Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vanessa se asi nestačila divit. Vítejte v Praze kulturní.

26. 09. 2008 13:55:50
Co Čech to muzikant? Nebo ignorant? Po včerejším koncertu Vanessy Mae nevím. Vanessa je samozřejmě skvělá, ale to, co předvádíme jako publikum, je někdy hodně těžké pochopit. A to se (sami sebe) považujeme za kulturní elitu Evropy.
 Foto: oficiální stránky Vanessy Mae

Recenzí koncertu se jistě objeví mnoho, je zbytečné psát o neuvěřitelné Vanesse Mae, její virtuozitu musí uznat každý, ať už má na její styl vystupování názor jakýkoliv. Snobové třeba můžou mít výhrady, ale Vanessa našla díru na trhu a rafinovaně ji zaplnila. Zpřístupnila tóny hudby vážné širokému publiku, které by jinak na houslový koncert nešlo. A neoznačoval bych její vystoupení jako popové (jak bývá stereotypně a nenápaditě popisováno), protože doprovodná skupina i orchestr s klasickými nástroji hrají celkem tvrdý rock, s kytarovými sóly a s výraznou rytmikou...

Ve 20:00, v době oficiálního začátku koncertu, bylo těžko uvěřitelné tvrzení pořadatelů, že se očekává plný dům (kolovrátkové střídání log pořadatele a jeho sponzorů na projekčních plátnech bylo s přibývajícím časem a netrpělivostí spíše medvědí službou sponzorům). Polovina sedaček zela beznadějnou prázdnotou. Ale ze všech vchodů neustále klidným tempem přicházely nepřetržitým proudem skupinky opozdilců, kteří se ovšem právem jako opozdilci necítili, vždyť ještě se nezačalo. S rostoucí nervozitou těch, co se usadili už před osmou, narůstala nedůvěra malověrných ve Vanessu Mae a její spolehlivost. Těžko říci, co začátek opozdilo, ale já bych na Vanessu nesázel. Neumím si představit, jak by mohla hrát své virtuozity a sledovat přitom davy tápajících opozdilců hledajících svá místa v potemnělé hale. Takže se přikláním k názoru, že představení mohlo začít až po usazení všech těch, kterým na nějaké půlhodince nesejde. Smějeme se jiným národům za jejich maňana, vytáčí nás to na dovolených, ale sami nejsme lepší. Neumím si představit, co může vést člověka k tomu, že na koncert světové hvězdy (ve svém oboru) přijde o více než půl hodiny později - nebyly to výjimky jednotlivců, ale řádově stovky až tisíce. Kdyby se začalo přesně, přijdou o třetinu koncertu.

O půl deváté už pískot začal být organizátorům nepříjemný, spustili tedy laserovou show. Pěkný zážitek i pro ty z nás, co už na diskotéky jezdíme jen v roli lepších taxikářů vyzvedávat děti. Horší zážitek pro Vanessiny housle. Aby laserové paprsky dokázaly vytvořit ladně zakřivené plochy a obrazce, muselo být v hale uměle namlženo. Trklo aspoň dodatečně někoho, že to pravidelné dlouhé ladění houslí skoro po každé skladbě není nešikovnost houslové superstar, ale třeba důsledek nevhodného doprovodného programu?

Slečna Mae tedy nastoupila za nadšení publika těsně před devátou. A začala zostra, Šavlovým tancem, fotografové pod jevištěm nestačili za rtuťovitou houslistkou běhat z jedné strany pódia na druhou. Mezi skladbami Vanessa sama komunikovala s publikem, dokonce se úspěšně snažila česky přivítat a poděkovat organizátorům za věnování výnosů na charitu. Potlesk byl prozatím spíše zdvořilý. Destiny pak obecenstvo rozproudilo, změna klasických houslí za elektrické byla kvitována uznalými ovacemi. Ale co mělo úspěch největší? Je to neuvěřitelné - kabaretní vystoupení perkusisty, „sběratele hraček", který jako sólista rozechvíval zvonkohru svištěním švihadel, bubnoval pískacími dětskými kladívky a cinkal lahvemi od piva. Vystoupení jak z Ein Kessel Buntes, tam by jistě obecenstvo ve Fridrichstadtpalacu bylo nadšené. Ale určitě ne tolik, jako příznivci houslí včera v Kyslíkové Aréně, kteří skladbě plácali nejvíce a nejdéle (kromě vytleskávání přídavku) ze všech. Přestože housle hrály celou dobu jen mm-ta, mm-ta. Vanessa poprvé a naposled sedla na praktikábly a nudila se tak, že z toho fidlání až zapomněla včas nasadit a zmátla kolegu užívajícího si svých pět minut slávy natolik, že jsme si mohli skladbu poslechnout ještě jednou od začátku. Snad je zvyklá, ale já bych na jejím místě asi na kolegu kabaretiéra žárlil. Za cinkání lahvemi bouřlivé ovace několikanásobně překonávající potlesk po Šavlovém tanci, to je ale nemilé vysvědčení pro kulturní velmoc.

Po neuvěřitelné Bachově Toccatě na závěr jsme si vytleskali přídavek, Vanessa přidala dva kousky a poodešla za pódium, muzikanti sice optimisticky zůstali připraveni na místech, ale hudbymilovní Pražané asi Mozartovi v sukních nerozumějí. Využili odchodu hlavní aktérky k bezhlavému úprku k východu.

Vítejte v Praze kulturní...

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Libor O. Novotný | pátek 26.9.2008 13:55 | karma článku: 39.72 | přečteno: 16027x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXV

Ryby a mořské plody nejlépe chutnají přímo u moře, o tom není třeba diskutovat. Ale ne v každé přímořské zemi chutnají stejně. Třeba v Japonsku mají úplně jinou chuť (i vzhled), než v jiných asijských zemích.

27.12.2016 v 15:01 | Karma článku: 16.79 | Přečteno: 500 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXIV

„Rámen udon soba“. Ne, to není finsky. To jsou jen názvy tří nejběžnějších japonských jídel. Jedna polévka a dvoje nudle, které spolu s rýží tvoří základ japonského jídelníčku.

12.12.2016 v 15:01 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 504 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXIII

Zelená buchta, knedlík s hořčicí plněný masem a zelím, chobotnicové kuličky, obří skalní ústřice, rýžové onigiri s jikrami, hambáč s rýží místo housky, steak z nejlepšího hovězího na světě – to vše můžete posvačit v Japonsku.

28.11.2016 v 15:01 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 422 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXXII

Rjókany, tradiční japonské penziony. Oč méně pohodlné oproti hotelům, o to dražší. Mají mnoho nedostatků (z našeho pohledu), ale dva zásadní klady: staletou tradici a vynikající jídlo.

14.11.2016 v 15:01 | Karma článku: 22.14 | Přečteno: 757 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Iveta Svobodová

Co bychom neudělali pro hlavu naší rodiny

Na představení ochotnických souborů se člověk žijící v Praze často nedostane, a tak když mi autor nadšeně sdělil, že jeho divadelní hru nastudovali divadelní nadšenci z Lán, vyrazila jsem za brány velkoměsta.

16.1.2017 v 21:51 | Karma článku: 4.15 | Přečteno: 118 | Diskuse

Jaroslav A. Polák

Sorry, děcka, ale pro vás ten sen není… (zamyšlení nad filmem Rich Hill)

Dokumentární film Rich Hill, mapující život tří dospívajících kluků z ukázkového Zapadákova na americkém Středozápadě, klade závažnou otázku: Má dnes ještě smysl mluvit o „americkém snu“?

16.1.2017 v 19:24 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 341 | Diskuse

Karel Sýkora

Dobývání Jericha a pád hradeb

Jericho je malé blízkovýchodní město, nacházející se na západním břehu řeky Jordán severovýchodně od Jeruzaléma.

16.1.2017 v 15:02 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 469 |

Veronika Valíková

Řekněte dětem zřetelně: „Tohle není Vinnetou. To je úplně jiný příběh s ukradenými jmény!"

Vinnetou je symbol mého dětství. Mayovky jsem odříkávala zpaměti. A přestože filmy H. Reinla ze šedesátých let měly nedostatky a mnohdy se od předloh odchylovaly, ctily charaktery hrdinů. Což nová německá minisérie nečiní.

16.1.2017 v 10:24 | Karma článku: 45.14 | Přečteno: 6567 | Diskuse

Eva Štěpánková

Talent jako prokletí?

Šatna baletní hvězdy těsně před představením. Mladý muž si s úsměvem před kamerou sype do hrsti povzbuzující prášky, srká tekutinu z lahvičky s poznámkou, že prý byla vyvinuta pro americkou armádu a za chvíli ho nakopne k výkonu.

16.1.2017 v 0:26 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 273 | Diskuse
Počet článků 300 Celková karma 18.55 Průměrná čtenost 3096

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.