Bahenní sopky Soos

Soos, "egerlandským " (chebským německým) nářečím močál. Docela výstižný název pro zvláštní krajinu severně od Františkových Lázní, i když kvůli samotné krajině sem většina turistů nejezdí. 

Tím největším lákadlem Národní přírodní rezervace Soos jsou totiž samozřejmě mofety, bahenní sopky.

Před mnoha a mnoha lety zde leželo slané bezodtokové jezero, plné řas a rozsivek (jednobuněčné fotosyntetizující organizmy s dvojitou křemičitou schránkou). Postupem času vyschlo a křemičité schránky rozsivek sedimentovaly do několikametrové vrstvy křemelinového štítu, který nemá v Evropě obdobu. Tím byl dán základ dnešnímu vzhledu krajiny, protože na křemelině začaly vznikat močály a rašeliniště s unikátní vegetací přizpůsobenou omezeným podmínkám a možnostem růstu. Typická krajina plná tlumených barev tmavších odstínů se často přirovnává k povrchům jiných planet, ale to je opakující se klišé, které je docela zavádějící. Mnohem více zdejší mokřiny a smíšené lesy s převládajícím porostem nízkých borovic a bříz připomínají severské tundry (vysoké stromy by se na poddajném rašelinovitém povrchu neudržely, pokud strom dosáhne určité výšky a tím pádem jisté míry nestability, tak se vyvrátí a v podmáčené půdě brzy rozloží).

Následné fotky lze rozkliknout do většího rozlišení.

Jako v téměř celých západních Čechách i zde vyvěrají minerální prameny. Na rozdíl od nedalekého Karlovarska nejsou horké, nejznámější Císařský pramen ("středně mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem beryllia a arsenu") vyvěrající na počátku turistického povalového chodníku kolísá mezi 14 a 18 stupni (a je pitný, kelímek si vezměte s sebou z domu nebo třeba se někde cestou stavte u benzinky na kafe). Ovšem probublávající oxid uhličitý CO2 vytváří dojem vody klokotající varem, takže zkouška teploty ponořením ruky do bublajícího pramene vyžaduje trochu osobní odvahy.  Stejně na konci stezky u minerálního pramene Věra, který je ale tak znečištěn okolní rašelinou, že probublávání vytváří na hladině silnou vrstvu špinavé bílo-žluté pěny, do které se ruce nořit nikomu nebude chtít.

Slovo "sopka" v českém pojmenování mofet jako "bahenních sopek" je malinko zavádějící. Nejedná se o klasickou sopečnou činnost a bublající vývěry v bahnité zemi nejsou způsobeny vyvěrajícím horkým magmatem, nýbrž opět tady jen probublává studený kysličník, stejně jako u pramenů. Místy tak klidnou hladinu louže či jezírka rozčeří ojedinělá bublina, jinde zase vytvářejí bubliny na hladině zpěněná bílá kola (a pěna občas tuhne), na místech nejsilnějších vývěrů pak voda běsní jako při varu. Tam, kde je vody méně, jsou vývěry skutečně "bahenní", bubliny se ve viskózním blátíčku nafukují pomaleji.

Celá oblast o rozloze 211 hektarů je od roku 1964 prohlášena Národní přírodní rezervací. Zpřístupněna je jen část území, na které je vybudován 1200 metrů dlouhý dřevěný chodník těsně nad samotným (nepevným) terénem. Platná vstupenka opravňuje nejen ke vstupu do rezervace, ale slouží i pro vstup do expozice Dějiny země (velkoplošné reprodukce Burianových obrazů, nepříliš kvalitní modely několika dynosaurů, podle oprýskaných míst zřejmě ze stavební montážní pěny), do záchranné stanice poraněných živočichů, venkovního geologického parku u vstupu na stezku k mofetám (volně položené typické horniny západních Čech s popisky) a hlavně do asi nejzajímavější doprovodné expozice - do muzea přírody Chebska a Soosu (nečekaně velké množství vycpaných zvířat a ptáků).

Další atrakce v okolí nejsou přímou součástí areálu (muzeum místní úzkokolejky, Motýlí dům v blízkých Žirovicích). Parkovat je možné sice zdarma, ale kapacita parkoviště je velmi malá a auta tak na úzké okresce parkují kde se dá. Toalety jsou u expozice paleontologie (tedy Dějin země) v budově s hlavní pokladnou. Celá návštěva hlavního areálu vydá asi na půldenní výlet, zbylou část dne lze strávit buď v doprovodných expozicích, nebo návštěvou Františkových lázní či Chebu. Milovníci přírodních zvláštností místo toho zvolí výstup na nedalekou Komorní hůrku, jednu z nejznámějších našich sopek.

Video z Národní přírodní rezervace Soos od 1:20 do 4:15.