Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobré prase všechno spase XXXIII

28. 11. 2016 15:01:01
Zelená buchta, knedlík s hořčicí plněný masem a zelím, chobotnicové kuličky, obří skalní ústřice, rýžové onigiri s jikrami, hambáč s rýží místo housky, steak z nejlepšího hovězího na světě – to vše můžete posvačit v Japonsku.

Japonské snídaně jsme už docela detailně probírali, posuňme se tedy v čase o něco později, ke svačince. Jako takřka vše, co dělají, tak i přípravu svačiny dotáhli Japonci k jisté dokonalosti. Přitom sami jsou poměrně skromní a na svačinu jim stačí obyčejné onigiri, trojúhelníček vařené rýže obalený v řase, často plněný zajímavou nádivkou.

Děti si do školy nosí speciální taštičky trojúhelníkového průřezu, do kterých se jim vejde podle velikosti jedno až tři onigiri. Maminky jim je neváhají denně připravovat a dětem evidentně chutná, cestou ze školy posedávají na zídkách a lavičkách a baští, až se jim japonsky naducané tváře napínají.

V combini prodejnách otevřených nonstop 7x24 je pro onigiri vyhrazen celý dlouhý regál o několika policích, od nejlevnějších čistě rýžových přes plněné řasami a zeleninou až po nejdražší tuňákové, lososové a jikrové (levnější drobné jikry a dražší kuličky skoro půlcentimetrové). Přepočtená cena vychází od 15 do 30 našich korun na kus. Kupované onigiri jsou geniálně zabalené v igelitu, který se speciálním tahem do stran rozevře a teprve tím spojí rýži s řasou. Ta by se totiž jinak od rýže rozmočila, kdežto takto zůstává pěkně křupavá.

Onigiri - nejtypičtější svačinaOnigiri - nejtypičtější svačina (Libor O. Novotný)Onigiri - nejtypičtější svačinaOnigiri - nejtypičtější svačina (Libor O. Novotný)

Trochu to připomíná suši, ale rozdíl je hlavně v tom přizpůsobení snadnému jedení třeba ve vlaku. Jí se bez sojovky, wasabi a podobných dochucovadel. Komu to ovšem chybí, může si hned z vedlejšího regálu nakoupit opravdové balené suši včetně právě mističky se sojovou omáčkou, nakládaným zázvorem a wasabi – u pokladny dostane hůlky a ubrousek zdarma. K výběru je více druhů balení, od dvou kusů po dvanáct.

Pohankové nudle soba a sušiPohankové nudle soba a suši (Libor O. Novotný)

A jinou rýžovou variantou, už skutečně neobvyklou i pro turistu uvyklému různým extrémům, je něco jako hamburger po Japonsku, kde ovšem mleté maso a volské oko obklopuje místo housky vařená rýže a celé to je zabalené do mořské řasy. Kupodivu to chutná docela dobře.

Japonská verze hamburgru (nebo hamriceu?)Japonská verze hamburgru (nebo hamriceu?) (Libor O. Novotný)

Další sortiment zahrnuje různé pečivo (není pravda, že je vždy nedobré a sladké, dá se koupit i slané a celkově není vůbec špatné), včetně různých pizza housek, balených amerických hot-dogů s párkem ve shora rozříznuté housce, politým kečupem a hořčicí. Nechybí nabídka hotových jídel uzpůsobených ohřátí v mikrovlnce nebo polívek na zalití horkou vodou. Takže člověk si večer po návratu z výletu nakoupí na nádraží nebo u hotelu svačinu na další den a nemusí se pak zdržovat hledáním obchodu.

Snad jediná pochutina z obchodu nám nechutnala – zelený muffin ze zeleného matcha čaje. Vše ostatní bylo vynikající a v tak různorodém sortimentu, že některé věci bychom si dali znovu, ale kvůli novým a novým objevům na to nedošlo.

Ale jídlo z obchodu je jen taková nouzovka, když člověk ví, že se bude pohybovat někde, kde nic k jídlu nesežene. Což je v přelidněném Japonsku spíše rarita. Hlavně v turistických oblastech nikdo o hladu nezůstane, ani když si zapomene nakoupit, podél cest, kolem památek a hlavně na nádražích je nespočítatelně stánků s rychlým občerstvením, jedno jídlo lepší než druhé.

Například v čínské čtvrti ve městě Kóbe těží desítky stánkařů z obliby pekingské kachny. To, co je pro Číňany téměř posvátné, tady potomci jejich emigrantů nabízejí ve verzi do ruky. S originálem se to samozřejmě srovnat nedá, ale zase oproti párku v rohlíku to je mnohem lepší možnost odpolední svačinky.

Pekingská kachna po japonskuPekingská kachna po japonsku (Libor O. Novotný)

A abychom nechodili daleko, na stejném místě si můžeme dát jako fast-food i jídlo, které zase jako národní poklad vidí samotní Japonci, tedy prý „nejlepší hovězí na světě“, wagyu - steak z kóbského skotu krmeného pivem a ve stájích masírovaného železnými hroty tak, aby měl maso pěkně prorostlé tukem. U stánku stojí kuchař v nažehleném sněhobílém oděvu s dvouřadým zapínáním, velmi zručně připravuje steak na rozpáleném železném plátu, přidržuje a obrací dlouhým párem hůlek. A flambuje alkoholem s vinětou výmluvně otočenou k zákazníkům – prý Henessy Cognac V.S.O.P. Když nestihnu včas zmáčknout spoušť, ochotně oflambuje znovu novým střikem drahého koňaku (nebo že by čínské kopie?). Masíčko je pěkně rovnou naporcované, aby se dalo i za chůze pojídat hůlkami. Porce asi za stovku, no nedejte si to.

Kóbské hovězí wagyu, podle Japonců nejlepší na světěKóbské hovězí wagyu, podle Japonců nejlepší na světě (Libor O. Novotný)Flambované koňakem Hennessy V.S.O.P.?Flambované koňakem Hennessy V.S.O.P.? (Libor O. Novotný)Není toho Hennessy škoda?Není toho Hennessy škoda? (Libor O. Novotný)Kuchař na ulici v Čínské čtvrti KóbeKuchař na ulici v Čínské čtvrti Kóbe (Libor O. Novotný)A konečně hotový steak wagyo (naporcovaný, aby se dal jíst hůlkami)A konečně hotový steak wagyo (naporcovaný, aby se dal jíst hůlkami) (Libor O. Novotný)

U moře zase stojí stánky, kde se dají sehnat stoprocentně čerstvé mořské plody, především ústřice. Jsme zde uprostřed léta, tedy v době, kdy klasické ústřice nejsou jedlé, v sortimentu je nahrazuje jejich „skalní“ varianta ("rock oyster"). Gurmáni asi poznají rozdíl, já jsem jej na chuti nepoznal, zato na velikosti ano, tyto škeble jsou několikanásobně větší, než jejich pravé sestřičky. Obvykle je možné si vybrat přímo z akvária a dát si ústřici (nebo třeba srdcovku) ještě živou, případně si ji nechat mírně ogrilovat. Je to prvotřídní pochoutka, komu pravé ústřice připravené u nás nejedou, ten by měl zkusit tuto čerstvou nezamraženou variantu a ústřice se stanou jedním z jeho nejmilejších jídel.

Ústřice přes celý talíř (rock oyster)Ústřice přes celý talíř (rock oyster) (Libor O. Novotný)

Cestou obrovským šinkanzenovým nádražím v Ósace jsme jen s obtížemi odolávali pokušení stánku s knedlíky, popravdě řečeno jsme obvykle neodolali. Stánek je příkladem japonské efektivity a výkonnosti. Kuchaři vzadu připravují knedlíky ve velkém a rovnou je balí do krabic po jednom, dvou, třech, čtyřech, šesti nebo dvanácti kusech a strkají do police. Obsluha vepředu odbavuje neuvěřitelným tempem dlouhou frontu. Každý jen řekne počet kusů a podá peníze, dostává okamžitě svou krabici, druhu rukou už obsluha strká inkasovanou hotovost do zdířky v pokladně, kde jen ťukne na tlačítko s počtem. A okamžitě z pokladny vyjíždí účet a na tácek přesná hotovost na vrácení. Celá transakce trvá jen pár vteřin.

Masovo-zelné knedlíčky s pikantní hořčicíMasovo-zelné knedlíčky s pikantní hořčicí (Libor O. Novotný)Jiná variantaJiná varianta (Libor O. Novotný)

A knedlíky jsou vynikající, vždy horké a chutné. Každý knedlík je od ostatních oddělený papírovou přepážkou, aby se neslepily, v krabičce je odpovídající počet ubrousků na ruce a hlavně minisáčky s velmi pikantní hořčicí. Knedlíček je ubalený z tenčího těsta do ranečku, uprostřed je plněný směsí mletého masa a zelí. Když se potře přiloženou hořčicí, vzniká jeden z vrcholů japonské pouliční gastronomie.

Podobně se připravuje další ósacká specialita, chobotnicové kuličky. Zásadně ve všech stáncích pracují kuchtíci přímo před zákazníky. Na velkých pleších se rozlévá směs tekutého těsta, které rychle začíná tuhnout. Kuchař jej dlouhými hůlkami bleskově rozdělí na malé čtverce, doprostřed každého hodí kus chapadla z chobotnice a hůlkami čtverec sbalí do dokonalé koule. Posune plech kolegovi, který párkrát kuličky otočí, a proces začíná od začátku. Zákazníci opět jen řeknou počet, dostanou dýhovou vaničku s dobrotou zalitou speciální omáčkou, ubrousky, hůlky a mohou začít debužírovat. Na večeři většinou už v žaludku místo nezbude.

Chobotnicové kuličkyChobotnicové kuličky (Libor O. Novotný)Copak asi prodávají v tomto stánku?Copak asi prodávají v tomto stánku? (Libor O. Novotný)

Poměrně častou pochoutkou prodávanou na ulici bývají různé sušenky, často ve speciálním tvaru odkazujícím na místo prodeje. Tak, jako se u nás v lázeňských městech někdy připravují lázeňské oplatky na strojích přímo v cukrárnách, tak se tyto japonské sušenky připravují na strojích ve výlohách obchůdků. Třeba na posvátném ostrově Itsukušima mívají tvar listu japonského javoru, který patří k symbolům ostrova (spolu s ikonickou plovoucí branou tórii). Náplň bývá různá, zákazník si může vybrat z desítky druhů.

Plněné home-made sušenkyPlněné home-made sušenky (Libor O. Novotný)Vyrábí se přímo před zraky zákazníkůVyrábí se přímo před zraky zákazníků (Libor O. Novotný)article_photo (Libor O. Novotný)Ochutnávám vanilkovou verziOchutnávám vanilkovou verzi (Libor O. Novotný)

Příkladem tradice a japonské skromnosti a vytrvalosti je ve starobylém Kóbe soukromník, který bydlí ve starém městě u turistické cesty. Přímo za oknem domu na primitivním stroji vyrábí tři druhy sušenek, které přímo z okna prodává. Nedodává je nikam jinam, jinde než u něj doma je neseženete. A s tím se dostal i do průvodců, které se o něm vesměs zmiňují jako o místní pamětihodnosti. Když koupíte všechny tři druhy, zaplatíte jen za dva. Škoda, že jsme nenakoupili ještě více, ale hodil jsem je do batohu bez ochutnávky a tak jsme je dovezli až do Čech. Byly výborné a všem moc chutnaly.

S kvalitním zbožím se člověk propracuje i do bedekrůS kvalitním zbožím se člověk propracuje i do bedekrů (Libor O. Novotný)

Mohl bych pokračovat různými zmrzlinami (ale to bych se opakoval), francouzskými bagetériemi, čokoládou, krabičkami do vlaku bentó, palačinkami s fazolovou pastou, kandovaným ovocem a oříšky prodávanými na váhu, obřími krevetami v těstíčku a tak dále a tak dále. Nicméně je ještě jedna cesta, jak rychle posvačit. Skoro všechny stánky a malé obchůdky (ale i velké obchody) nabízejí vzorky k ochutnání. Stačí obejít pár stánků a člověk je po svačině.

Spořivý člověk vystačí s ochutnávkami :-)Spořivý člověk vystačí s ochutnávkami :-) (Libor O. Novotný)Je libo řízek s rýží a nakládaným zázvorem?Je libo řízek s rýží a nakládaným zázvorem? (Libor O. Novotný)Jedlé kaštany, ochutnávka zdarmaJedlé kaštany, ochutnávka zdarma (Libor O. Novotný)Krevetová tempuraKrevetová tempura (Libor O. Novotný)

Dobrou chuť.

Rubrika Dobré prase všechno spase

Autor: Libor O. Novotný | pondělí 28.11.2016 15:01 | karma článku: 18.51 | přečteno: 500x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Peterhof)

Při návštěvě Petrohradu je skoro povinností vyšetřit si den na výlet do Peterhofu (Petěrgófu, dříve Petrodvorce). Zdejší vodní kaskády a fontány svou krásou hravě překonávají Versailles i jiná známá místa.

7.8.2017 v 15:01 | Karma článku: 25.43 | Přečteno: 897 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Carskoje Selo a Jantarová komnata)

Kdyby se hypoteticky našla ztracená Jantarová komnata, co se s ní bude dít dál? Bude vrácena na původní místo, když tam ji už dávno nahradila naprosto přesná kopie (zhotovená podle fotografií), tedy vlastně druhý originál?

24.7.2017 v 15:00 | Karma článku: 24.81 | Přečteno: 733 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Petrohrad)

O Petrohradu se říká, že patří k nejhezčím světovým městům. Je to asi věc názoru, ale určitě je minimálně důstojnou konkurencí místům, které nemusely překonávat tolik těžkostí, jako toto nejsevernější velkoměsto světa.

10.7.2017 v 15:00 | Karma článku: 26.40 | Přečteno: 861 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Rusku (Moskva)

Poznávací víkendy v Rusku nepatří zrovna k nejlevnějším. Pokud se ale rozhodnete do nich investovat, můžete si být jisti, že odměnou budou nezapomenutelné vzpomínky.

26.6.2017 v 15:00 | Karma článku: 28.47 | Přečteno: 1152 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marek Síbrt

Co o nás vypovídá Jáchymovské peklo? A co estébák Havel?

Nedokážeme se jednoznačně postavit ke své minulosti. I proto můžou politici i skoroprezidenti s praxí z Haló novin přirovnávat práci současné policie a justice k 50. letům a lidem to nepřijde nevkusné. Navštívili Jáchymov?

17.8.2017 v 13:47 | Karma článku: 28.91 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Jan Ziegler

Chcete užít parádní dovolenou, Horní Planá s krásným okolím je ideální volbou

Mimořádně pestrá nabídka pro návštěvníky, kteří se tady rozhodně nemusí nudit. To je Horní Planá v letních měsících. Toto šumavské město navíc leží v relativní blízkosti dalších návštěvnických magnetů.

17.8.2017 v 7:08 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 423 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 201: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch

Ano, čtete správně název obce na ostrově Anglesey ve Walesu, známé jen pro své dlouhé jméno, což v překladu zní asi takto: Kostel Panny Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela sv Tysilia u červené jeskyně...

16.8.2017 v 20:48 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 201 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Korálový miniatlas (II). Pomec – císařský, nebo královský?

V úvodním díle (15/8/2017) tohoto nepravidelného cyklu o korálových rybách v Rudém moři jsme se zastavili u klipek. Řekli jsme si, že jeden a týž druh může mít (a také má) víc názvů. Dnes je na řadě pomec.

16.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 138 | Diskuse

Milan Zajíc

Cestou k mrakům .... výlet na Brandlscharte

V 4.45 mi zvoní budík, hbitě vstávám a začínám "balit" propriety na dnešní výlet. Dnes se vydávám na jeden z místních kopců Brandlscharte 2371 m.

15.8.2017 v 16:52 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 187 | Diskuse
Počet článků 308 Celková karma 27.52 Průměrná čtenost 3113

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.