Záhada Kounovských kamenných řad vyřešena?

25. 04. 2016 15:01:01
Jedno z nejtajemnějších míst u nás leží nedaleko nenápadné vesničky Kounov zhruba v půli cesty mezi Rakovníkem a Žatcem. Kounovské kamenné řady nedají spát nejen hledačům záhad, ale ani seriózním vědcům a historikům.

Na náhorní plošině příznačně nazvané Rovina tu od nepaměti leží přes dva tisíce (!) kamenů uspořádaných do 14 rovnoběžných řad s téměř přesnou severojižní orientací. Dodnes nikdo nedokázal vysvětlit nejen jejich účel, ale ani dobu vzniku, takže odhady se pohybují od pravěku po XIX. století (i když ten mladší okraj intervalu snad nikdo nemyslí vážně a byl dávno vědeckým zkoumáním vyvrácen).

Následné obrázky jsou rozklikávací do vyššího rozlišení.

Hned zpočátku je třeba si uvědomit, že hustota kamenů dříve byla vyšší, velká část zejména menších balvanů podlehla zubu času a posloužila zřejmě i jako stavební materiál pro obyvatele okolních obcí, podle archeologického výzkumu byly dříve kameny pokládány do vykopaných příkopových lůžek natěsno jeden vedle druhého, vždy po několika menších kamenech následoval jeden větší (a to jsou právě ty kameny zachované dodnes)Hned zpočátku je třeba si uvědomit, že hustota kamenů dříve byla vyšší, velká část zejména menších balvanů podlehla zubu času a posloužila zřejmě i jako stavební materiál pro obyvatele okolních obcí, podle archeologického výzkumu byly dříve kameny pokládány do vykopaných příkopových lůžek natěsno jeden vedle druhého, vždy po několika menších kamenech následoval jeden větší (a to jsou právě ty kameny zachované dodnes) (Libor O. Novotný)

Geomorfologie terénu

Trochu nudný, nicméně dost důležitý odstavec: kamenné řady protínají napříč náhorní plošinu Rovina na hřebenu pahorkatiny. Cesta k nim vede prakticky odevšad do kopce, většinou dost prudkého, jen od východu je přístup poněkud mírnější. Na samotnou plošinu s kameny pak je nutné od severu i od jihu zdolat několikametrový, téměř svislý sráz, tak prudký, že místy je stržena zemina a je vidět rozpraskaná opuka tvořící pahorek s plošinou. Prosím zapamatujme si to. Samotná plošina není úplně rovná, ale je konkávně vypouklá, takže od jihozápadního rohu k severovýchodnímu není přímá pohledová linie. Tento úhlopříčný pohled tedy není možný, protože mu brání mírný, takřka neznatelný kopeček uprostřed kamenných linií (odhlédneme-li od zalesnění terénu).

Kamenné řady

Řady jsou sice rovnoběžné, ale vzdálenosti mezi nimi nejsou úplně konstantní, mohou být různě široké od 11 do 18 metrů, jejich délka je od 50 do 350 metrů - většina jich ovšem kříží celou plošinu od jižního srázu k severnímu. Samotné kameny jsou až na výjimky vysoké do půl metru. Přestože kopec je opukový, kameny jsou křemencové a jsou mnohem starší, než opuka pod nimi. Při výzkumech bylo zjištěno, že kameny byly uloženy do lůžka z opukové drti, takže je zřejmé, že jejich původ není náhodný, ale že jsou dílem lidských rukou. A v podzemních lůžkách pylové analýzy odhalily semena vřesu a obilovin, takže lze důvodně předpokládat, že kameny byly pokládány na otevřeném terénu - louce nebo poli, nikoliv v lese, který dnes oblast pokrývá.

article_photo (Libor O. Novotný)

Na jihozápadním okraji je usazen velký kámen Pegas (podle rozpraskaných rýh na povrchu připomínajících stejnojmenné souhvězdí), v opačné úhlopříčce leží podobně velký kámen Gibon (se známkami opracování). Bohužel je sem zřejmě umístěn dodatečně a jeho původní umístění není jednoznačně doloženo.

article_photo (Libor O. Novotný)

Historie výzkumů

Ono není pořádně co zkoumat. Pro naši dobu řady objevil v roce 1934 učitel Antonín Patejdl z Kounova. Řady změřil a dle možností prozkoumal. Dalí výzkum už prováděli výzkumníci ze Žatce, ale týkal se jen velmi omezené oblasti. V sedmdesátých letech minulého století řady zkoumali amatérští archeologové a děti z "Kosmického klubu", což teprve vyvolalo větší zájem o lokalitu (!) - takže amatéři a děti z Kosmického klubu, hm, hm, kdo by to byl býval řekl... Další malý archeologický výzkum proběhl v roce 1976. Prozatím vše bez nějakých výsledků a závěrů. Trochu zajímavější byla pylová analýza z roku 1996 a výzkum tektonických zlomů z roku 1998, který potvrdil, že řady jsou starší, než se předpokládalo. A to je z výzkumů vše, přátelé...

article_photo (Libor O. Novotný)

Teorie a hypotézy

1 - přírodní geologický původ

Tak tuto teorii rovnou škrtám. Křemencové kameny na opukovém podloží, pravidelnost, uložení do připravených lůžek atd. Prostě se smiřme s tím, že řady mají lidský původ.

2 - kultovní místo

Tato skoro zapomenutá teorie vychází z mylné teze, že kameny byly dříve větší a stály na výšku jako menhiry. Jenže to není pravda, kameny byly vždy jen vodorovně uloženy, nikoliv složitě stavěny. Nicméně teorie "kultovního místa" je tak vágní, že jednoznačně ji nelze nikdy ani vyloučit, ani potvrdit. Když už prostě badatelé nevědí kudy kam, tak označí nevysvětlenou oblast za kultovní místo - viz Nasca v Peru nebo Stonehenge a mnoho dalších kultovních míst. Takto volně definovaný účel prostě nejde jednoznačně vyvrátit. Bohužel ani potvrdit. Nicméně tady si kultovní využití opravdu neumím představit.

3 - pravěké závodiště

Kamenné řady prý oddělují závodní dráhy, jako třeba při běhu na 100 metrů na olympiádě. Když pominu různou délku řad, tak mne napadne, proč by pravěcí sportovci závodili zrovna na vrcholku kopce, nota bene ještě na vypouklých a různě širokých drahách? A proč by na rozdělení drah tak složitě snášeli pořadatelé starověké olympiády těžké kameny bůhví odkud, když opuky měli všude kolem habaděj? Ne, ne, tato teorie je dost obskurní (ale nezoufejme, bude hůř).

4 - kalendář a observatoř

Tady už přestává legrace. Proti tomu se opravdu těžce bojuje. To je podobně, jako u "kultovního místa" - těžko se hledají protiargumenty. Tady navíc severojižní orientace teorii nahrává, stejně jako to, že při pohledu z Gibona na Pegase a naopak můžeme (hodně teoreticky) sledovat východy a západy slunce při jarní a podzimní rovnodennosti. Bohužel nám radost trochu zkalí to, že z Gibona na Pegase není přímo vidět (ale mohly na nich třeba stát dřevěné májky, to by zakulacení terénu mohlo vyřešit), případně to, že Gibon zde byl umístěn dodatečně jako na nejpravděpodobnější místo (byl tedy umístěn zastánci teorie kalendáře - to je poněkud podezřelé a teorii to trošičku diskredituje). Co tedy hovoří proti? Proč by ten kalendář zakládali tak namáhavě a složitě, když existuje deset a jedna metoda, jak to udělat mnohem jednodušším způsobem? Co opravdu by ukazoval (to zastánci této teorii prozatím nevědí)? Proč by rovnodennost jednoduše staří hvězdáři nevztáhli k nějakému místu na obzoru, případně ji nezměřili podle rostoucí/klesající délky dne apod.? Ale objektivně musím přiznat, že kombinace teorií "kalendář" a "kultovní místo" má něco do sebe a neměla by se tak zjednodušeně bagatelizovat, jak jsem to udělal já.

Bohužel ale proti bodům 2-4 mluví navíc pracnost díla, o které ještě bude řeč dále.

article_photo (Libor O. Novotný)

5 - navigační systém UFO

Já jsem říkal už u teorie závodiště, že bude hůř. A je. Tuto teorii nebudu dále rozvíjet.

6 - rozhraničení parcel polí

Musím přiznat, že jsem byl příznivcem této teorie až do doby, kdy jsem Kounovské kamenné řady osobně navštívil. Ono to opravdu svádí k tomu, že by takto mohla být oddělena jednotlivá políčka. Vždyť dodnes tak v mnohých horských oblastech na celém světě vznikají zídky mezi kamenitými políčky. Z pole se vysbírají kameny a z nich se postaví na hranici parcely zeď - zabijí se dvě mouchy jednou ranou. Pole se zbaví kamenů a soused se drží v patřičných mezích. Navíc severojižní směr by tu zabezpečoval "spravedlivé" využití slunečního záření na všechny parcely. Co hovoří proti? Tady křemencové balvany neležely na poli, ale byly přineseny zdaleka, nebylo třeba pole čistit od křemencových balvanů, ale od rozpraskané opuky. Kdyby šlo o ohraničení parcel, bylo by mnohem jednoduší použít opuku, která je všude kolem. Kameny nejsou volně položeny na zemi, byly složitě usazeny do vykopaných příkopů. Navíc jsou dost široké, zbytečně by ubíraly kus pole. Takže přestože se neodvážím úplně to odmítnout, tak se přikláním k názoru, že oddělovači polí kamenné řady nejsou.

article_photo (Libor O. Novotný)

7 - předsunuté obranné pole hradiště Rovina

Nová teorie, o které jsem nečetl a neslyšel, tak snad někoho nevědomky nevykrádám.

Než začnu vysvětlovat, tak tři obrázky:

Nejdříve perokresba, jak asi vypadaly řady v době vzniku, když byly ještě kompletní a ležely na poli, nikoliv v lese. Bohužel ji nemám ozdrojovanou, převzal jsem ji z webu www.pooh.cz, který zase odkazuje na www.kounov.cz (ale tam jsem ji nenašel).

Teď foto Atlantického valu z druhé světové války na www.fortifikace.sweb.cz, který se odvolává na Den Helder.

A nakonec snímek z www.mapy.cz s oblastí kounovských řad a hradiště Rovina.

Když se podíváme na mapku, tak podle vrstevnic je zřejmé, že hradiště Rovina (menší kroužek nahoře, větší kroužek uprostřed ohraničuje kamenné řady) bylo ze všech stran chráněno poměrně příkrými svahy, do kterých by se případní nájezdníci na koních jen těžko šplhali, nemluvě o tahání nějakých katapultů či jiných útočných zbraní. Pouze z východu je přístup pozvolnější. A právě tady pohodlná cesta vede přes náhorní plošinu ohraničenou ze severu a jihu dvěma prudkými několikametrovými srázy (viz odstavec o geomorfologii terénu a schéma náhorní plošiny Rovina s kamennými řadami v úvodu článku). Pokud bych jako obyvatel hradiště chtěl vybudovat předsunutý obranný systém, který nelze nikudy objet, nemohl bych si vybrat lepší místo. A natahat sem z okolí kameny bylo snazší, než kopat příkopy či stavět valy nebo podobné masivní překážky, které by zbytečně obtěžovaly obyvatele hradiště při cestách do okolí a při zásobování v pokojných dobách (mezi kameny mohla být "tajná" cesta přizpůsobená přesně rozvoru zásobovacích vozů, které by na rozdíl od nájezdníků řadami projely).

Řady kamenů by obyvatelům hradiště nebránily v příjezdu na koních - ale jen přes den, kdy je na ně vidět. V noci (předpokládejme, že útočníci by volili pro přepad noc) by si koně na kamenech zlámali nohy. A tahat přes kamenné řady těžké vozy či katapulty by také nebylo jednoduché, kromě toho by hluk tím způsobený upoutal pozornost necelý kilometr vzdáleného hradiště. Kameny jsou zabudovány do země, neleží jen tak na povrchu, takže odstranit je před průjezdem není práce na deset minut. Navíc byly kameny položeny mnohem hustěji, než se zachovaly do dnešní doby a je vidět na fotkách a videu (zejména ty o něco menší neodolaly zubu času), dochovala se snad jen jedna třetina původního množství. A proč křemenec? Protože je jedním z nejtvrdších materiálů v okolí, takže by lépe než opuka odolával jednak atmosférickým vlivům, jednak mechanickému opotřebení - opukovou překážku by první těžký vůz rozlámal na drť. Takže účel rovnoběžných řad kolmých na směr předpokládaného přesunu nepřátel mohl být obdobný jako u protitankových zátarasů z moderní doby, proto ta podoba.

Pracnost

Odhady mluví o tom, že asi 10 mužů by kameny stěhovalo na jejich místa 3-6 měsíců, vybudovat pořádný val či vykopat příkop by jistě bylo náročnější (uvažujeme o délce 50-350 metrů), přitom trvanlivost by byla nižší. A zemní práce by se mohly konat jen od jara do podzimu, kdy by odváděly poddané od jistě důležitějších polních prací. Kdežto sbírat a svážet kameny lze i v zimě, kdy práce tolik není. Pokud by sbírání kamenů bylo spojeno s nějakou odměnou, pak by je lidé z okolí mohli svážet a usazovat i dobrovolně a ochotně, jako když nezaměstnaní dělníci stavěli hladové zdi.

Celé kamenné pole by v tomto případě nemuselo být budováno najednou. Jednou se objevilo potenciální nebezpečí napadení, které pomohla vyřešit první řada - na západě, nejblíže hradišti, shodou okolností v nejužším místě (50 metrů). Už první řada splnila účel. A protože její vybudování mělo vynikající poměr cena-výkon, druhým rokem se obranné pole rozšířilo o další řadu, další zimu přibyla řada číslo tři a tak dále. Již hotové řady na západní straně by nebránily přísunu materiálu z východu na další rozšiřování pole. Výsledkem byla poměrně robustní obranná linie, každým rokem lepší a dokonalejší. Což by asi tak jednoduše nefungovalo u kalendáře, kultovního místa, závodiště nebo přístaviště UFO (co s kalendářem, který ukazuje třeba jen první dvě období z plánovaných čtrnácti).

article_photo (Libor O. Novotný)

Halštatské hradiště Rovina mělo i skutečný, blízký obraný val a příkop, ale to vše v "dostřelné" vzdálenosti pro praky a katapulty. Takže nějaká předsunutá obranná linie se mu jistě hodila. Nakonec však bylo stejně zničeno nájezdem útočníků - při vykopávkách se našly v jeho ruinách kusy opukových střel z těžkých praků. To není nic proti mé teorii, právě naopak. Ukazuje se, že jednak mělo k budování obrany důvod, jednak že útok přišel ze směru od (opukové) náhorní plošiny. A možná byly k dobytí použity těžší stroje s praky a katapulty na vozech tažených volskými spřeženími, které musely složitě překonat obranné pole kamenných řad.

Shrnutí

Takže se nakonec přikláním ke své teorii - asi tím nikoho nepřekvapím. Určitě existují desítky důvodů hovořících proti, ale oproti takovému pravěkému závodišti mně má hypotéza přece jen přijde poněkud reálnější. Kromě toho uplatňuji pravidlo Occamovy břitvy (tento postup se používá při hodnocení více teorií, podle Occamovy břitvy je správnou ta teorie, která je jednodušší, ze dvou jevů je akceptovatelnější ten, který je jednodušší nebo pravděpodobnější): při nutnosti vynaložit nemalé množství práce na položení řad bych očekával nějaký jednoznačný praktický užitek, který z uvedených teorií generuje jen teorie předsunutého obranného pole, ostatní teorie (přiznejme, že většinou fantaskní), poskytují jen užitek duchovní, tedy fiktivní a iluzorní, takže fyzická pracnost na jeho dosažení by byla zbytečně velká.

A proč se tato teorie ještě neobjevila, když je při pohledu na vrstevnicovou mapu a schémata poměrně zřejmá? Pozůstatky hradiště Rovina nejsou příliš dobře zachované, z místa kamenných řad nejsou viditelné a i plošina s kamennými řadami je dnes zalesněná, takže místopisné a výškopisné vztahy nejsou na místě zřejmé a vyniknou jen při zdůrazněních na mapách a schématech, která jsem připravil a zde prezentoval. Při procházce mezi řadami nikoho nenapadne (zvláště dnes v době sofistikované zemědělské a lesní techniky), že by půlmetrové kameny mohly být nějakým zvláštním problémem pro přesun obyčejných vozů. Ale je třeba si uvědomit, že mluvíme o době, kdy kola byla loukoťová nebo celodřevěná a těžké náklady tahali voli. Samotné katapulty byly zřejmě dost těžké, nemluvě o potřebné zásobě střeliva (zde opukové kameny), kterou bylo třeba zajistit a udržovat k dobývání opevněných hradišť - jak jinak než na vozech, i půlmetrový kámen na cestě je proto jen velmi obtížně překonatelný. Takže pokud nebereme do úvahy původní vzhled řad tvořených natěsno vedle sebe položenými kameny - což dnes už není vidět, a tedy to při přemýšlení o důvodech tvorby řad podvědomě nezohledňujeme - tak nějaká obranná funkce "pár kamínků položených do řady" není zřejmá. Čili mne nijak nepřekvapuje, že s touto teorií ještě nikdo veřejně nepřišel.

*****

A když už jsme i u toho tajemna a duchovna, tak přikládám ještě dva obrázky menhiru Pastýř z relativně nedalekých Klobuk (ovšem na starověk vzdálenost byla samozřejmě ohromná). Ten opravdu mohl sloužit jako kultovní místo a svým způsobem i jako kalendář, protože je od něj vidět v dálce Říp, nad kterým právě přesně na jarní rovnodennost vychází slunce.

Menhir PastýřMenhir Pastýř (Libor O. Novotný)

Menhir Pastýř. Při rozkliknutí do větší velikosti lze při velmi pozorném pohledu napravo od menhiru na obzoru (rozhraní země a oblohy) najít vrcholek vzdálené hory Říp, nad kterým v den letního slunovratu vychází Slunce (prý, nebyl jsem tam tou dobou, takže jen cituji tabuli naučné stezky).Menhir Pastýř. Při rozkliknutí do větší velikosti lze při velmi pozorném pohledu napravo od menhiru na obzoru (rozhraní země a oblohy) najít vrcholek vzdálené hory Říp, nad kterým v den letního slunovratu vychází Slunce (prý, nebyl jsem tam tou dobou, takže jen cituji tabuli naučné stezky). (Libor O. Novotný)

Video z Kounovských kamenných řad začíná v čase 12:30:

Autor: Libor O. Novotný | pondělí 25.4.2016 15:01 | karma článku: 30.48 | přečteno: 3807x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XLI

Pátou desítku seriálu načneme v středoamerické Guatemale. Ochutnáme garifunskou polévku z mořských plodů, několik snídaní ve stylu Huevos rancheros, Quesadillu, banánový chléb, Churrasco a vše zapijeme pivním koktejlem Micheladou.

15.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 15.22 | Přečteno: 633 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XL

XL v nadpisu neznamená, že nějaké dobré prase je extra velké, ale značí římským číslem dokončení čtvrté desítky blogů o neobvyklých a exotických pokrmech. A kam nás zavede tento díl? Do Hondurasu a Salvadoru ve Střední Americe.

1.10.2018 v 15:00 | Karma článku: 18.42 | Přečteno: 823 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXIX

Bývalá miss Belize Miriam má bistro hned za belizským parlamentem, takže tam prý občas skočí na rychlovku (samozřejmě rychlý oběd) i místní poslanci. My jsme se tam také stavili a já si dal specialitu dne - polévku z kravské nohy.

17.9.2018 v 15:00 | Karma článku: 19.35 | Přečteno: 1965 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Berlíně

Pěkný a plnohodnotný prodloužený víkend se dá strávit i ve městě, které ani s přivřením obou očí nelze označit za hezké. Stačí, když je dostatečně zajímavé. Jako třeba Berlín.

21.5.2018 v 15:01 | Karma článku: 17.45 | Přečteno: 1193 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Milan Zajic

Bílá radost ....

Je nádherná zima, slunečno, obloha modrá jak z reklamy na Šmouly a teploty pod bodem mrazu. Mé oblíbené pěšiny jsou pořád pod velkou vrstvou sněhu a tak se pohybuje jen lehce v kopcích, nebo v nížině.

22.1.2019 v 14:28 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 135 | Diskuse

Ondřej Havelka

Starý zákon pohledem cestovatele – Bible jako nejstarší cestopis odhalující smysl Cesty

Starý zákon je mimo jiné jeden z nejstarších cestopisů lidské historie, který nejenže popisuje dobrodružství tehdejších cestovatelů, ale také, a to zejména, odhaluje hlubší význam cestování, odkrývá samu esenci putování.

22.1.2019 v 13:33 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 207 | Diskuse

Jaroslav Polák

Objevování Marrákeše - (foto)reportáž z výletu

V září 2018 jsem prokrastinoval u vyhledávače levných letenek. A vida: Bratislava-Marrákeš, leden, zpáteční, cca 1500Kč, úterý až sobota. Nikdy jsem nebyl ta daleko. Začíná mě to zajímat...

22.1.2019 v 13:10 | Karma článku: 15.99 | Přečteno: 335 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Kuala Terengganu

Ze Singapuru přijíždm do Malajsie. Původně jsem plánovala zastavit se jen v Kuala Lumpur, ale nakonec jako první cíl volím Kuala Terengganu, kde mi moje nejstarší sestra vyjednala návštěvu u svojí kamarádky.

22.1.2019 v 10:00 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 207 | Diskuse

Petr Novák

Anglie a Irsko autem ještě za EU v roce 2018 - část 2

Všechno bylo připraveno a těšili jsme se na den D, kdy se budeme moci vydat na naší velkou letní cestu.

22.1.2019 v 8:45 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 206 | Diskuse
Počet článků 316 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3271

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase

Najdete na iDNES.cz