Malá Fatra – jen kopce, nebo už hory?
Na Rozsutce se nejčastěji leze (vidíte? Leze, nikoliv chodí. Jsou to přece jen hory.) ze dvou směrů – od Jánošíkových Horných Dier, respektive od vesnice Zazrivá, nebo od hřebene Grúně, tedy od Chlebu. Obě cesty mají své výhody i nevýhody. Ta první je snad lehčí na výstup, navíc je člověk odpočatý a má dost vody. Ovšem ten sestup z Velkého Rozsutce (1610 m n.m.) je pak dost obtížný. Z druhé strany je výstup na Velký Rozsutec sice mnohem strmější a namáhavější, ale do kopce se na rizikových a obtížných místech stoupá lépe a bezpečněji, než klesá. Ovšem když se vychází z Chlebu, tak se může stát, že po několika hodinách cesty už budete bez vody a kromě jiných nebezpečí bude hrozit i dehydratace.
Velký Rozsutec z Chlebu
A ještě jednou
Teď už jsem mezi Grúněm a Stohem
Já mám před výstupem za sebou právě tu cestu z Chlebu, psal jsem o ní minulý týden. Na horní stanici lanovky jsem si dal kofolu a cestou už stačil vypít skoro vše, co jsem měl, tedy 1,5 litru vody. Spoléhal jsem na pramen v sedle Medziholie, ten je ale vyschlý. Navíc mne začínají trápit kolenní vazy. Čas není špatný, počasí nádherné, takže i když chvíli váhám, zda se nepustit dolů do Štefanové, nakonec se pouštím přímo vzhůru na Velký Rozsutec před sebou.
Cesta je hodně strmá, nejdříve se jde celkem příjemnou kosodřevinou, nahoru nejde skoro nikdo, zato proti mně je celkem živo. Tady už se nejen zdraví, tady se často protijdoucí zastaví a prohodí pár slov. Krátký odpočinek přijde vhod oběma stranám. Já se vydýchám, jim si chvíli oddechnou kolena. Jsou i tací, kteří se snaží od dalšího postupu odradit, třeba šedesátník v plavkách s kapesníkem na hlavě a holí v ruce: „Nechcete si to rozmyslet? Budete litovat, věřte mně. Ještě si na mě vzpomenete, opravdu to nemá význam. Ještě to můžete otočit.“
Sedlo Medziholie. Cesta vede po výrazném hřebínku uprostřed svahu.
Při hodně pozorném pohledu jsou na vrcholku vidět lidé
Po půlhodině chůze kosodřevina končí a začíná skála kombinovaná se sutí. Cestička se kroutí kolem skály, po straně klesá strmě dolů, skalnaté plotny zasypané sutí kloužou naštěstí více těm, kteří jdou (spíše se vezou) dolů. Občas už musí pomoci ruce. Dehydratace se začíná projevovat, dal bych si fit tyčinku, ale mám strach, že vyschlá ústa ji nepozřou. Odpočívám častěji, naštěstí aspoň koleno drží a s cestou do kopce nemá problém
S přiblížením k vrcholovým partiím přibývá různých pomůcek, žebříků a místy řetězů. Nic těžkého nebo nebezpečného, i když se musí sem tam čekat na uvolnění protijdoucími, kteří mají evidentně problémy mnohem větší. Nejhorší situace je na dohled vrcholu, kde jde výprava asi deseti dvacetiletých, z nichž jedna turistka se na řetězu zasekává a bojí se pohnout. Doslova po centimetrech jí ostatní pomáhají a radí, kam položit nohu, za co se chytit rukou. Rád bych si tu v klidu odpočinul, ale objevuje se další komplikace, nad Tatrú sa blýska, hromy divo bijú, blíží se bouřka. Prozatím jen v dálce blesky a hromy, ale směr je nebezpečný. Čekání na řetěz začíná být napínavé. Bouřku bych na vrcholu určitě zažít nechtěl.
Teď je Medziholie vidět hluboko pode mnou
Není třeba se bát, říímsa je jistěna řetězem
Detail
Konečně se cesta uvolňuje. Unaveně se drápu na vrcholek, celkem to je ze sedla hodina cesty. Ani se moc nezdržuji, blýská se už co pár vteřin, mizím na druhou stranu. Čekají mne dvě a půl hodiny z kopce do Štefanové, koleno nesnesitelně bolí, nohu neohnu a pajdám s nataženou nohou jako zombie. Hlavně rychle co nejníže.
Malý Rozsutec vynechávám, ten je dnes pro mne nedosažitelný. I kdyby nehrozila bouřka, tak to nezvládám, i když jako student jsem stejnou trasu několikrát absolvoval. Dnes jen projdu kolem a spěchám do lesa a hlavně k vodě.
Konečně nahoře
Nakonec vše dobře dopadá. Bouřka se stočila, po další půlhodině přicházím k potoku, kde vypiju 1,5 l vody a další si naberu na zbytek cesty. Ve Štefanové si dám halušky a jsem spokojený. Celkem mám v nohách podle krokoměru asi 35km, převýšení radši nepočítám. Mám toho dost, ale stálo to zato.
Libor O. Novotný
Víkend na bitevním poli ve Waterloo
Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.
Libor O. Novotný
Víkend v Antverpách
Antverpy – skvostné město umění, diamantů a kulturního bohatství. Perla Vlámska, která se pyšní nejen bohatou historií, ale také uměleckým dědictvím a jedinečným průmyslem.
Libor O. Novotný
Víkend v belgickém Gentu
Gent, město historie, života a umění. Pokud hledáte autentický zážitek plný historie, kultury a života, Gent je tím pravým místem. Vítejte v jednom z nejkrásnějších měst Belgie – v úchvatném Gentu.
Libor O. Novotný
Víkend v Bruggách
Belgické Bruggy jsou skvostným příkladem evropského historického města, kde se setkává romantika minulosti s kouzlem současnosti.
Libor O. Novotný
Víkend v Bruselu: Kouzlo Evropského města
Každý, kdo rád cestuje a nepohrdne klasickými eurovíkendy, by měl navštívit Brusel, fascinující a půvabné hlavní město Belgie. Brusel nás osloví svou jedinečnou kombinací historie, kultury, a moderní elegance.
Libor O. Novotný
Víkend v Guayaquilu (a mj. test ChatGPT)
První část tohoto blohu byla vygenerována v ChatGPT na základě zadání: "Turistický blog o nejzajímavějších místech města Guayaquil" a doplněna mými fotkami, v druhé části jsou přidány mé individuálními poznatky a zážitky.
Libor O. Novotný
Čínské sombrero
Galapágy jsou obdivované turisty především kvůli unikátní fauně, ale zdejší příroda je krásná i sama o sobě, jak můžeme vidět na ostrůvku s poněkud nesmyslným jménem Čínské sombrero (všichni víme, že sombrero je přece mexické).
Libor O. Novotný
Kde mají "kozy" křídla
Ostrov North Seymour na Galapágách je hnízdištěm dvou ptačích druhů s velmi exotickým zjevem - fregatek vznešených a terejů modronohých. Už jejich druhová jména napovídají, že návštěva ostrova je opravdu nezapomentuelným zážitkem.
Libor O. Novotný
Nejhezčí šnorchlování?
Na otázku: "Kde se ti nejvíc líbil podmořský život a šnorchlování?" jsem donedávna měl odpověď jasnou. Až letošní expedice mne donutila ji změnit.
Libor O. Novotný
Galapágy - Tintoreras: žraloci, lachtani, leguáni
Na Galapágách jsou zvířata chráněná tak dlouho, že zcela ztratila strach z člověka. Občas je musíte překračovat a dávat přitom pozor, ať na ně nešlápnete. A na lavičce si neodpočinete, protože ji obsadil lachtan.
Libor O. Novotný
Ve středu světa
Možná to pro vás bude překvapení, ale středem světa není Česko. Asi by se našlo více míst, která si tento titul nárokují, ale jen jedno jej má (pseudo)vědecky zdůvodněné: Mitad del Mundo, Střed světa na rovníku v Ekvádoru.
Libor O. Novotný
Boj o mrtvého kozla
Sportovní zápolení může mít mnoho podob. Třeba v Kyrgyzstánu patří k nejpopulárnějším sportům koňské hry Kok-Boru (někdy nazývané i Buzkaši), kde je cílem hry hodit do branky mrtvého kozla.
Libor O. Novotný
Dobré prase všechno spase XLVI
Už jsme při cestách po světě viděli mnoho způsobů přípravy nudlí, ale žádný není tak pracný, jako je výroba nudlí lagman u čínské národnostní menšiny Dunganů v Kyrgyzstánu.
Libor O. Novotný
Dobré prase všechno spase XLV
V nejoblíbenější taškentské restauraci je na jídelním lístku jen jedno jídlo. Denně jej navaří několik set kilogramů a nasytí tím až 5.000 zákazníků. Používají k tomu mj. kotel-pánev na 300 kg plovu, národního uzbeckého jídla.
Libor O. Novotný
Island - Duhové hory
Celý svět zná tuto islandskou oblast jako LANDMANNALAUGAR, jen u nás jí říkáme Duhové hory, zřejmě abychom ji učinili ještě více atraktivní. Zbytečně. O kráse islandské přírody nikdo nepochybuje a Landmannalaugar ji jen potvrzuje.
Libor O. Novotný
Islandské vodopády
Island je zemí gejzírů, sopek, geotermálních pramenů - a vodopádů. Z tisíců slavných i bezejmenných vodopádů jsem jich pro vás vybral 14.
Libor O. Novotný
Dobré prase všechno spase XLIV
Po dlouhé pauze způsobené nemožností cestování se vrací rubrika věnovaná méně obvyklým jídlům dílem věnovaným islandským možnostem stravování. Sníme krásného papuchalka, soba nebo velrybu a uvaříme chleba v geotermálních pecích.
Libor O. Novotný
Mladoboleslavská věznice
Před deseti lety zavítal hollywoodský herec Tom Cruise do Mladé Boleslavi. Ne, opravdu si tu nechtěl osobně vybrat Fabii – byl ale zavřený v místním vězení u okresního soudu. Naštěstí jen v rámci natáčení Mission: Impossible IV.
Libor O. Novotný
Dlouhé stráně – jeden ze sedmi divů Česka
V anketě o 7 divů Česka skončila přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně jen velmi těsně druhá (o necelou tisícovku hlasů, tedy méně než 1%) za Karlovým mostem. Pojďme se na ni alespoň virtuálně podívat.
Libor O. Novotný
Nejkratší tunel u nás a asi i na světě
Certifikátem má sice potvrzený jen český rekord, ale tunel Pekařova brána asi bude i ve světě jen těžko hledat konkurenci. Vždyť kdo by prorážel tunel dlouhý v nejkratším místě jen 3,4 metru...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 359
- Celková karma 14,59
- Průměrná čtenost 3233x
www.libornovotny.cz
www.libornovotny.cz/Vikend
Na blogu iDnes od roku 2007.
Koncem roku 2011 jsem zjistil, že jsem v pořadí podle výše karmy na druhém místě mezi p. Paroubkem a p. Okamurou, což mne vedlo k rozhodnutí věnovat se nadále jen rubrice Cestování.
Můj kanál
Around the world with Libor Novotný
na YouTube má cca 15.000 odběratelů.