Byla jsem otrokyní

8. 01. 2015 15:40:49
Recenze e-knihy: Byla jsem otrokyní (na základě skutečného příběhu súdánské dívky Mende Nazer pomáhal při napsání Damien Lewis). Šokující příběh. Ne tím, co autorka prožila, o všech těch hrůzách jsme mnohokrát slyšeli, četli a známe je. Jen jsme si mysleli, že to je historie. Ale není, to se vše děje dál i teď, v třetím tisíciletí.

Těžký život núbijské muslimky

V následujících odstavcích budu psát o ději knihy, ale myslím, že nic převratného potenciálnímu čtenáři neprozradím. Hlavní zápletku vyzradí totiž prolog už na první straně, další děj není tak důležitý z hlediska dějových zvratů, jako je spíše šokující konkrétními detaily a podrobnostmi života malé núbijské otrokyně.

Když pomineme různé prology, epilogy a doslovy, je kniha dělena na tři části podle tří nejdůležitějších částí života hlavní hrdinky, daných jejím věkem i místy, v nichž se postupně ocitá.

V první části núbijské děvčátko Mende žije šťastný život v hliněné chatrči v podhůří núbijských hor v Súdánu. Pro nás je její styl života poměrně dost drsný, málokdo si dokáže představit všechna ta úskalí a strádání takového života, ale Mende je se svými rodiči a sourozenci maximálně šťastná a spokojená. Dokonce se nějak vyrovná i s tak krutými zážitky, jako je ženská obřízka nebo zbytečná úmrtí známých a příbuzných, kteří bez lékařské pomoci umírají z víceméně banálních příčin. Mende se výborně učí a rozhodne se nemocem čelit - plánuje stát se lékařkou.

Jenže ve dvanácti letech přichází zvrat. Vesnici napadnou arabští mudžahedíni, své černé souvěrce částečně povraždí, ženy znásilní a děti ve věku Mende odvlečou do vzdáleného města. Holčičky od osmi let výše cestou znásilní, zničené, poraněné a zlomené je předají člověku, který je odveze do hlavního města Chartúmu a prodá je jako malé otrokyně do arabských domácností - píše se rok 1992. Otrokářství je samozřejmě zakázané, ale kdo by se zajímal o nenápadné holčičky, které nesmějí vycházet z domu svých majitelů, kde od rána do večera zastávají veškeré činnosti, kterým říkáme "práce" - uklízí, vaří, pere, stará se o děti svých pánů. 7 dní v týdnu, 12 měsíců v roce, od rána do noci. Bez dne volna, bez nároku na odpočinek, bez platu. Jí zbytky po své paní, bydlí v komoře bez oken, kde je na noc zamčená. Zlá paní Raháb ji kdykoliv zmlátí, doktora nezavolá ani při ataku malárie.

Znamená Evropa naději?

Nicméně po šesti letech se dospívající Mende stává nepohodlnou. Už není tak tvárná, pro návštěvy není tak neviditelná (hlavně pro muže), není tak jednoduché jako dříve ji fyzickým týráním udržovat poníženou a zlomenou. Takže ji Raháb daruje do Londýna své sestře Hanán, manželce vysoce postaveného úředníka súdánského velvyslanectví. Mende, která prakticky neopustila dům své paní, je už tak smířená se svým postavením, že nedokáže využít ani cesty do jiné země k útěku nebo vymanění z postavení otroka.

A v Londýně vše pokračuje ve starých kolejích, jen fyzického násilí ubylo. Zato ve větším domě s více dětmi přibylo více práce. Počáteční naději na lepší život střídá beznaděj, ze které Mende vidí jen dvě možná východiska - sebevraždu nebo útěk. Nakonec po dvou letech využije souběhu několika příznivých okolností a podaří se jí kontaktovat súdánsko-núbijskou komunitu v Londýně, s jejíž pomocí utíká.

Oproti všemu předchozímu jsou patálie s žádostí o azyl prkotinami. Mende se začleňuje do společnosti, stává se autorkou bestseleru ze svého života (který právě čteme) a i to ji pomůže se získáním azylu. V Súdánu by ji totiž nic příjemného nečekalo. Stává se mezinárodně známou postavou, celebritou a ikonou boje proti novodobému otrokářství.

Ale kdyby kniha skončila útěkem, možná by jí to prospělo. Takto to trochu nastoluje pocit, že vše vždy skončí dobře, zlo je potrestáno a dobro vítězí. Ale ono to tak není. Ze "zlých" postav není potrestán nikdo, ba právě naopak na místo Mende nastupuje v Chartúmu ke zlé Raháb nová dvanáctiletá otrokyňka Nanu. A jí podobných jsou v Súdánu pořád tisíce dívek. I dnes, v roce 2015.

O knize

Jazyk vyprávění se zdá místy poněkud jednoduchý a naivní. Zřejmě to není chyba autorky ani jejího pomocníka Damiena Lewise, dokonce ani překladu do češtiny, jako spíše úmysl, který má přiblížit čtenáři pocity malé holčičky vytržené z kořenů a jistot svého dětství. S rostoucím věkem se nenápadně i vyprávění stává poněkud sofistikovanějším, byť je nadále maskováno udiveným pohledem otrokyně, když se setkává s vnějším světem.

Jak je vidět z komentářů a minirecenzí ke knize, nejen ženy čtou knihu na jeden zátah. Přestože je příběh od počátku jasně daný a umíme si odvodit i šťastný konec, překvapivě často se v komentářích objevuje slovo "napínavý". Asi tomu tak je, ono napětí nespočívá vždy v nečekaných zvratech, ale může pramenit i z pocitu určitého souznění a vcítění se do osudů malé otrokyně. Takže ano, kniha je i napínavá.

Ale pozor na pár drobností. Vezměme si třeba idylické Mendeino dětství. Co třeba právě ta zmiňovaná obřízka? Je zde popsána poměrně přesně a detailně, a to včetně následků v dospělosti. Malá Mende se jí zuřivě brání, dvacetiletá Mende ale odmítá možnost plastické operace, aby ji případný núbijský ženich neodmítl. Skoro to vypadá, že pokud by se vrátila do rodné vesnice, své dcery také této tortuře podrobí (i když to nikde není jednoznačně napsáno). Jakkoliv jsou zde Núbijci prezentováni kladně oproti svým arabským souvěrcům, jistě by šla napsat kniha o obřízce, kde by byli právě těmi největšími záporáky.

Podobně ke zjednodušení svádí pohled na muslimské mudžahedíny a na muslimské súdánské Araby. Vždyť to jsou právě oni, kdo Mende udělali ze života peklo. Ale i když to dnes není populární, ne za vše mohou muslimové. Mende je také muslimka (zůstává muslimkou i v Evropě) a na konci knihy jí přesto tleskáme. To otroctví nevychází z Islámu, ale ze zaostalosti. A ne každý bohatý Súdánec má doma malé otrokyně. Odsuzujme proto mudžahedíny, odsuzujme arabské otrokáře, ale nezevšeobecňujme.

Ukázka:

„A teď poslouchej,“ řekla. „Budeš tu bydlet a pracovat pro mě. Zůstaneš tu do konce života. Rozumíš mi? Teď si můžeš dát trochu čaje. Až ho vypiješ, ukážu ti, co všechno budeš dělat.“

Posadila jsem se k čaji a ona mi začala vysvětlovat, co všechno budu v jejich domě mít na práci. Nejraději bych se schoulila v koutě a rozplynula se do podlahy. Chtělo se mi umřít.

„Mám dvě malé holčičky, o které se budeš starat. Musíš se k nim chovat moc dobře. Budeš uklízet dům a udržovat tu naprostý pořádek. Musíš zametat dvůr a patio před domem.“

Řekla mi, že jim budu prát oblečení a „žehlit“ je. Neměla jsem tušení, co je to žehlička, ale pamatovala jsem si, co mi říkala Asha. A tak jsem jen přikyvovala a na všechno říkala „Ano, paní“.

Když jsem dopila čaj, Raháb rozkázala, abych začala s umýváním nádobí od snídaně. Ukázala mi, jak používat vodovodní kohoutky a saponát a jak vyjmout zátku, aby voda mohla odtéct. Předvedla mi, jak všechno opláchnout a jak odložit na odkapávací plochu. „Jakmile ti jednou něco ukážu,“ dodala, „nebudu to opakovat. Zítra vstaneš a začneš pracovat sama.“

Celkově kniha předčila mé očekávání a mohu ji doporučit.

5hvezd.jpg

Kniha Byla jsem otrokyní vyšla na Knihách iDNES:

http://knihy.idnes.cz/byla-jsem-otrokyni-152308.html

312 stran, cena 149,- Kč, pouze ve formátech ePUB a Mobi

Autor: Libor O. Novotný | čtvrtek 8.1.2015 15:40 | karma článku: 19.78 | přečteno: 2260x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 208 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Antverpách

Antverpy – skvostné město umění, diamantů a kulturního bohatství. Perla Vlámska, která se pyšní nejen bohatou historií, ale také uměleckým dědictvím a jedinečným průmyslem.

19.2.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 216 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v belgickém Gentu

Gent, město historie, života a umění. Pokud hledáte autentický zážitek plný historie, kultury a života, Gent je tím pravým místem. Vítejte v jednom z nejkrásnějších měst Belgie – v úchvatném Gentu.

12.2.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 264 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Bruggách

Belgické Bruggy jsou skvostným příkladem evropského historického města, kde se setkává romantika minulosti s kouzlem současnosti.

29.1.2024 v 15:00 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 339 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 260 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 314 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 374 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 356 Celková karma 14.51 Průměrná čtenost 3237

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

www.libornovotny.cz

www.libornovotny.cz/Vikend

Na blogu iDnes od roku 2007.

Koncem roku 2011 jsem zjistil, že jsem v pořadí podle výše karmy na druhém místě mezi p. Paroubkem a p. Okamurou, což mne vedlo k rozhodnutí věnovat se nadále jen rubrice Cestování.

Můj kanál

Around the world with Libor Novotný 

na YouTube má cca 15.000 odběratelů.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...