Dobré prase všechno spase (aneb co se vše dá jíst) XII

10. 11. 2011 15:03:06
Jsou nabídky, které nelze odmítnout. Třeba oběd u Lovců lebek. Přece jen je to aspoň lepší, než nabídka na oběd u kanibalů, že ano.

Borneo. Malajsie, stát Sawarak. 270 km od posledního většího města Kuchingu, po pětihodinové cestě minibusem řídce obydlenou krajinou mezi zbytky deštného pralesa, přestupujeme na kanoe Ibánců, jednoho z kmenů nazývaných Angličany souhrnně Dajakové. Ibánci jsou dnes nejznámějšími potomky obávaných Headhunterů, Lovců lebek (neplést si s headhuntery z personálních agentur) na sarawackém území.

Kanoe je úzká právě pro jednoho člověka, sedíme čtyři pěkně za sebou na malých sedátkách vlastně pod úrovní hladiny, která sahá asi 10 cm pod okraj loďky. Jeden Ibánec sedí vpředu a naviguje mezi kameny a zbytky zatopených stromů trčících nebezpečně jako obranné kůly proti trupu lodi, druhý vzadu ve stoje ovládá motor a kormidluje. Motory už dávno nahradily tradiční vesla a bidla, bez nich by to byla cesta na dva dny. Takto to zvládáme asi za dvě a půl hodiny.

01.JPG

Začínáme u přehradní nádrže a plujeme proti proudu zatopené řeky, která pohltila prales starý stamiliony let, nejstarší prales na zemi. Na stejném místě tu kolem rovníku roste bez přerušení už 150 milionů let, amazonský bratříček má stáří sotva poloviční. Naštěstí se řeka brzy zužuje a plujeme ve stínu velikánů svírajících neprostupně řeku z obou břehů. I když „ve stínu“ to vlastně není, slunce zašlo a spouští se prudký liják, ohlašující počátek monzunového období. Asi něco jako nejprudší bouřka u nás, jen bez blesků. A trvající mnohem déle. Pláštěnka nemá význam, jsme mokří, jako bychom řekou plavali bez lodi. V třicetistupňovém vedru to naštěstí tolik nevadí. Schovat se není kam a není na to ani čas, potřebujeme dojet za světla a stmívá se tu brzy.

Nejhorší je peřej ve dvou třetinách cesty. Kanoe zůstanou před ní a nad nesplaným úsekem nás čekají jiné. Hned první krok na rozbahněný břeh a jsem zabořený do půli lýtka v jílovitém mazlavém bahně. Naštěstí sandály drží. Asi půl kilometru se škrábeme bahnitou pěšinou nejdříve nahoru, pod námi třicetimetrový sráz a dole hučící splašená řeka s trčícími skálami, pak snad ještě horší úsek zpět dolů k řece, místy s lezením po skalnatých plotnách. Naši domorodí průvodci se zatím neohroženě vrhají do řeky a na ramenou přenášejí motory lodí a další náklad přímo proti hučícímu proudu. Pořád trvá průtrž mračen. Rezignuji i na ochranu foťáku a věřím, že v igelitce to nějak vydrží.

Těsně před setměním dorážíme do našeho longhausu, „dlouhé chýše“. Celá vesnice tu bydlí pěkně pohromadě pod jednou střechou. Ve zdejším deštivém počasí to má své výhody, lidé nejsou izolovaní doma a mohou žít v jedné velké komunitě. Longhausy jsou běžně kolem 150 metrů dlouhé, po jedné dlouhé straně je společná chodba (asi 8 metrů široká), která slouží jako náměstí a korzo. Z ní vedou desítky dveří (bez zámků) do skromných bytů. Stěny bytů jsou jen kolem dvou metrů vysoké, i když střecha vše kryje ve výšce mnohem vyšší. Celé to připomíná „open space“ kanceláře. Ibánci jsou naštěstí malí, nám by stačilo stoupnout na špičky a vidíme k sousedům.

03.JPG

04.JPG

05.JPG

Odbočka:

„Jak to, že máte tolik dětí? Tady je přece všechno slyšet, to sousedům nevadí zvuky při intimních chvilkách?“

„U nás často prší.“

(opravdu, déšť je tak hlasitý, že se slyšíme většinou jen z bezprostřední blízkosti, prší tady prý takto silně každou noc, celoročně)

My bydlíme za řekou ve zvláštním longhausu pro turisty. Chtělo by se napsat, že náš pokoj je prostý, ale není to úplná pravda. Je méně než prostý – prázdná místnost 4x4, uprostřed dvě matrace a moskytiéra. Toť vše. Elektrické ani jiné světlo, natož koupelna nebo skříně. Vidíme jen díky mezeře mezi stěnami (připomínám – dva metry) a střechou. V noci chodbu osvětlí sklenice s palmovým olejem a zapáleným knotem. Je horko a stoprocentní vlhko. Tady opravdu nehrozí, že by naše promočené věci mohly uschnout.

06.JPG

Ibánky s naším průvodcem Patrickem už připravují večeři. Kuře na divokém zázvoru, rýže, salát z lesního kapradí. Vše omyté bahnitou vodou z řeky. Aspoň čaj že je převařený.

07.JPG

Příprava salátu z kapradí

08.JPG

09.JPG

Kapradí

Ráno nás bere Patrick na kratší procházku pralesem. Z hlediska plánovaného pozvání na oběd jsou zajímavé ananasy, zázvor, kapradí, bambus starší i mladý (výhonky). Blížíme se zpět k řece a Patrick začíná sbírat suroviny.

10.JPG

11.JPG

Bambusové výhonky

Opět nás čekají kanoe, nasedáme a pokračujeme dále proti proudu. Nejbližší město je teď kolem 350 km a osm hodin cesty. Kolem nás jen neprostupný prales. Horko a vlhko, naštěstí dnes neprší. Osvěžujeme se v tůni pod vodopádem, masáž zad proudem padající vody je po hrbení na sedátku v lodičce velmi příjemná. Jen ty protivné rybky, asi pěticentimetrové, kdyby tak nekousaly do lýtek a nártů.

02.JPG

Kolem poledne přirážíme k oblázkovému ostrůvku, třicet metrů v průměru, uprostřed soutoku dvou říček. Ibánci začínají mačetou mlátit do silně větvě, které sem zasahuje přes vodu z mohutného stromu na břehu. Přestože to na první pohled vypadá směšně beznadějně, po chvíli větev neodolá a částečně povoluje. To je přesně, co jsme potřebovali: část pevně drží větev na zbytku dřeva, konec je opřený o zem. Listí poskytuje závětří, šikmá větev zase základ pro improvizovaný gril. Někteří Ibánci začínají připravovat oheň, jiní nosí dřevo a bambus, další už čistí a myjí v řece suroviny.

12.JPG

Začíná se rýží. Do otevřeného bambusového kmínku se nacpe omytá rýže a zacpe se pevně listím. Vida, Papinův hrnec. Bambusy se opřou o gril a rýže se začíná dusit. Podobně se připraví i část přivezených kuřat. Také se vloží do bambusu, tentokrát trochu silnějšího. Střídavě se prokládá zázvorem, vše se uzavře a zase šup s tím na oheň.

13.JPG

14.JPG

Další kuřata se naporcují na menší kusy a nabodnou se na větve. Budou se opékat klasicky nad ohněm. Tomu ještě celkem věříme, ale když totéž provádí domorodci s hovězím, tak jsme poněkud nedůvěřiví, to přece nikdy nemůže změknout.

15.JPG

16.JPG

Salát z kapradí

17.JPG

18.JPG

19.JPG

My zatím pozorujeme hmyz

Kapradiny a bambusové výhonky se je lehce ovaří, zůstávají skoro syrové, prolité trochou palmového oleje. Zato lilek se griluje. Z česneku a chilli papriček se udělá zálivka. Škoda, že vodu aspoň nepřevařili. Ananas jako dezert samozřejmě syrový.

20.JPG

Asi za hodinu a půl Ibánci hlásí, že je hotovo. Začíná hostina. Z loděk vytahujeme sedátka, dostáváme dokonce talíře a vidličky, dnešní menu je nakrájeno a rozděleno do nádob přivezených z kuchyně. Do hrnečků si někteří nalévají čaj, jiní nakyslé rýžové víno (my se jej dáme po obědě), většina včetně nás jako aperitiv volí rýžovou třicetiprocentní pálenku. Ibánci se jí posilovali celou dobu přípravy oběda. Obědváme společně, i když hrdí Ibánci, potomci obávaných lovců lebek, si drží trochu odstup. Škoda.

Jídlo je nečekaně vynikající. Jen rýže je trochu rozvařená a bez chuti (z bambusu se doluje po jeho rozválení mezi dlaněmi). Kuře na zázvoru měkoučké, to opékané nad ohněm děsí krvavými kostmi, ale maso samotné je propečené tak akorát a je dobré, nejlepší je ovšem obávané hovězí podávané rozkrájené na nudličky. Opravdu skvělé, jen se olizujeme a několikrát si přidáváme, všeho je dost a dost. Vynikající je i kapraďo-bambusový salát a grilovaný lilek, o čerstvém ananasu nemluvě.

21.JPG

Rýže v bambusu

22.JPG

Salát z kapradí a bambusových výhonků

23.JPG

Grilovaný lilek

24.JPG

Grilované kuře

25.JPG

Kuře na zázvoru dušené v bambusu

26.JPG

Hovězí grilované, ananas, rýže dušená v bambusu a zálivka z řeky (chilli, česnek)

27.JPG

Tak to je výsledek

Zbytky se zabalí pro prasata, co lze spálit, to se spálí. Co patří přírodě, má se do ní vrátit.

A jak je to s těmi lebkami? Dříve to byl povinný svatební dar nebo důkaz schopnosti vykonávat funkci starosty longhausu. Dnes už se hlavy nesekají. Poslední nová hlava byla přinesena na „festival“ (slavnost Ibánců z širokého okolí, vlastně jediná možnost seznámení pro mladé a pobavení pro starší) v sedmdesátých letech minulého století. Prý byla někomu useknuta speciálně pro festival. Fuj. Dnes už Ibánci lebky oficiálně ani nemají schované. Ta na mé fotce je ale pravá, nebudu psát, jak jsem k ní přišel, ale můžete mi věřit.

28.JPG

Autor: Libor O. Novotný | čtvrtek 10.11.2011 15:03 | karma článku: 17.65 | přečteno: 2296x

Další články blogera

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Antverpách

Antverpy – skvostné město umění, diamantů a kulturního bohatství. Perla Vlámska, která se pyšní nejen bohatou historií, ale také uměleckým dědictvím a jedinečným průmyslem.

19.2.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 216 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v belgickém Gentu

Gent, město historie, života a umění. Pokud hledáte autentický zážitek plný historie, kultury a života, Gent je tím pravým místem. Vítejte v jednom z nejkrásnějších měst Belgie – v úchvatném Gentu.

12.2.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.19 | Přečteno: 264 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend v Bruggách

Belgické Bruggy jsou skvostným příkladem evropského historického města, kde se setkává romantika minulosti s kouzlem současnosti.

29.1.2024 v 15:00 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 339 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 481 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 233 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 356 Celková karma 14.51 Průměrná čtenost 3236

Cestovatel. Zapisovatel zážitků. Gurmán.

www.libornovotny.cz

www.libornovotny.cz/Vikend

Na blogu iDnes od roku 2007.

Koncem roku 2011 jsem zjistil, že jsem v pořadí podle výše karmy na druhém místě mezi p. Paroubkem a p. Okamurou, což mne vedlo k rozhodnutí věnovat se nadále jen rubrice Cestování.

Můj kanál

Around the world with Libor Novotný 

na YouTube má cca 15.000 odběratelů.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...