Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malá Fatra – jen kopce, nebo už hory?

3. 08. 2012 15:02:23
Kdo prošel hřebenovku Chleb-Grúň, řekne větší kopce. Ale třeba oba Rozsutce jsou hory se vším všudy, s krásou i riziky. 

Na Rozsutce se nejčastěji leze (vidíte? Leze, nikoliv chodí. Jsou to přece jen hory.) ze dvou směrů – od Jánošíkových Horných Dier, respektive od vesnice Zazrivá, nebo od hřebene Grúně, tedy od Chlebu. Obě cesty mají své výhody i nevýhody. Ta první je snad lehčí na výstup, navíc je člověk odpočatý a má dost vody. Ovšem ten sestup z Velkého Rozsutce (1610 m n.m.) je pak dost obtížný. Z druhé strany je výstup na Velký Rozsutec sice mnohem strmější a namáhavější, ale do kopce se na rizikových a obtížných místech stoupá lépe a bezpečněji, než klesá. Ovšem když se vychází z Chlebu, tak se může stát, že po několika hodinách cesty už budete bez vody a kromě jiných nebezpečí bude hrozit i dehydratace.

01.JPG

Velký Rozsutec z Chlebu

 

02.JPG

A ještě jednou

03.JPG

Teď už jsem mezi Grúněm a Stohem

 

Já mám před výstupem za sebou právě tu cestu z Chlebu, psal jsem o ní minulý týden. Na horní stanici lanovky jsem si dal kofolu a cestou už stačil vypít skoro vše, co jsem měl, tedy 1,5 litru vody. Spoléhal jsem na pramen v sedle Medziholie, ten je ale vyschlý. Navíc mne začínají trápit kolenní vazy. Čas není špatný, počasí nádherné, takže i když chvíli váhám, zda se nepustit dolů do Štefanové, nakonec se pouštím přímo vzhůru na Velký Rozsutec před sebou.

Cesta je hodně strmá, nejdříve se jde celkem příjemnou kosodřevinou, nahoru nejde skoro nikdo, zato proti mně je celkem živo. Tady už se nejen zdraví, tady se často protijdoucí zastaví a prohodí pár slov. Krátký odpočinek přijde vhod oběma stranám. Já se vydýchám, jim si chvíli oddechnou kolena. Jsou i tací, kteří se snaží od dalšího postupu odradit, třeba šedesátník v plavkách s kapesníkem na hlavě a holí v ruce: „Nechcete si to rozmyslet? Budete litovat, věřte mně. Ještě si na mě vzpomenete, opravdu to nemá význam. Ještě to můžete otočit.“

04.JPG

Sedlo Medziholie. Cesta vede po výrazném hřebínku uprostřed svahu.

 

05.JPG

Při hodně pozorném pohledu jsou na vrcholku vidět lidé

Po půlhodině chůze kosodřevina končí a začíná skála kombinovaná se sutí. Cestička se kroutí kolem skály, po straně klesá strmě dolů, skalnaté plotny zasypané sutí kloužou naštěstí více těm, kteří jdou (spíše se vezou) dolů. Občas už musí pomoci ruce. Dehydratace se začíná projevovat, dal bych si fit tyčinku, ale mám strach, že vyschlá ústa ji nepozřou. Odpočívám častěji, naštěstí aspoň koleno drží a s cestou do kopce nemá problém 

S přiblížením k vrcholovým partiím přibývá různých pomůcek, žebříků a místy řetězů. Nic těžkého nebo nebezpečného, i když se musí sem tam čekat na uvolnění protijdoucími, kteří mají evidentně problémy mnohem větší. Nejhorší situace je na dohled vrcholu, kde jde výprava asi deseti dvacetiletých, z nichž jedna turistka se na řetězu zasekává a bojí se pohnout. Doslova po centimetrech jí ostatní pomáhají a radí, kam položit nohu, za co se chytit rukou. Rád bych si tu v klidu odpočinul, ale objevuje se další komplikace, nad Tatrú sa blýska, hromy divo bijú, blíží se bouřka. Prozatím jen v dálce blesky a hromy, ale směr je nebezpečný. Čekání na řetěz začíná být napínavé. Bouřku bych na vrcholu určitě zažít nechtěl.

06.JPG

Teď je Medziholie vidět hluboko pode mnou

 

07.JPG

Není třeba se bát, říímsa je jistěna řetězem

 

08.jpg

Detail

Konečně se cesta uvolňuje. Unaveně se drápu na vrcholek, celkem to je ze sedla hodina cesty. Ani se moc nezdržuji, blýská se už co pár vteřin, mizím na druhou stranu. Čekají mne dvě a půl hodiny z kopce do Štefanové, koleno nesnesitelně bolí, nohu neohnu a pajdám s nataženou nohou jako zombie. Hlavně rychle co nejníže.

Malý Rozsutec vynechávám, ten je dnes pro mne nedosažitelný. I kdyby nehrozila bouřka, tak to nezvládám, i když jako student jsem stejnou trasu několikrát absolvoval. Dnes jen projdu kolem a spěchám do lesa a hlavně k vodě.

09.JPG

Konečně nahoře

 

10.JPG

Nakonec vše dobře dopadá. Bouřka se stočila, po další půlhodině přicházím k potoku, kde vypiju 1,5 l vody a další si naberu na zbytek cesty. Ve Štefanové si dám halušky a jsem spokojený. Celkem mám v nohách podle krokoměru asi 35km, převýšení radši nepočítám. Mám toho dost, ale stálo to zato. 

Autor: Libor O. Novotný | pátek 3.8.2012 15:02 | karma článku: 25.61 | přečteno: 2542x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXVIII

Máte rádi zmrzlinu? Třeba levandulovou, s příchutí saké, zeleného čaje, jedlých kaštanů nebo sezamu? A co řeknete na zlatou, tedy ve skutečnosti jen pokrytou pravým plátkovým zlatem? Právě takové si můžete dát na ulici v Japonsku.

22.8.2016 v 15:01 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 440 | Diskuse

Libor O. Novotný

Dobré prase všechno spase XXVII

V Japonsku prý žijí dobrodruzi, kteří dobrovolně riskují život při konzumaci jedovaté ryby fugu. Takové články se objevují v našem tisku často, ale téměř nikdy nejsou doplněny vlastním autentickým zážitkem. Takže to hned napravím.

8.8.2016 v 15:01 | Karma článku: 20.37 | Přečteno: 742 | Diskuse

Libor O. Novotný

Menhir Kamenný pastýř

Nedaleko obce Klobuky na půli cesty mezi Louny a Slaným stojí osamělý špičatý kámen, jeden z mála pravých megalitických menhirů u nás, v každém případě největší z nich. Na rozlehlém rovném poli působí opravdu impozantně. 

23.5.2016 v 15:01 | Karma článku: 16.06 | Přečteno: 491 | Diskuse

Libor O. Novotný

Bahenní sopky Soos

Soos, "egerlandským " (chebským německým) nářečím močál. Docela výstižný název pro zvláštní krajinu severně od Františkových Lázní, i když kvůli samotné krajině sem většina turistů nejezdí. 

10.5.2016 v 14:08 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 304 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 25

Zpátky v hotelu. Přesouvám se do jednolůžkového pokoje. Zde mne potkal menší problém s klimatizací, který se ovšem dá vyřešit složitě. To by přece nebyla Afrika...

28.8.2016 v 10:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Klára Tůmová

Makám, makám!

Tohle přece všechno znám, a nebo snad ne? O prvním setkání s výškou, terénem a dalšími horskými libůstkami po téměř roce. A skoro se vším, co k tomu patří. (Švýcarsko 2016/3)

27.8.2016 v 12:32 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 311 | Diskuse

Mojmír Zapletal

Otrokovice - nejhorší město ve střední Evropě

Co je tím hlavním ukazatelem, který určuje zdali je místo k životu dobré nebo špatné? Tím prvním, co návštěvník uvidí, je prostředí architektury a uspořádání staveb. To je v městě Otrokovice žalostně ubohé.

27.8.2016 v 12:00 | Karma článku: 25.02 | Přečteno: 4079 | Diskuse

Iveta Klimečková

Bajka o ministerstvu

Jedno průměrné ministerstvo bylo takhle po ránu osvíceno myšlenkou: „Naučím české pitomce kriticky myslet. A vytvořím k tomu parádní instituci,“ pokračovalo volně ve svých úvahách. 

27.8.2016 v 10:17 | Karma článku: 24.27 | Přečteno: 479 | Diskuse

Ondřej Fiala

Výlet k Sydney Opera House! Travelovers

O našem prvním výletu k jednomu ze sedmi divů světa! Sydney Opera House a pár zajímavostí, které provázely její výstavbu!

27.8.2016 v 8:57 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 121 | Diskuse
Počet článků 291 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3141

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

 

www.libornovotny.cz

.

Kniha nevšedních kulinářských zážitků z exotických zemí (podle seriálu na blogu iDnes):

 

Dobré prase všechno spase

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.