoleum V. I. LeninaMauzoleum V. I. Lenina (Libor O. Novotný)

GUM, první a největší obchodní dům v Rusku (resp. už od dob Sovětského svazu), určitě stojí také za návštěvu, tři souběžné trojpatrové galerie plné obchodů, zejména luxusních. Plno lidí, levná zmrzlina, WC zdarma. A určitě zahlédnete pár ruských nevěst, které se zde zastaví na focení tradiční svatební fotky.

Obchodní dům GUMObchodní dům GUM (Libor O. Novotný)Obchodní dům GUMObchodní dům GUM (Libor O. Novotný)

Chrám Vasila Blaženého: už od střední školy jsem v něm měl zmatek, protože my jsme se učili Pokrovský chrám. Takže je to takto: Pokrovský chrám je ta nejvyšší věžička uprostřed, byl postavený jako první. Ostatní věžičky jsou přílepky – samostatné chrámečky přistavěné později kolem centrálního chrámu, až celek je věnován Vasilovi Blaženému. Chodí se dovnitř (500 rublů, neberou karty), kde překvapivě není jeden centrální prostor, jak jsme zvyklí z našich chrámů, ale řada komůrek propojených kouzelným labyrintem malovaných chodeb a schodišť. Jen Pokrovský chrám má větší místnost s klasickým ruským ikonostasem (stěna s ikonami). A z ochozů jsou hezké pohledy na Moskvu a Rudé náměstí.

Chrám Vasila Blaženého, nejvyšší věž je část Pokrovského chrámuChrám Vasila Blaženého, nejvyšší věž je část Pokrovského chrámu (Libor O. Novotný)Chrám Vasila BlaženéhoChrám Vasila Blaženého (Libor O. Novotný)Pravoslavné chrámy mají místo oltáře tzv. ikonostas, ten na fotce je z Pokrovského chrámu, čili současně i z chrámu Vasila BlaženéhoPravoslavné chrámy mají místo oltáře tzv. ikonostas, ten na fotce je z Pokrovského chrámu, čili současně i z chrámu Vasila Blaženého (Libor O. Novotný)

My jsme pokračovali dál za chrám Vasila Blaženého a obešli jsme si Kreml ze strany řeky Moskvy. Asi lépe bychom udělali, kdybychom se vrátili Voskreseňskou branou a dali se doleva k hlavnímu vstupu do areálu Kremlu. Takto jsme zbytečně ušli snad 2 km navíc.

Vstupenky se kupují v pavilonu v nedalekém Alexandrovském sadu (ne úplně blízko od vstupní budovy), jsou označeny jako Kremelské muzeum, takže není na první pohled patrné, že se prodává vstup na nádvoří Kremlu se všemi jeho hlavními atrakcemi. Kontroly jsou zde o poznání důkladnější než u vstupu na Rudé náměstí. Velkou Troickou věží se projde na hlavní nádvoří, kde se mine nevzhledný Chruščovovův Kremelský palác, nejmladší (1961) a nejškaredší budova Kremlu. Rychle pryč.

Tento Kremelský palác nechal doprostřed historického Kremlu vestavět Nikita ChruščovTento Kremelský palác nechal doprostřed historického Kremlu vestavět Nikita Chruščov (Libor O. Novotný)

Jako kontrast je hned za ním vidět jedenáct zlatých baňatých věžiček Těremového paláce, jedna z nejhezčích scenérií. Škoda, že palác není přístupný veřejnosti.

Věžičky Těremového chrámuVěžičky Těremového chrámu (Libor O. Novotný)

A už se ocitáme na Sobornoj ploščadi. Nejznámější místo Kremlu, ohraničené kouzelnými chrámy se zlatě zářícími věžemi. Vpravo Uspenská katedrála, vlevo zvonice Petra Velikého, náměstí uzavírá Blagověščenský chrám se záplavou zlatých bání a mohutný Archandělský chrám.

Zvonice Petra VelikéhoZvonice Petra Velikého (Libor O. Novotný)Uspenský chrámUspenský chrám (Libor O. Novotný)Blagověščenský chrámBlagověščenský chrám (Libor O. Novotný)IkonostasIkonostas (Libor O. Novotný)

Za Blagověščenským chrámem je pak jednak výhled na Moskvu, jednak na hlavní kremelský palác. Když ale obejdeme na druhé straně zvonici, můžeme obdivovat legendární dělo Car-pušku (1586, skoro 40 tun, největší dělo svého druhu na světě, přitom velmi krásně zdobené reliéfy a nápisy) a neméně známý zvon Car-kolokol (1735, 202 tuny – největší odlitý zvon v historii, po dokončení v odlévací jámě ale začala hořet podpůrná dřevěná konstrukce, při hašení se zvon prudce ochladil a praskl, oddělila se z něj střepina těžká 11,5 tuny).

Car-puškaCar-puška (Libor O. Novotný)Car-kolokolCar-kolokol (Libor O. Novotný)

Kreml je otevřený do 18-ti hodin, pak jsou návštěvníci naprosto nekompromisně vykázáni ven. My jsme chtěli vyjít Spasskou věží na Rudé náměstí (jak se běžně vychází), ale protože k hlavnímu východu to bylo o pár metrů blíže, tak nás skrz Spaskou věž prostě nepustili. Alespoň jsme si prohlédli Manéžní náměstí s parkem a fontánami.

Pěší zóna s fontánkami a parky pod Manéžním náměstímPěší zóna s fontánkami a parky pod Manéžním náměstím (Libor O. Novotný)

My jsme bohužel už víc nestihli, protože jsem neodhadnul časovou náročnost přesunů. Z letiště Aeroexpresem na metro, pak po okružní lince na Leningradské nádraží (tak se opravdu jmenuje, vedle stojí socha Lenina), dát věci do úschovny a teprve vyrazit do centra – to vše zabralo mnohem více času, než jsem plánoval.

Původně jsem měl v plánu ještě Starý Arbat a nově postavenou rekonstrukci chrámu Krista Spasitele, největší pravoslavný chrám na světě. Tak snad někdy jindy.

Chrám Krista Spasitele, největší pravoslavný chrám na světěChrám Krista Spasitele, největší pravoslavný chrám na světě (Libor O. Novotný)

Takto jsme byli rádi, že nám neujel SAPSAN do Petrohradu, přišli jsme na poslední chvíli a opět jsme nepočítali s rozlehlostí ruských nádraží, kontrolou zavazadel (u vstupu do nádraží i na nástupiště) a hlavně s tím, že SAPSAN má 20 vozů, náš vůz č. 3 byl až na konci předlouhé soupravy, tedy skoro půl kilometru daleko. Ten půlkilometr jsme běželi s taškami přes ramena, protože do jiného vozu průvodčí nepustí, takže vlakem se projít nedá. Stejně jsme asi odjezd o něco opozdili. Ale vše dobře dopadlo.

A o Petrohradu někdy příště.

Video Moskva + Petrohrad, 43 minut:

Další blogy na téma "Víkend v ..." jsou k přečtení a prohlédnutí ve stejnojmenné rubrice.

Autor: Libor O. Novotný | pondělí 26.6.2017 15:00 | karma článku: 29.77 | přečteno: 2083x


Další články blogera

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XLI

Pátou desítku seriálu načneme v středoamerické Guatemale. Ochutnáme garifunskou polévku z mořských plodů, několik snídaní ve stylu Huevos rancheros, Quesadillu, banánový chléb, Churrasco a vše zapijeme pivním koktejlem Micheladou.

15.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 560 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XL

XL v nadpisu neznamená, že nějaké dobré prase je extra velké, ale značí římským číslem dokončení čtvrté desítky blogů o neobvyklých a exotických pokrmech. A kam nás zavede tento díl? Do Hondurasu a Salvadoru ve Střední Americe.

1.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 18.18 | Přečteno: 783 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXIX

Bývalá miss Belize Miriam má bistro hned za belizským parlamentem, takže tam prý občas skočí na rychlovku (samozřejmě rychlý oběd) i místní poslanci. My jsme se tam také stavili a já si dal specialitu dne - polévku z kravské nohy.

17.9.2018 v 15:00 | Karma článku: 19.14 | Přečteno: 1940 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Berlíně

Pěkný a plnohodnotný prodloužený víkend se dá strávit i ve městě, které ani s přivřením obou očí nelze označit za hezké. Stačí, když je dostatečně zajímavé. Jako třeba Berlín.

21.5.2018 v 15:01 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 911 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lucie Plicová

Podzimní Vysoké Tatry

Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy.

17.10.2018 v 21:05 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 210 | Diskuse

Michal Tříska

Hrad Buchlov

Na Východní Moravě najdeme jeden z nejmohutnějších královských hradů, který je plný vzácných sbírek a pyšní se tím, že nebyl nikdy dobyt.

17.10.2018 v 17:05 | Karma článku: 17.02 | Přečteno: 288 | Diskuse

Tomáš Flaška

České dráhy - hrdý národní dopravce

Vyrazili jsme s koly do Bratislavy. A zvolili jsme České dráhy. Ajaj. To jsem neměl dělat. Dnes je to k smíchu, ale v tom momentě?

17.10.2018 v 11:31 | Karma článku: 37.66 | Přečteno: 2657 | Diskuse

Klára Tůmová

Do reality civilizace

Lesy, pole, louky, s minimem zásahů lidstva, lidí jako takových a vlastně veškerých živých tvorů se zase na nějakou dobu stávají minulostí. Doma už někdo netrpělivě čeká.

16.10.2018 v 14:46 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 217 | Diskuse

Vojtěch Wertich

Aviou Amerikou 2017 - Blížíme se do cíle

Spolu s Jackem a Avokádem navštívíme zvláštní hřbitov v Tulcanu, přejdeme hranice do Kolumbie, vyřešíme několik zásadních poruch a zakotvíme s Amálkou v jejím kolumbjském útočišti.

16.10.2018 v 14:00 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 210 | Diskuse
Počet článků 316 Celková karma 17.49 Průměrná čtenost 3234

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase





Najdete na iDNES.cz