Smějí se IŤáci průměrným platům?

Každá diskuze o nepřiměřeně nízkých platech (třeba učitelů či doktorů), každá diskuze o průměrné mzdě, každá diskuze o sociální nespravedlnosti začíná a končí debatou o nesmyslných příjmech zvláštního druhu zaměstnance Homo sapiens IT (čti „aj tý", nikoliv „í tý", to byl někdo jiný).

Jak je to s jejich příjmy ve skutečnosti? Zkuste se zeptat svého firemního IŤáka. Pozor, ať na vás nevyrukuje s holí. Podobně jako u většiny profesí i v IT jsou lidé s příjmy nižšími, středními a nepříliš početná (zato velmi viditelná) skupina lidí s příjmy vysokými. Podobně jako u ekonomů nebo třeba právníků.

Trochu rozdíl je u specifických profesí, která jsou spíše povoláním než zaměstnáním. Myslím tím učitele a doktory, kde je pracovní „trh" deformován státními regulacemi - tabulkovými platy nebo hodnotami bodů zdravotnických pojišťoven. A soukromý trh je limitován státní konkurencí (na „obyčejné" soukromé školy se hlásí ti, co se nedostali na státní, do soukromého sanatoria jde člověk až tehdy, když nebyl spokojený ve veřejné nemocnici).

Než ale začnete závidět té skupině IŤáků s příjmy hodně nadprůměrnými (není tak početná, jak by se zdálo ze zpráv v médiích) a porovnávat její příjmy se svým (obvykle nezaslouženě nízkým) platem, zkuste si odpovědět na následující otázky:

• Jsem ochoten (případně „ochotna", pro zjednodušení dále použiji jen mužský rod, ale i mezi IŤáky je hodně schopných žen) trávit pracovní týdny na hotelech po celé republice?
• Jsem ochoten účastnit se na projektu třeba v Rumunsku, když firma usoudí, že mne tam potřebuje?
• Jsem schopen a ochoten celý život se neustále učit úplně nové věci, vzdělávat se a přijímat nové myšlenky a zkušenosti?
• Jsem schopen bez rozpaků, koktání a červenání komunikovat s vyššími manažery a řediteli zákaznických firem?
• Jsem schopen prezentovat své představy před širokým publikem, obvykle unaveným, ospalým a negativně naladěným?
• Jsem schopen nejen komunikovat, ale i vést celý svůj projekt v angličtině?
• Jsem připraven spolupracovat s kolegy z různých zemí, s různými zvyklostmi a návyky?
• Jsem schopen prosadit a obhájit své představy proti nesouhlasící většině a nést následky za případné omyly?
• Unesu představu, že moje chyba může stát mého zaměstnavatele statisíce a miliony?

Pokud jste ani jednou neodpověděli NE, křičte a stěžujte si nahlas na nespravedlnost, že ač jste stejně schopní nebo dokonce schopnější, berete méně než oni, protěžovaní IŤáci. Jedno jediné NE ale znamená, že vaše kritika není zcela zasloužená a bez předsudků.

Ono v tomto oboru je mzda opravdu daná trhem, a když je někdo ochotný vysoké mzdy platit, má asi dobře spočítané, že se mu náklady vrátí. A to platí obecně i u těch ekonomů, právníků a podobných oborů (kde jsou mzdy často podobné, ale nemají takovou publicitu) - pokud máte ekonomické vzdělání a vaše odpovědi byli vždy ANO, najdete časem určitě podobně honorovanou práci. O právnících nemluvě. Jen ti doktoři a učitelé mají smůlu (paušalizuji a nechci vyjmenovávat všechny podobné obory). Ale o těchto limitech věděli předem, když si svá povolání vybírali.

A jak je to s těmi IŤáky a jejich úrovní doopravdy? Vydržte ještě tři krátké příběhy (nebudu tvrdit, že jsou z reálného života, ale pointy jakoby byly).

U beskydského salaše zastaví stříbrná oktávka s pražským číslem a mladý muž v kvádru se ptá bači: „Když vám přesně řeknu, kolik pasete ovcí, dáte mi jednu?" Bača souhlasí, mladík vytáhne notebook, přes mobil se napojí na internet a on-line záběry z družice, zazoomuje, spočítá a hlásí: „328". Bača potvrdí, mladík popadne nebohé zvíře a cpe jej do kufru služebního auta. Ale bača se ptá: „Když uhodnu vaši profesi, vrátíte mi ji?" Teď souhlasí mladík a bača uhodně, že je IT konzultant. „Jak jste to uhodl?" „To je přece jasné, jste tady, i když vás nikdo nezval, říkáte mi informace, které dávno znám, přišel jste mě pěkně draho a kromě toho tomu hovno rozumíte, protože si nakládáte ne ovci, ale mou fenku čuvače."

Čtyřicetiletý IT konzultant jde po ulici a nejednou bum, infarkt, probudí se až v nebi. Hned se ptá: „Pane Bože, proč tak mladý?" „Mladý? Já tu mám vaše výkazy práce zákazníkům a podle nich vám musí být 125!"

NASA chystá let na Mars, bohužel bez návratu. Hledají dobrovolníky a přihlásí se tři: inženýr-technik, doktor a IT konzultant.

• Inženýr: „Dejte mé rodině milion dolarů a já to vezmu."
• Doktor: „Dva miliony: jeden pro rodinu, druhý na lékařský výzkum a já poletím."
• IT: „Tři miliony: jeden mně, druhý si rozdělte vy a na Mars pošleme inženýrka."