Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vanessa se asi nestačila divit. Vítejte v Praze kulturní.

26. 09. 2008 13:55:50
Co Čech to muzikant? Nebo ignorant? Po včerejším koncertu Vanessy Mae nevím. Vanessa je samozřejmě skvělá, ale to, co předvádíme jako publikum, je někdy hodně těžké pochopit. A to se (sami sebe) považujeme za kulturní elitu Evropy.
 Foto: oficiální stránky Vanessy Mae

Recenzí koncertu se jistě objeví mnoho, je zbytečné psát o neuvěřitelné Vanesse Mae, její virtuozitu musí uznat každý, ať už má na její styl vystupování názor jakýkoliv. Snobové třeba můžou mít výhrady, ale Vanessa našla díru na trhu a rafinovaně ji zaplnila. Zpřístupnila tóny hudby vážné širokému publiku, které by jinak na houslový koncert nešlo. A neoznačoval bych její vystoupení jako popové (jak bývá stereotypně a nenápaditě popisováno), protože doprovodná skupina i orchestr s klasickými nástroji hrají celkem tvrdý rock, s kytarovými sóly a s výraznou rytmikou...

Ve 20:00, v době oficiálního začátku koncertu, bylo těžko uvěřitelné tvrzení pořadatelů, že se očekává plný dům (kolovrátkové střídání log pořadatele a jeho sponzorů na projekčních plátnech bylo s přibývajícím časem a netrpělivostí spíše medvědí službou sponzorům). Polovina sedaček zela beznadějnou prázdnotou. Ale ze všech vchodů neustále klidným tempem přicházely nepřetržitým proudem skupinky opozdilců, kteří se ovšem právem jako opozdilci necítili, vždyť ještě se nezačalo. S rostoucí nervozitou těch, co se usadili už před osmou, narůstala nedůvěra malověrných ve Vanessu Mae a její spolehlivost. Těžko říci, co začátek opozdilo, ale já bych na Vanessu nesázel. Neumím si představit, jak by mohla hrát své virtuozity a sledovat přitom davy tápajících opozdilců hledajících svá místa v potemnělé hale. Takže se přikláním k názoru, že představení mohlo začít až po usazení všech těch, kterým na nějaké půlhodince nesejde. Smějeme se jiným národům za jejich maňana, vytáčí nás to na dovolených, ale sami nejsme lepší. Neumím si představit, co může vést člověka k tomu, že na koncert světové hvězdy (ve svém oboru) přijde o více než půl hodiny později - nebyly to výjimky jednotlivců, ale řádově stovky až tisíce. Kdyby se začalo přesně, přijdou o třetinu koncertu.

O půl deváté už pískot začal být organizátorům nepříjemný, spustili tedy laserovou show. Pěkný zážitek i pro ty z nás, co už na diskotéky jezdíme jen v roli lepších taxikářů vyzvedávat děti. Horší zážitek pro Vanessiny housle. Aby laserové paprsky dokázaly vytvořit ladně zakřivené plochy a obrazce, muselo být v hale uměle namlženo. Trklo aspoň dodatečně někoho, že to pravidelné dlouhé ladění houslí skoro po každé skladbě není nešikovnost houslové superstar, ale třeba důsledek nevhodného doprovodného programu?

Slečna Mae tedy nastoupila za nadšení publika těsně před devátou. A začala zostra, Šavlovým tancem, fotografové pod jevištěm nestačili za rtuťovitou houslistkou běhat z jedné strany pódia na druhou. Mezi skladbami Vanessa sama komunikovala s publikem, dokonce se úspěšně snažila česky přivítat a poděkovat organizátorům za věnování výnosů na charitu. Potlesk byl prozatím spíše zdvořilý. Destiny pak obecenstvo rozproudilo, změna klasických houslí za elektrické byla kvitována uznalými ovacemi. Ale co mělo úspěch největší? Je to neuvěřitelné - kabaretní vystoupení perkusisty, „sběratele hraček", který jako sólista rozechvíval zvonkohru svištěním švihadel, bubnoval pískacími dětskými kladívky a cinkal lahvemi od piva. Vystoupení jak z Ein Kessel Buntes, tam by jistě obecenstvo ve Fridrichstadtpalacu bylo nadšené. Ale určitě ne tolik, jako příznivci houslí včera v Kyslíkové Aréně, kteří skladbě plácali nejvíce a nejdéle (kromě vytleskávání přídavku) ze všech. Přestože housle hrály celou dobu jen mm-ta, mm-ta. Vanessa poprvé a naposled sedla na praktikábly a nudila se tak, že z toho fidlání až zapomněla včas nasadit a zmátla kolegu užívajícího si svých pět minut slávy natolik, že jsme si mohli skladbu poslechnout ještě jednou od začátku. Snad je zvyklá, ale já bych na jejím místě asi na kolegu kabaretiéra žárlil. Za cinkání lahvemi bouřlivé ovace několikanásobně překonávající potlesk po Šavlovém tanci, to je ale nemilé vysvědčení pro kulturní velmoc.

Po neuvěřitelné Bachově Toccatě na závěr jsme si vytleskali přídavek, Vanessa přidala dva kousky a poodešla za pódium, muzikanti sice optimisticky zůstali připraveni na místech, ale hudbymilovní Pražané asi Mozartovi v sukních nerozumějí. Využili odchodu hlavní aktérky k bezhlavému úprku k východu.

Vítejte v Praze kulturní...

Autor: Libor O. Novotný | pátek 26.9.2008 13:55 | karma článku: 39.72 | přečteno: 16023x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Menhir Kamenný pastýř

Nedaleko obce Klobuky na půli cesty mezi Louny a Slaným stojí osamělý špičatý kámen, jeden z mála pravých megalitických menhirů u nás, v každém případě největší z nich. Na rozlehlém rovném poli působí opravdu impozantně. 

23.5.2016 v 15:01 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 460 | Diskuse

Libor O. Novotný

Bahenní sopky Soos

Soos, "egerlandským " (chebským německým) nářečím močál. Docela výstižný název pro zvláštní krajinu severně od Františkových Lázní, i když kvůli samotné krajině sem většina turistů nejezdí. 

10.5.2016 v 14:08 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 285 | Diskuse

Libor O. Novotný

Záhada Kounovských kamenných řad vyřešena?

Jedno z nejtajemnějších míst u nás leží nedaleko nenápadné vesničky Kounov zhruba v půli cesty mezi Rakovníkem a Žatcem. Kounovské kamenné řady nedají spát nejen hledačům záhad, ale ani seriózním vědcům a historikům.

25.4.2016 v 15:01 | Karma článku: 22.44 | Přečteno: 1019 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Drážďanech

Mezi nejhezčí a nejzajímavější města, ve kterých můžeme strávit pohodový poznávací víkend a neutratit přitom majlant, patří určitě Drážďany. Tím, že leží jen kousek od českých hranic, ušetříme především na dopravě.

11.4.2016 v 15:01 | Karma článku: 20.03 | Přečteno: 827 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Spencer Davis Group - Gimme Some Lovin

The Spencer Davis Group was a mid-1960s British beat group from Birmingham, England, formed by Spencer Davis with Steve Winwood and his brother Muff Winwood.

24.7.2016 v 22:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Eva Šamánková

Dvojí život

Přátelství. Být přítelem v časech dobrých je snadné. Naopak časy zlé ono neviditelné pouto pokaždé prověří tvrdou zkouškou … Jak se může změnit životní přátelství ve světle nových, dlouho úzkostlivě tajených faktů?

24.7.2016 v 16:04 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 187 | Diskuse

Karel Orlík

Izrael a mezinárodní právo

Po I. světové válce měli ještě politici úctu k Bohu a k právu. V té době se také kladly základy mezinárodního práva ku prospěchu židovského národa.

23.7.2016 v 18:59 | Karma článku: 24.65 | Přečteno: 559 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Má smysl proti rasismu bojovat hloupostí?

Jde opět o kontroverzní článek Je na řadě genocida bělochů v Evropě? Článek balancuje na hraně rasismu výroky o umělém křížení ras a tím genocidě bělochů. Má smysl se ale bránit rasismu hloupými argumenty?

22.7.2016 v 14:49 | Karma článku: 22.06 | Přečteno: 650 |

Olga Walló

Těžkopádný Harlekýn, dabing sekerou

Kdekdo ví dávno, už tedy vím i já, co obnáší plodná a nosná Rosemunde Pilcher! Čtvrteční letní zbrusu nová Rosemunde Pilcher: Čekání na duhu - Prima 21.7. 20.15

22.7.2016 v 13:45 | Karma článku: 15.60 | Přečteno: 512 | Diskuse
Počet článků 289 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3148

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.