Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víkend v Rusku (Petrohrad)

10. 07. 2017 15:00:54
O Petrohradu se říká, že patří k nejhezčím světovým městům. Je to asi věc názoru, ale určitě je minimálně důstojnou konkurencí místům, které nemusely překonávat tolik těžkostí, jako toto nejsevernější velkoměsto světa.

Petrohrad leží pouhých 6 stupňů pod severním polárním kruhem. Už proto je zde turistická sezóna kratší, příhodné podmínky panují zhruba od května do konce září, zbytek roku je tu zima jako v Rusku. Na druhou stranu tato poloha umožňuje využití velmi dlouhého dne, v červnu se dokonce za známých bílých nocí jen trochu stmívá na pár hodin kolem půlnoci.

Petrohrad je mladé město, i když to tak nevypadá. Dokonce známe přesné datum založení - 27. května 1703, kdy car Petr Veliký vlastnoručně vykopal první díru pro základy Petropavlovské pevnosti. Za jeho éry vlastně vzniklo celé široké a rozlehlé historické centrum v podobě, v jaké ji známe dodnes. Takže žádná stavba není starší o něco více než 300 let, ale platí to i naopak – většina staveb v centru není ani o mnoho mladší.

Nechci nudit povídáním o Petrovi Velikém a jeho inspiracích ze západní Evropy, to si jistě každý před cestou nastuduje z mnoha pramenů sám. Spokojme se tedy jen s konstatováním, že město vzniklo de facto uměle, na zelené louce (lépe by bylo napsat na bažinaté promrzlé tundře), což umožnilo efektivně rozvrhnout jeho architektonické vyznění, z něhož těží dodnes. Důvodem bylo hlavně to, že Rusko jako jediná důležitá země tehdejší Evropy nemělo námořní flotilu s mateřským přístavem, což bylo v koloniální éře velké mínus. Petr to napravil (za obrovského zděšení moskevského carského dvora, kterému se na sever moc nechtělo, nicméně Petrovi nebylo radno odporovat, jak se třeba přesvědčil jeho syn – vlastnoručně Petrem umučený).

Pojďme k několika faktickým poznámkám, než se dostaneme k fotkám. Obecně k cestě do Ruska doporučuji přečíst si předchozí blog o cestě do Moskvy, kde je různým radám a poznámkám věnováno dost místa (peníze, vstupenky, karty, elektrika, jídlo, komunikace atd.). Jen doprava tam je řešena z pohledu Moskvy, v Petrohradu vše funguje trochu jinak. O jídle v Rusku píšu zase zde.

Do Petrohradu, kterému i samotní Rusové často řeknou Leningrad, se dá přiletět letadlem nebo přijet vlakem (lodní výlety nepočítám). Letiště Pulkovo je poměrně blízko města, takže cesta do centra běžného cestovatele nezruinuje. Není třeba si brát taxi, stačí nasednout na autobus a linka 39 je za půl hodiny u nejbližší stanice metra (Moskovskaja). Jízdenky prodává průvodčí uvnitř, v noci se platí při výstupu řidičovi (ale nikdy jsme od něj nedostali žádný doklad), cena 40 rublů, tedy asi 18 Kč.

Totéž pak cestou zpět, jen je potřeba po výstupu z metra Moskovskaja nasednout na autobus jedoucí správným směrem, je lepší se vždy zeptat (a sledovat na ceduli konečnou stanici Pulkovo). Kromě samotného autobusu 39 lze využít i expres 39E nebo maršrůtku K39 (minivan). Vše za stejnou cenu, expres a maršrůtka jsou o něco rychlejší.

Na rozdíl od Moskvy je petrohradské metro na žetony. Kupují se ve vestibulech metra, je lepší jich koupit více, aby se člověk nezdržoval, ale finančně se neušetří, žeton stojí 45 rublů, ať si jich koupíte jakékoliv množství. Žeton se pak vhodí do zdířky v turniketu (lépe trochu razantněji, jinak vypadne a začne houkat siréna). Pak už lze cestovat jakkoliv dlouho s libovolnými přestupy.

Všechny následující obrázky jsou rozklikávací.

Petrohradské metroPetrohradské metro (Libor O. Novotný)Jak se asi jmenuje tato stanice? No přece Puškinova!Jak se asi jmenuje tato stanice? No přece Puškinova! (Libor O. Novotný)

Metro není tak hezké jako v Moskvě, o to více jsou některé stanice budovatelské. A na novějších linkách (které přesto působí omšeleji) jsou dokonce kolejiště oddělena stěnou a dveřmi, které se otevírají a zavírají současně s vagonovými dveřmi, u kterých vlak přesně zastavuje. Sebevrazi jsou sice bez šance, ale zloději mají radost. Ve špičce počkají na zavírající se dveře, oběť do nich jednou rukou strčí, zatímco druhou vytáhnou z kapsy peněženku nebo vytrhnou tašku. Okradený je zavřený za dveřmi a zloděje většinou ani nezahlédne, natož aby měl šanci se nějak bránit. Jak to tak přesně vím? Protože jsem to zažil na vlastní kůži a vlastní kapsu, naštěstí až cestou na letiště k odletu domů, kdy v ukradené peněžence zbývaly v podstatě drobné a jedna kreditka, kterou jsem včas zablokoval.

Pozor na přestupní stanice – na každé lince se stanice jmenuje jinak (například stanice Náměstí povstání je současně na křížné lince stanicí Majakovského). Ale stále platí, že pokud se úplně neopustí areál, je jízdné přestupní, není nutné znovu procházet turnikety.

Výzdoba metra je většinou budovatelská, zde třeba V.I.Lenin po návratu z vyhnanství hovoří před Finským nádražím z lafety děla k dělníkůmVýzdoba metra je většinou budovatelská, zde třeba V.I.Lenin po návratu z vyhnanství hovoří před Finským nádražím z lafety děla k dělníkům (Libor O. Novotný)

Další možností, jak se dostat do Petrohradu, je přicestovat vlakem. Samozřejmě nepočítám celou cestu, ale např. jako my vlakem z Moskvy (přílet do Moskvy, přejezd vlakem do Petrohradu a odlet z Petrohradu). Výhoda je v tom, že Moskevské nádraží leží přímo na Něvském prospektu, nejdůležitější tepně města, takže většina hotelů je v dosahu pěší chůze.

Po městě se dá pohybovat i autobusy a trolejbusy, ale to je velmi zvláštní kapitola městské dopravy. V linkách se nevyznají ani místní, turista nemá šanci odhadnout, kam co jede. Na zastávkách jsou sice vypsány další zastávky, ale drobným písmem (azbukou) v poměrně velké výšce, navíc jména zastávek naprosto nic neřeknou. Takže i místní se prostě ptají – ostatních čekajících, řidiče nebo sedících lidí po otevření dveří.

Nejhorší jsou noční spoje. Chtěli jsme si ušetřit šlapání po Něvském prospektu k Něvě (asi 3 km), takže jsme kolem půl jedné v noci čekali na autobus. Přijel do pár minut, číslo snad ani na zastávce nebylo vypsané. Uvažovali jsme - kam by asi tak mohl jet, když jede po Něvském prospektu, samozřejmě bude po něm pokračovat. Přesto se ptám řidiče na Palácové náměstí (Dvorcovaja ploščaď) – takové místo nezná. Upřesňuji dotaz na Ermitáž – prý tam nejede, ale ať nasedneme, že nás doveze k Admiralitě, pak už to je kousek. Tak tedy jo, nasedáme, platí se prý při výstupu. Jenže k mému zděšení hned odbočuje a míří úplně jiným směrem. Na dalších zastávkách přistupují další lidé a většinou se nás hned ptají, kam to jede. S naším: „My něznajem“ se většinou spokojeně smíří a nasednou, jen pár rýpalů se jde zeptat řidiče, nevystoupí ale nikdo. Tak se postupně autobus plní, ale míří pořád divným směrem. Chci to zkontrolovat přes navigaci, ale mobil je po celodenním chození po městě vybitý, takže jen doufáme, že neskončíme někde na periférii. Nakonec autobus po skoro půlhodině zastaví uprostřed mezi dvěma křižovatkami na nenápadné ulici. Všichni sedíme a čekáme, když řidič otevře svou kabinku, vyjde k nám a oznámí veškerému osazenstvu, že jsme právě dojeli na konečnou. Cestující jsou poněkud překvapeni, ale bez protestů se zvedají, vystupují a rozhlížejí se, kdeže se to vlastně ocitli. Rozpačitě míříme k řidičovi, ten si nás ale pamatuje a hned nás posílá dopředu a doprava, prý pak už uvidíme. Chceme platit, nejdřív je překvapený, pak si vezme po 40 rublech (běžná taxa v autobusech), strčí je do kapsy a loučíme se. Na křižovatce pak skutečně uvidíme známou věžičku Admirality a konečně víme, kde jsme. Tož tak nějak to je s autobusovou dopravou po Petrohradu... Metro je pro cizince poněkud jistější.

Veřejných toalet je všude celkem dost, když to prostorové uspořádání jinak nedovolí, tak se využije třeba starý autobus.Veřejných toalet je všude celkem dost, když to prostorové uspořádání jinak nedovolí, tak se využije třeba starý autobus. (Libor O. Novotný)

Pojďme ale konečně k několika zajímavým místům.

Zvedání mostů

K největším atrakcím města patří zvedání mostů přes Něvu. Kromě zimy je každý rok připraven rozpis, v kolik hodin se který most zvedá. Ten je pak relativně lehce dohledatelný všude, je ve všech materiálech k Petrohradu, od letáků v letadle či vlaku, po mapky a plány rozdávané v hotelích. Prý už by zvedání ani nebylo tak nutné a důležité z hlediska vodní dopravy, jako je hlavně atrakcí pro turisty, přesto se nedoporučuje zůstat v kritický čas na druhé straně. Několik mostů je sice uprostřed noci na chvíli zase spuštěno, ale už je to komplikace.

Jeden z prvních otevíraných mostů je Palácový (Dvorcovyj) most u Ermitáže. Je nádherně nasvícený a hlavně je za ním neskutečné panoráma Střelky Vasiljevského ostrova a Petropavlovské pevnosti, takže se zde shromažďuje nejvíce turistů. Palácový most otevírá svá dvě křídla uprostřed, na rozdíl od Troického mostu o kus dále, který zvedá jen jedno dlouhé křídlo. Ten se otevírá o něco později, část publika se snaží stihnout i jeho zvedání, ale asi je to zbytečné, protože se to stejně nestihne.

Palácový most, v pozadí KunstkameraPalácový most, v pozadí Kunstkamera (Libor O. Novotný)

Přestože hlavní sezóna ještě nenastala a přišli jsme asi dvacet minut před začátkem, ke kamennému zábradlí nábřeží řeky Něvy už jsme se přes davy čumilů nedostali. Několik kilometrů nábřeží je spojitě obsazeno (deseti)tisíci diváků, z nichž turistů je rozhodně relativně nízké procento. I po jedné hodině ranní vidíme celé petrohradské rodiny i s malými dětmi, jak se těší na tu slávu. Převažují ale teenageři, kteří vše pojímají jako velkou party. Všude kolem hrají kapely (a mladí je znají a zpívají zplna hrdla refrény jejich písniček), jednotlivci se snaží vydělat pár rublů hrou na housle, ohnivou show a dalšími způsoby. Ale i když se krabička moc rychle neplní a vypadá to, že dnes nezbohatnou, tváří se spokojeně, hlavně že je zábava. Všichni fotí selfíčka, popíjejí energiťáky a asi i alkohol, ale nevidíme jediného skutečně opilého člověka.

Vasiljevský ostrov a jeho Střelka s Rostrálními sloupyVasiljevský ostrov a jeho Střelka s Rostrálními sloupy (Libor O. Novotný)

Otevírání mostů je jen záminka pro každodenní (resp. každonoční) všelidovou veselici. Samotné otevřené mosty jsou samozřejmě hezké a hlavně fotogenické, nicméně se vše opakuje každou noc, takže Petrohraďanům to tak vzácné být nemůže, přesto se všichni tváří, že právě zažívají něco ohromného. Podobně je tomu i v okolí Něvy, na obrovském Palácovém náměstí před Ermitáží je živo jak v poledne, mladí lidé bruslí a jezdí na skateboardech, turisté si tu vyjeli na koních, pod Alexandrovým sloupem zpívá Adele (pardon, když jsme přišli blíže, tak jsme zjistili, že to není ona, ale nějaká místní zpěvačka, která ji naprosto dokonale napodobuje). U stánku si ve dvě ráno kupujeme vařenou kukuřici, mezi rozjásanou skupinou –náctiletých tančících kolem zřejmě oblíbené kapely máme chuť si s nimi zazpívat chytlavý skandovaný refrén „matka rjeka“, zřejmě píseň o Něvě. Něvský prospekt žije jako přes den, u Kazaňského chrámu nás teprve přepadá únava a čekáme na noční bus (v družné debatě s místními, kdy asi pojede, jaké to bude číslo a kam nás asi zaveze). Prostě otevírání mostů je zážitek, který si nelze nechat ujít. Spát jdeme kolem 3:30 za plného denního světla.

Petropavlovská pevnost a stejnojmenný chrámPetropavlovská pevnost a stejnojmenný chrám (Libor O. Novotný)

Nyní trochu o tom, co se dá ve městě vidět. Nebudu zabíhat do podrobností, kdo bude mít zájem, jistě si potřebné informace dohledá. Takže spíše jen takový strohý výčet toho, co je nutné vidět a nemělo by se vynechat.

Plavba po kanálech

Plavba po petrohradských říčkách Mojce, Fontance a Gribojedském kanálu je často zmiňována jako něco, co se musí zažít. Já bych možná trochu oponoval, pro mne to žádný zázrak není. Ta nejhezčí místa města neleží přímo na kanálech, kudy plavby standardně probíhají. Ale svou atmosféru taková hodinová plavba určitě má.

Na frekventovaných turistických místech (např. u chrámu sv. Izáka) oslovují turisty nadháněči, kteří dají přesné info o místu nalodění a časech plaveb. Když se u nich plavba nezávazně objedná, vyplní voucher, který znamená slevu 100 rublů na osobu. A takto to skutečně funguje - bez voucheru stojí plavba 700 rublů, s voucherem 600. Většina lodí přistává na Mojce někde kolem Mariánského paláce, ale přístavy jsou i na Něvě samotné.

Upozorňuji na to, že některé večerní plavby už probíhají za nižší teploty, takže i když jsou k dispozici deky, tak může být zima. A to nemluvím o nočních plavbách na otevírání mostů. Na to nám nezbyl čas, ale jistě to bude větší zážitek než samotná okružní plavba menšími kanály.

Plavby po kanálechPlavby po kanálech (Libor O. Novotný)"Modrý most" přes Mojku (Libor O. Novotný)

Něvský prospekt

Něvský prospekt je hlavní třídou Petrohradu, táhne se v délce několika kilometrů (cca 5 km) přes celé staré město. Je to taková kombinace pražské magistrály, Václaváku, Pařížské a Příkopů. V 300 let starých domech tu sídlí nejluxusnější hotely, butiky světových značek a drahé restaurace, na druhé straně tu najdeme i ty nejobyčejnější bufety, prodejny medu a další obchůdky. Není to ani tak magnet na turisty, spíše jej mají v oblibě místní. Na nárožích hrají hudební skupiny, které tu mají jedinečnou možnost seberealizace a čekají na objevení některým známým promotérem. Auta jezdí přískoky mezi mnoha křižovatkami od červené po červenou, několik známých mostů překlenuje říčky a kanály – Mojku, Fontánku a Gribojedský kanál.

Typická budova na Něvském prospektuTypická budova na Něvském prospektu

Večer a v noci rachotí po čtyřproudé vozovce sportovní auta a superrychlé motorky, které se snaží mezi křižovatkami dosáhnout maximální možné rychlosti za ohlušujícího rachotu – nápověda: až budete hledat hotel, tak je někdy výhodnější zamířit do některé z bočních ulic, nebude pak těmito blázny buzeni. Měření rychlosti se tu nekoná, takže to občas připomíná závody dragsterů.

Něvský prospekt na jižní straně začíná u Lávry Alexandra Něvského, funkčního kláštera, u něhož leží několik hřbitovů s významnými hrobkami, něco jako u nás na Slavíně (Lomonosov, Čajkovskij, Musorgskij, Borodin, Dostojevský).

Lávra (klášter) Alexandra NěvskéhoLávra (klášter) Alexandra Něvského (Libor O. Novotný)Hrob Petra Iljiče Čajkovského (foceno v rámci muzejní noci v cca 22:30)Hrob Petra Iljiče Čajkovského (foceno v rámci muzejní noci v cca 22:30) (Libor O. Novotný)

První třetinu odděluje Náměstí povstání s Moskevským nádražím a stanicí metra. Kolem je poměrně dost různých levných restaurací, jídelen a samoobsluh, dokonce je tu i tržiště, kde i kolem desáté večer babky prodávají třeba sazenice na zahrádku. První, co uvidí návštěvník města přijíždějící vlakem z Moskvy, je obrovský nápis na střeše domu proti náměstí: „Leningrad – město hrdina“.

Leningrad - město hrdinaLeningrad - město hrdina (Libor O. Novotný)

V druhé třetině můžeme najít další stanici metra – prakticky v areálu obrovského obchodního domu Gostinnyj dvor. Opět je atraktivní spíše pro místní, s moskevským GUMem se srovnávat nedá. Kdo chce šetřit za každou cenu, najde tu toalety zdarma.

Hned vedle se nedá přehlédnout monumentální Kazaňský chrám, nyní opět funkční, přestože za socializmu byl proměněn do Muzea ateismu. Stavba má tak trochu evokovat Svatopetrské náměstí ve Vatikánu s chrámem sv. Petra. Docela se jí to daří, i když proporce jsou pochopitelně trochu střídmější. Jako jeden z mála má volný vstup.

Kazaňský chrám vpodvečer...Kazaňský chrám vpodvečer... (Libor O. Novotný)... a asi ve 2:15 v noci (všimněte si, že pro místní běžná hodina na posezení v parku)... a asi ve 2:15 v noci (všimněte si, že pro místní běžná hodina na posezení v parku) (Libor O. Novotný)

Na severu končí Něvský prospekt zhruba mezi věžičkou Admirality a Palácovým náměstím s Ermitáží (resp. Zimní palác, Ermitáž je jméno galerie, která palác zabírá – mimo několika dalších budov) a budovou Generálního štábu, uprostřed náměstí stojí sloup Alexandra II.

AdmiralitaAdmiralita (Libor O. Novotný)ErmitážErmitáž (Libor O. Novotný)Palácové náměstí, Alexandrův sloup a Generální štáb ve 2:00 v nociPalácové náměstí, Alexandrův sloup a Generální štáb ve 2:00 v noci (Libor O. Novotný)Totéž místo o nedělním poledni, lidí je sice o trochu více, ale zase ne o tolik, jak by člověk čekalTotéž místo o nedělním poledni, lidí je sice o trochu více, ale zase ne o tolik, jak by člověk čekal (Libor O. Novotný)Slavné Jordánské schodiště v ErmitážiSlavné Jordánské schodiště v Ermitáži (Libor O. Novotný)Ermitáž - interiérErmitáž - interiér (Libor O. Novotný)Ermitáž - výstavní sálErmitáž - výstavní sál (Libor O. Novotný)Ermitáž - pokoje carské rodinyErmitáž - pokoje carské rodiny (Libor. O. Novotný)Leonardo da Vinci - Madonna LottaLeonardo da Vinci - Madonna Lotta (Libor O. Novotný)

Vasiljevský ostrov

Přes Palácový most nad Malou Něvou se přejde na Vasiljevský ostrov, který odděluje ramena Malé a Velké Něvy. Místu jejich soutoku se říká Strjelka Vasiljsvského ostrova a je považován za jedno z nejhezčích míst v Petrohradu (kvůli nádherným pohledům na nábřeží Něvy s Ermitáží, na Petropavlovskou pevnost, Izakievskij chrám a vůbec většinu známých památek).

Detail Rostrálního sloupuDetail Rostrálního sloupu (Libor O. Novotný)

Po obou stranách Střelky se tyčí tzv. Rostrální sloupy, bývalé majáky, ozdobené vystupujícími stylizovanými příděmi historických lodí. Jsou opravdu majestátní a patří k těm místům, kde vyfotíte stejný sloup třicetkrát a stejně máte pocit, že když popojdete deset kroků, musíte nové pohledy fotit znovu.

Nepříliš známým místem ostrova je Kunstkamera, muzeum založené Petrem Velikým, nejstarší ruské muzeum. Dnes je zde Muzeum antropologie a etnografie. Etnografické sbírky z celého světa jsou skvěle naaranžované, většina návštěvníků ale oceňuje spíše antropologickou část, která vyniká především morbidností, protože jsou zde vystaveny různé abnormality – embrya, v lihu naložená siamská dvojčata (desítky různých druhů srůstu), dvojhlavé děti, děti s vodnatelnými hlavami, rozštěpy a dalšími postiženími.

KunstkameraKunstkamera (Libor O. Novotný)Morbidní exponáty muzea abnormalit v KunstkameřeMorbidní exponáty muzea abnormalit v Kunstkameře (Libor O. Novotný)

Po mostě přes Velkou Něvu se dá pokračovat do místa, kde bylo město založeno – Petropavlovské pevnosti se stejnojmennou katedrálou, ve které jsou pohřbeni všichni carové počínaje Petrem Velikým a konče posledním potomkem Romanovců. Zvláštní místnost je vyhrazena rodině posledního cara Mikuláše II.

Věž katedrály je 123 m vysoká. Prý kdysi bouře uvolnila na její špici anděla s křížem a jeden místní mužik riskoval život tím, že po věži vyšplhal nahoru a anděla upevnil. Za tento čin je Petr Veliký odměnil penězi a zlatým pohárem, který mu na přání museli zdarma naplnit v každé petrohradské krčmě. Mužik se do pěti let upil k smrti...

Petropavlovský chrámPetropavlovský chrám (Libor O. Novotný)Petropavlovský chrám - interiérPetropavlovský chrám - interiér (Libor O. Novotný)Ostatky poslední carské rodiny Mikuláše II.Ostatky poslední carské rodiny Mikuláše II.Hrobka Petra Velikého, zakladatele městaHrobka Petra Velikého, zakladatele města (Libor O. Novotný)

A jen kousek dál se dá kolem domku Petra Velikého (nebo variantně kolem petrohradské mešity) přejít ke slavné Auroře. Křižník je jedním z mnoha míst, kde cizinci platí více než místní (kromě Bělorusů). Ale určitě stojí za návštěvu. Dělo pořád míří směrem na město, ale nepřeslechnutelný polední výstřel, který každý den oznamuje poledne, bývá vypálen z Petropavlovské pevnosti, není třeba se bát, že začíná nová revoluce.

Kžižník AuroraKžižník Aurora (Libor O. Novotný)Můj neúspěšný pokus o další výstřelMůj neúspěšný pokus o další výstřel (Hanka Novotná)

Největším chrámem města je Chrám sv. Izáka (Izakievskij sobor), za prohlídku stojí jednak interiér, jednak ochoz kopule s unikátním výhledem na město. Opodál nechala Kateřina II. postavit pomník Petru I. Velikému, známý jako Měděný jezdec (Mjednyj vsadnik), byť je ve skutečnosti bronzový. Milovníci literatury jistě znají stejnojmennou Puškinovu poému.

Chrám sv. IzákaChrám sv. Izáka (Libor O. Novotný)Chrám sv. Izáka - interiérChrám sv. Izáka - interiér (Libor O. Novotný)Chrám sv. Izáka - ikonostasChrám sv. Izáka - ikonostas (Libor O. Novotný)Pohled z kopule chrámu sv. Izáka na Admiralitu, Petropavlovskou pevnost a ErmitážPohled z kopule chrámu sv. Izáka na Admiralitu, Petropavlovskou pevnost a Ermitáž (Libor O. Novotný)Měděný jezdec, pomník Petru I. Velikému, jen podstavec váží 1600 tunMěděný jezdec, pomník Petru I. Velikému, jen podstavec váží 1600 tun (Libor O. Novotný)

Nejhezčím chrámem města je Chrám Krista Spasitele na krvi, postavený na místě násilné smrti Alexandra II. (jeho synem Alexandrem III. jako vzkaz atentátníkům, že teď bude ještě hůře). Inspirace chrámem Vasila Blaženého v Moskvě je zřejmá, ale interiér zde svého předchůdce bohatě překonává. Nádherně renovovaná vnitřní výzdoba (výlučně mozaiková) dává zapomenout na to, že dlouhé roky zde bylo pouhé skladiště nepotřebných předmětů).

Chrám Krista Spasitele na krviChrám Krista Spasitele na krvi (Libor O. Novotný)Chrám Krista Spasitele na krviChrám Krista Spasitele na krvi (Libor O. Novotný)Mozaikový interiér chrámu Krista Spasitele na krviMozaikový interiér chrámu Krista Spasitele na krvi (Libor O. Novotný)

Z méně známých míst bych doporučil k návštěvě Jusupovský palác na Mojce. Zde byl po několika neúspěšných atentátech zabit Rasputin (kníže Jusupov, kterého Rasputin považoval za blízkého přítele, jej počastoval cyankáli v zákuscích, pak ho střelil pistolí, neúspěšně se jej snažil s přáteli dobýt holemi, až ho nakonec strčili pod led na říčce Mojce, což teprve vedlo k Rasputinově smrti). Kupodivu Jusupov nebyl za úkladnou vraždu nijak potrestán. Ale to není důvod, proč palác navštívit, ten spočívá hlavně v tom, že roku 1917 byla po revoluci šlechtická rodina z paláce vyhnána, ale revoluční výbor rozhodl o tom, že palác zůstane zachovám s původním vybavením pro reprezentativní účely. Takže mobiliář paláce je v podstatě původní (i když renovovaný, takže vypadá jako nový). Takže je zde jedinečná možnost vidět, v jakém luxusu a přepychu žily šlechtické rodiny před sto lety.

Interiéry Jusupovského paláceInteriéry Jusupovského paláce (Libor O. Novotný)Domácí divadlo v Jusupovském paláciDomácí divadlo v Jusupovském paláci (Libor O. Novotný)

Zmíním ještě Mariánské divadlo, námořní chrám sv. Mikuláše, kostel sv. Trojice a Česmenský chrám u vojenského hřbitova stejného jména.

Mariánské divadloMariánské divadlo (Libor O. Novotný)Námořní chrám sv. MikulášeNámořní chrám sv. Mikuláše (Libor O. Novotný)Chrám sv. TrojiceChrám sv. Trojice (Libor O. Novotný)

Česmenský chrám (jediný novogotický chrám v Petrohradě)Česmenský chrám (jediný novogotický chrám v Petrohradě) (Libor O. Novotný)Česmenský vojenský hřbitovČesmenský vojenský hřbitov (Libor O. Novotný)Velká Petrohradská mešitaVelká Petrohradská mešita (Libor O. Novotný)

Víc už se mně sem nevejde, příště se podíváme kousek za hranice města do jeho blízkého okolí (dosažitelného příměstskými vlaky, případně lodí).

Video Moskva + Petrohrad, 43 minut:

Další blogy na téma "Víkend v ..." jsou k přečtení a prohlédnutí ve stejnojmenné rubrice.

Autor: Libor O. Novotný | pondělí 10.7.2017 15:00 | karma článku: 26.40 | přečteno: 861x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Peterhof)

Při návštěvě Petrohradu je skoro povinností vyšetřit si den na výlet do Peterhofu (Petěrgófu, dříve Petrodvorce). Zdejší vodní kaskády a fontány svou krásou hravě překonávají Versailles i jiná známá místa.

7.8.2017 v 15:01 | Karma článku: 25.43 | Přečteno: 897 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Carskoje Selo a Jantarová komnata)

Kdyby se hypoteticky našla ztracená Jantarová komnata, co se s ní bude dít dál? Bude vrácena na původní místo, když tam ji už dávno nahradila naprosto přesná kopie (zhotovená podle fotografií), tedy vlastně druhý originál?

24.7.2017 v 15:00 | Karma článku: 24.81 | Přečteno: 733 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Moskva)

Poznávací víkendy v Rusku nepatří zrovna k nejlevnějším. Pokud se ale rozhodnete do nich investovat, můžete si být jisti, že odměnou budou nezapomenutelné vzpomínky.

26.6.2017 v 15:00 | Karma článku: 28.47 | Přečteno: 1152 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marek Síbrt

Co o nás vypovídá Jáchymovské peklo? A co estébák Havel?

Nedokážeme se jednoznačně postavit ke své minulosti. I proto můžou politici i skoroprezidenti s praxí z Haló novin přirovnávat práci současné policie a justice k 50. letům a lidem to nepřijde nevkusné. Navštívili Jáchymov?

17.8.2017 v 13:47 | Karma článku: 28.91 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Jan Ziegler

Chcete užít parádní dovolenou, Horní Planá s krásným okolím je ideální volbou

Mimořádně pestrá nabídka pro návštěvníky, kteří se tady rozhodně nemusí nudit. To je Horní Planá v letních měsících. Toto šumavské město navíc leží v relativní blízkosti dalších návštěvnických magnetů.

17.8.2017 v 7:08 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 423 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 201: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch

Ano, čtete správně název obce na ostrově Anglesey ve Walesu, známé jen pro své dlouhé jméno, což v překladu zní asi takto: Kostel Panny Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela sv Tysilia u červené jeskyně...

16.8.2017 v 20:48 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 201 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Korálový miniatlas (II). Pomec – císařský, nebo královský?

V úvodním díle (15/8/2017) tohoto nepravidelného cyklu o korálových rybách v Rudém moři jsme se zastavili u klipek. Řekli jsme si, že jeden a týž druh může mít (a také má) víc názvů. Dnes je na řadě pomec.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 138 | Diskuse

Milan Zajíc

Cestou k mrakům .... výlet na Brandlscharte

V 4.45 mi zvoní budík, hbitě vstávám a začínám "balit" propriety na dnešní výlet. Dnes se vydávám na jeden z místních kopců Brandlscharte 2371 m.

15.8.2017 v 16:52 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 187 | Diskuse
Počet článků 308 Celková karma 27.52 Průměrná čtenost 3113

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.