Šumavské slatě
Ne že by rejvízská Mechová jezírka nebo třeba Božídarská rašeliniště neměla svou zvláštní a ojedinělou atmosféru. Ovšem šumavská Chalupská, Jezerní nebo Tříjezerní slať jsou pro mne přece jen o kategorii výš (čímž nechci někomu upírat opačný názor).
Pro vznik rašelinišť, kterým se zde říká spíše slatě, příroda na Šumavě nastavila takřka ideální podmínky. A dokonce se vyřádila tak, že na jednom místě můžeme najít dva různé typy slatí, byť s podobným mechanismem vzniku. Náhorní roviny a pláně, mírné stráně a rozlehlá sedla vytvářející mělké pánve, to nemohlo skončit jinak než vznikem náhorních vrchovišť, mělká údolí potoků a široká rozvodí, hojná prameniště a nepropustný hornatý podklad pod zvětralým povrchovým pláštěm daly dobrý základ vzniku údolních rašelinišť. To vše doplněno chladným a vlhkým podnebím, které umožňuje rašeliništím růst a přežívat po tisíciletí. Přesněji od konce poslední doby ledové před devíti tisíci lety.
Terénní podmínky daly vzniknout mělkým pánevním jezírkům, která zarůstala rákosem a ostřicí. Tyto rostliny po odumření ve vodě bez přístupu vzduchu položily nejspodnější základ rašelinových vrstev. Na tomto biologickém podkladu se později uchytily nenáročné mechy a především rašeliník. Tomu se nejlépe dařilo na volnějších vodních plochách uprostřed jezírek. Takže střed rašeliniště se vyvíjel a rostl rychleji, než jeho okraje. Tak vznikla tzv. vrchoviště, vyvýšeniny uprostřed jezírek. Spodní vrstvy rašeliníku neustále odumírají, sesedají ke dnu a jsou shora doplňovány neustále rostoucími novými vrstvami. Kyselé prostředí spodních vrstev, relativní chlad a nepřítomnost vzduchu způsobují jistou formu zuhelnatění, které se říká rašelina.
Nechci unavovat dalšími detaily, většinou jsou v obecném povědomí a případný zájemce o podrobnosti si je může vyhledat na internetu, stačí do vyhledávače napsat třeba „Šumavské slatě“. Ale lepší cestou je navštívit v letních dnech Šumavu a na naučných stezkách jednotlivými rašeliništi si přečtené informace hned konfrontovat s realitou. Dvě nejvýznamnější slatě jsou dokonce přístupné velmi jednoduše z parkovišť přímo u hlavní cesty mezi Horskou Kvildou a Borovými Lady, takže zkrátka nepřijdou ani „lenoši“ spoléhající na motor auta více než na své nohy na pedálech kola (mezi ty „lenochy“ počítám i sebe, i když další rašeliniště už tak jednoduše přístupná nejsou, tam jsem si pěkně vyšlapal pěšky – čas ušetřený přesunem mezi slatěmi pomocí auta jsem využil k dalším túrám po šumavských hřebenech).
Chalupská slať
Leží v katastru obce Svinná Lada, asi kilometr od větších Borových Lad. Je zajímavá i tím, že je neobvyklým přechodem mezi horskými vrchovišti a údolními rašeliništi. V nadmořské výšce těsně nad 900 metrů tu na rozloze 137 ha příroda vytvořila sedmimetrovou vrstvu rašeliny (i když průměrná mocnost je 1,9 metru). Uprostřed je Chalupské jezírko, největší rašelinné jezero u nás s rozlohou 1,3 ha s několika plovoucími ostrůvky. Naučná stezka umožní dojít do nitra slatě po 260 metrů dlouhém povalovém chodníku.
Jezerní slať
Jezerní slať můžeme najít mezi oběma Kvildami na rozvodí Vltavy a Otavy. Větší část (jižní) je odvodněna Kvildským potokem přímo do Teplé Vltavy, menší (severní) odvádí vodu do Hamerského potoka, který končí ve Vydře, a tedy dále v Otavě. Je částečně vytěžena a následky lidské činnosti jsou zde pěkně patrné. Průměrná roční teplota je 1 stupeň Celsia a jsou zde pravidelně zaznamenávány mínusové teplotní rekordy.
Ke slati vede opět povalový chodníček, na kraji rašeliniště stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, ze které je vynikající rozhled na celou slať s nepřehlédnutelným vrcholem Antýglu na obzoru za slatí.
Foceno za soumraku, proto jen jedna fotka, a ještě k tomu našedlá, Antýgl schovaný za levým okrajem snímku.
Tříjezerní slať
Tato slať už tak jednoduše přístupná není, musí se k ní vyšlápnout nepříjemným stoupáním, ale není to zas tak náročný výstup, který by nezvládl i rekreační turista. Je nejmenší ze všech tří přístupných slatí, má rozlohu jen 19 hektarů. Zato atmosférou se od obou větších sestřiček liší. Je mnohem romantičtější a nabízí intimnější přiblížení přírodě, než trochu sterilní chodníky Jezerní a Chalupské slatě. Obvykle tu také není tolik turistů. Můj tajný tip, všem doporučuji, pro mne jasná jednička mezi Šumavskými slatěmi.
Já jsem zde nafotil docela pěkné exempláře populární masožravky – rosnatky okrouhlisté.
Na Šumavě jsou i další slatě, přístupná Cikánská slať kousek od Modravy, veřejnosti nepřístupné Modravské slatě v první zóně národního parku, přírodní památka Malý Polec. Další slatě nejsou tak patrné a klidně byste je mohli přehlédnout, nebýt turistických rozcestníků s jejich jménem v záhlaví, třeba nenápadná Mezilesní slať.
Mezilesní slať
Libor O. Novotný
Víkend na bitevním poli ve Waterloo
Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.
Libor O. Novotný
Víkend v Antverpách
Antverpy – skvostné město umění, diamantů a kulturního bohatství. Perla Vlámska, která se pyšní nejen bohatou historií, ale také uměleckým dědictvím a jedinečným průmyslem.
Libor O. Novotný
Víkend v belgickém Gentu
Gent, město historie, života a umění. Pokud hledáte autentický zážitek plný historie, kultury a života, Gent je tím pravým místem. Vítejte v jednom z nejkrásnějších měst Belgie – v úchvatném Gentu.
Libor O. Novotný
Víkend v Bruggách
Belgické Bruggy jsou skvostným příkladem evropského historického města, kde se setkává romantika minulosti s kouzlem současnosti.
Libor O. Novotný
Víkend v Bruselu: Kouzlo Evropského města
Každý, kdo rád cestuje a nepohrdne klasickými eurovíkendy, by měl navštívit Brusel, fascinující a půvabné hlavní město Belgie. Brusel nás osloví svou jedinečnou kombinací historie, kultury, a moderní elegance.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hromadná nehoda u letiště zastavila Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše
Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahovaly v pondělí na 27. kilometru Pražského...
Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů
Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....
Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times
Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...
Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili
Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...
- Počet článků 359
- Celková karma 13,52
- Průměrná čtenost 3233x
www.libornovotny.cz
www.libornovotny.cz/Vikend
Na blogu iDnes od roku 2007.
Koncem roku 2011 jsem zjistil, že jsem v pořadí podle výše karmy na druhém místě mezi p. Paroubkem a p. Okamurou, což mne vedlo k rozhodnutí věnovat se nadále jen rubrice Cestování.
Můj kanál
Around the world with Libor Novotný
na YouTube má cca 15.000 odběratelů.